4.3
2. deklinace. Pravidla o neutrech
Definice
Znakem 2. deklinace je ve 2. pádě - ī (viz tab. 1).
V 1. pádě v latině jsou tři možné koncovky, a to –us pro rod mužský (a výjimečně i ženský či střední), –um pro rod střední, –er pro rod mužský (výjimečně ženský).
Podle 2. deklinace se skloňují
- Podstatná jména 2. deklinace, která jsou především maskulina – rodu mužského typ nervus, ī, m. – nerv, či neutra – rodu středního, typ cavum, ī, n. – dutina.
- Pro mužská jména na –er užíváme podvzor cancer, crī, m. – rakovina.
- Na –us, v 2. pádě –ī jsou výjimečně zakončena i podstatná jména rodu ženského. V medicíně jsou to hlavně slova přejatá z řečtiny, která byla často z řečtiny přejata i do češtiny, např. periodus, ī, f. – období, perioda, methodus, ī, f. – způsob, metoda.
- Mužské a střední tvary přídavných jmen typu 1., 2. deklinace acūtus, a, um, tzn. tvary acūtus, ī m. – prudký a acūtum, ī n. – prudké (resp. dexter, ī m. – pravý, dextrum, ī n. – pravé) a jim odpovídající tvary číslovek řadových typu prīmus, a, um, tzn. prīmus, ī m. – první (on), prīmum, ī n. – první (ono) (viz tab. 6).
- Podstatná jména řeckého původu, náležející také v řečtině ke 2. deklinaci (o-kmenům), zakončená původně u maskulin na –os, u neuter na –on, např. nephros – ledvina, organon – orgán. Po užším přechodu do latiny také např. organ–um (viz tab. 24).
Základním vzorem 2. deklinace bude pro nás nervus, ī, m. – nerv. Pro rod střední, koncovku –um podvzor cavum, ī, n. – dutina (viz kap. 3.3).
Tabulka 11. Vzory 2. deklinace
Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | nerv–us/ canc–er/ neutra: cav–um | nerv–ī/ neutra: cav–a |
2. | nerv–ī | nerv–ōrum |
3. | nerv–ō | nerv–īs |
4. | nerv–um/ neutra: shodně cav–um | nerv–ōs/ neutra: cav–a |
5. | nerv–e/ neutra: shodně cav–um | nerv–ī/ neutra: cav–a |
6. | nerv–ō | nerv–īs |
Více viz tab. 2
Užití pádů
1. pád – pojmenování, např. nervus – nerv, medicus – lékař, mūsculus – sval, humerus – kost pažní, ventriculus – žaludek, dále cancer – rakovina, u neuter sternum – kost hrudní, cerebrum – mozek atd.
2. pád – pád přívlastku neshodného (viz kap. 3.5), např. frāctūra humerī – zlomenina kosti pažní, tumor ventriculī – nádor žaludku, morbus oculī – onemocnění oka, mūsculus (biceps) brachiī – sval (dvouhlavý) paže/ pažní
4. pád – po předložce, např. suprā /4.p./ ventriculum – nad žaludkem, suprā /4. p./ sternum – nad kostí hrudní, īnfrā /4. p./ dorsum – pod zády (předložky viz kap. 3.9)
Poznámka
U neuter je 4. pád stejný jako 1. pád. V 2. deklinaci v jednotném čísle na toto pravidlo ale dávat pozor nemusíme, protože koncovka –um je neuter stejná jako u ostatních rodů.
6. pád – po předložce, in /6. p./ ventriculō – v žaludku, ex /6. p./ bronchō – z průdušky, propter /4. p./ morbum – kvůli onemocnění
1. pád množného čísla – hlavně v anatomii, např. nervī – nervy, odtud nervī capitis – nervy hlavy, musculī (rēctī) abdōminis – svaly (přímé) břicha/ břišní apod.
Poznámka
U neuter typu cavum je 1. pád množného čísla tvar cav –a. Tyto tvary se používají např. u názvů léků a lékových skupin, obecně medicāmentum – lék (ve smyslu jeden, konkrétní), oproti tomu madicāmenta – léky, označení lékové skupiny. Konkrétně např. antibioticum, tzn. jeden konkrétní lék, např. tetracyclinum antibioticum, oproti tomu antibiotica – léková skupina léčících prostředků (–tica) působících proti (anti–) živým (bios) mikroorganismům.
K ostatním pádům viz kap. 4.1
Spojení s přídavným jménem – přívlastek shodný
Viz kap. 3.8
mūsculus – m. – rēctus (od rēctus, a, um), mūsculus brachiālis (od brachiālis, e) – sval rovný/přímý, sval pažní
palātum – n. – dūrum (od dūrus, a, um), palātum molle (od mollis, e) – patro tvrdé, patro měkké
Přívlastek neshodný se používá
V diagnostice, např.
laesiō ventriculī – poškození žaludku, dēfectus oculī – poškození/ defekt oka, tumor nāsī – nádor nosu, frāctūra radiī – zlomenina kosti vřetenní, cancer ventriculī – rakovina žaludku
V anatomii, např.
lobus pulmōnis – lalok plíce/ plicní, mūsculus (lātissimus) dorsī – sval (široký) zad/ zádový, digitus secundus – druhý prst (ukazováček), apex nāsī – hrot nosu, rādīx nāsī – kořen nosu, caput mūsculī – hlava svalu, capitulum humerī – hlavička kosti pažní, prōcessus sternī – výběžek kosti hrudní, corpus sternī – tělo kosti hrudní, ātrium cordis – síň srdce/ srdeční, ventrīculus cordis – komora srdce/ srdeční
Slovíčka – 2. deklinace maskulina – abecedně
Latinsky | Česky |
aegrōtus, ī, m. | nemocný, pacient |
articulātiō, ōnis, f. | kloub |
bronchus, ī, m. | průduška |
cancer, crī, m. | rakovina |
chīrurgus, ī, m. | chirurg |
digitus, ī, m. | prst |
lobus, ī, m. | lalok |
locus, ī, m. | místo |
malleolus, ī, m. | kotník |
medicus, ī, m. | lékař |
morbus, ī, m. | nemoc |
mūsculus, ī, m. | sval |
nāsus, ī m. | nos |
nervus, ī, m. | nerv |
oculus, ī, m. | oko |
uterus, ī, m. | děloha |
Slovíčka – 2. deklinace neutra – abecedně
Latinsky | Česky |
antebrachium, ī, n. | předloktí |
ātrium, ī, n. | síň, předsíň |
capitulum, ī, n. | hlavička |
cavum, ī, n. | dutina |
crānium, ī, n. | lebka |
dorsum, ī, n. | hřbet, záda |
īnspīrium, ī, n. | nádech |
intestīnum, ī, n. | střevo |
labium, ī, n. | ret, pysk |
ligāmentum, ī, n. | vaz, vazivo, obvaz |
medicāmentum, ī, n. | lék, léčivý prostředek |
palātum, ī, n. | patro |
perīculum, ī, n. | nebezpečí |
rēctum, ī, n. | konečník |
signum, ī, n. | označení, příznak |
sternum, ī, n. | kost hrudní |
suppositōrium, ī, n. | čípek (ve farmakologii) |
unguentum, ī, n. | mast |
venēnum, ī, n. | jed |
vestibulum, ī, n. | předsíň |