Latinská předložka (viz tab. 7, popř. kap. 3.11) se na rozdíl od předložky v češtině váže obvykle jen se 4., nebo 6. pádem (předložek se dvěma pády je jen pár), zato má nezřídka několik významů. Abychom je dostatečně uměli používat, seznámíme se nejprve s významem základním, k němuž při používání předložek ve funkci předpon přiřadíme významy další. Právě proto, že jsou nositelkami významu, často určujícího místo, jsou v medicínském názvosloví, ale i v slangových vyjádřeních frekventovaně užívány.

ad– (podle následujícího písmena má různé varianty aff–, acc–, app– aj.): K, PŘI, k něčemu, NAHORU, např. adductor, ōris, m. – přitahovač, ascendēns, ntis – vzestupný

Opačný význam mají

ab– (s variantami a–, abs–): OD, oddálení, např. abductor, ōris, m. – odtahovač, abstinentia, ae, f. – zdrženlivost

dē– : DOLŮ, zhoršení stavu, např. dēscendēns, ntis – sestupný, dēfectus, ūs, m. – poškození, defekt

in– (im–): V, NA, dovnitř, např. īnspīrium, ī, n. – nádech, iniectiō, ōnis, f. – vstříknutí

Opakem je

ex– (e–, eff–): ZE, ven, pryč, např. exspīrium, ī, n. – výdech, exstirpātiō, ōnis, f. – vynětí

Významově blízké jsou

intrā– : NITRO–, uvnitř, dovnitř, např. intrāmūsculāris, e – nitrosvalový, intrāvēnōsus, a, um – nitrožilní

Opakem je

extrā– : MIMO–, vně, např. extrāpelvicus, a, um – mimopánevní, extrāuterīnus, a, um – mimoděložní

suprā– (super–): NAD, suprārenālis, e – nadledvinový, superficiālis, e – povrchový

Opakem je

īnfrā– : POD, např. īnfrāscapulāris, e – podlopatkový, īnfrāsternālis, e – pod hrudní kostí

Jinou variantou „pod“ je

sub– (s variantami suff–, supp– aj.): např. submandibulāris, e – podčelistní, subcutāneus, a, um – podkožní

„Před“ se vyjádří hned několika předponami, mezi nimiž je malý významový rozdíl.

ante– : PŘED (místně), např. antebrachium, ī, n. – předloktí, anteflexiō, ōnis, f. – předklon

prō– : PŘED, dopředu vybíhající, např. prōcessus, ūs, m. – výběžek, prōminēns, ntis – vyčnívající

prae– : PŘED (časově), např. praemedicātiō, ōnis, f. – premedikace, podání léků před anestézií („léčením“ – medicāre), praeoperatīvus, a, um – předoperační

Opakem k těmto „před“ může být

post– : PO, ZA, např. postcostālis, e – zažeberní, postoperātīvus, a, um – pooperační

Jiné předpony s významem „za“ jsou

trāns– : PŘES, ZA, např. trānsfūsiō, ōnis, f. – převod, trānsversus, a, um – příčný

retrō– : ZPĚT, nazpět, např. retrōmaxillāris, e – ležící za horní čelistí, retrōflexiō, ōnis, f. – odklonění vzad

per– : PŘES, skrz, vyšší míra, např. perforātus, a, um – proděravěný, permanēns, ntis – trvalý

circum– : OKOLO, kolem, např. circumscapulāris, e – okololopatkový, circumarticulāris, e – okolo kloubu ležící

inter– : MEZI, např. intercostālis, e – mezižeberní, intervertebrālis, e – meziobratlový

col– (je původně předložka cum, má další varianty zakončené podle následující souhlásky: con–, com– aj.): S, SPOJENÍ, na stejné straně, např. contrāctiō, ōnis, f. – stah, collaterālis, e – boční, na stejné straně ležící

Opakem je v určitém významu, a to ve významu „na opačné straně ležící“

contrā– : PROTI, protipoloha, např. contrāindicātiō, ōnis, f. – protiurčení, okolnost vylučující léčebný postup, contrālaterālis, e – na opačné straně ležící

in– (im–, aj.): NE – (záměna s in – ve významu „do“ není možná, in ve významu „ne“ se pojí s vlastnostmi, nikoli s místy), např. inoperābilis, e – neoperovatelný, īnsufficientia, ae, f. – nedostatečnost, immōbilis, e – nepohyblivý

re– : OPĚT, zpět, znovu, např. respīrātiō, ōnis, f. – dýchání, reīnfectiō, ōnis, f. – znovunakažení