Kapitola4
Základy latinské terminologie
4.1
1. deklinace, úvod do skloňování v latině, předložkový pád
Definice
Znakem 1. deklinace je ve 2. pádě –ae (viz tab. 1).
V 1. pádě je u 1. deklinace v latině pouze jedna koncovka (což není v latině obvyklé), a to –a.
Podle 1. deklinace se skloňují
- Podstatná jména 1. deklinace, která jsou především feminina – rodu ženského, jen výjimečně mužského (např. názvy „mužských“ povolání dentista, ae, m. – zubař).
- Ženský tvar přídavného jména typu 1., 2. deklinace acūtus, a, um (viz tab. 6), tzn. tvar acūta, ae f. – prudká a odpovídající tvar u číslovek řadových primus, a, um, tzn. tvar prima, ae f. – první (ona).
- Podstatná jména řeckého původu zakončená v 1. pádě na –a (popř. –ē, –ēs), která i v řečtině náleží k odpovídající 1. deklinaci (a-kmenům), viz tab. 23, např. cardiā, ās (v latině tedy 2. pád cardiae) – srdce, cephalē – hlava, diabētēs – úplavice cukrová.
Vzorem 1. deklinace bude pro nás vēna, ae, f. – žíla (viz kap. 3.3).
Tabulka 10. 1. deklinace – vēna, ae
Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | vēn–a | vēn–ae |
2. | vēn–ae | vēn–ārum |
3. | vēn–ae | vēn–īs |
4. | vēn–am | vēn–ās |
5. | vēn–a | vēn–ae |
6. | vēn–ā | vēn–īs |
Více viz tab. 2.
Užití pádů
1. pád – pojmenování, např. aorta – srdečnice, artēria – tepna, frāctūra – zlomenina, glandula – žláza atd.
2. pád – pád přívlastku neshodného (viz kap. 3.5), např. frāctūra scapulae – zlomenina lopatky, tumor vēsīcae ūrināriae – nádor močového měchýře, glandula linguae – žláza jazyka/ jazyková.
4. pád – po předložce, např. suprā /4.p./ vēnam – nad žílou, intrā vēnam – uvnitř žíly, suprā frāctūram – nad zlomeninou, īnfrā glandulam – pod žlázou (viz tab. 7, popř. kap. 3.9)
6. pád – po předložce, in /6.p/ vēnā – v žíle, ex vēnā – ze žíly, sine frāctūrā – bez zlomeniny
1. pád množného čísla – hlavně v anatomii, např. vēnae – žíly, odtud vēnae abdōminis – žíly břicha apod., vertebrae thōrācicae – obratle hrudní atd.
Poznámka
3. pád – komu? – užití vyžaduje celou větu
5. pád – oslovujeme, voláme – nepoužíváme (nevoláme zlomenino! apod.)
množné číslo – používá se minimálně kromě anatomie, kde najdeme 1. i 2. pád množného čísla pro popis těla
Spojení s přídavným jménem – přívlastek shodný
Podstatné jméno, ať již je jakékoli deklinace, lze spojovat s přídavným jménem rovněž jakékoli deklinace!
vēna – f. – brachiālis (od brachiālis, e), vēna cava (od cavus, a, um) – žíla pažní, žíla dutá
vertebra – f. – cervīcālis (od cervīcālis, e), vertebra thōrācica (od thōrācicus, a, um) – obratel krční, obratel hrudní
Spojení s podstatným jménem – přívlastek neshodný
V diagnostice, např.
laesiō aortae – poškození srdečnice, dēfectus artēriae – poškození/ defekt tepny, tumor vēsīcae ūrīnāriae – nádor močového měchýře, frāctūra columnae vertebrālis – zlomenina páteře, frāctūra vertebrae – zlomenina obratle, trauma tēlae – poranění tkáně
V anatomii, např.
glandula linguae – žláza jazyka/ jazyková, glandula parōtis – žláza příušní, apex linguae – hrot jazyka, spīna scapulae – trn lopatky, fossa scapulae – jáma lopatky, spīna vertebrae – trn obratle, prōcessus vertebrae – výběžek obratle/ obratlový
Slovíčka – 1. deklinace – abecedně
Latinsky – řecky | Česky |
aorta, ae, f. | srdečnice |
aqua, ae, f. – hydōr, atos, n. | voda |
artēria, ae, f. | tepna |
cellula, ae, f. – cytos, us, n. | buňka |
columna, ae, f. columna vertebrālis, ae–is, f./ spīna, ae, f. – rhachis, eōs/is, f. | sloup páteř |
costa, ae, f. | žebro |
fossa, ae, f. | jamka |
frāctūra, ae, f. | zlomenina |
glandula, ae, f. | žláza |
lingua, ae, f. – glōssa/ glōtta, ae, f. | jazyk |
sūtūra, ae, f. | šev |
tēla, ae, f. – histos, ūs, n. (i m.) | tkáň |
vēna, ae, f. – phleps, bis, f. | žíla |
vertebra, ae f. – spondylos, ou/ī, m. | obratel |
vēsīca, ae, f. vēsīca fellea, ae–ae, f. vēsīca ūrīnāria, ae–ae, f. | měchýř žlučník močový měchýř |
vīta, ae, f. | život |