3.4
Trichomoniáza
Definice
Trichomoniáza je onemocnění způsobené bičenkou poševní (Trichomonas vaginalis). Jedná se o pohlavně přenosnou infekci přímo z hostitele na hostitele, a to výhradně pohlavním stykem.[24]
Přenos bývá častěji z muže na ženu než naopak. Je to především proto, že u mužů často probíhá infekce bezpříznakově či s minimálními příznaky, nevědí o ní a nemají ji tedy důvod řešit. Rezervoárem bývá hlavně prostata, odkud se bičenky dostávají do prostatické tekutiny a ejakulátu. V případě žen je často kolonizována vulva, pochva a děložní hrdlo.
Poznámka
Trichomonas vaginalis (obr.4) je parazitický prvok s mnoha genotypovými variacemi. Po proniknutí do pochvy se obalí proteiny hostitele, což znemožňuje jeho rozpoznání buňkami imunitního systému. Schopnost adheze bičenky k epiteliálním buňkám je usnadněna i tím, že její vazebná místa na poševní sliznici jsou estrogen-dependentní (závislá na přítomnosti estrogenů). Po přilnutí dochází k uvolnění řady enzymů, které lokálně poškozují epitel. Tím dojde k vyvolání zánětlivé odpovědi s produkcí neutrofilů, cytokinů a protilátek typu IgG a IgA. Trichomonádám vyhovují anaerobní podmínky poševního prostředí a pro svůj růst a dělení využívají všechny dostupné substráty. Jsou schopny rozložit erytrocyty a získat z nich ionty železa, což činí z menstruace období, ve kterém dochází k výraznému zhoršení klinických příznaků. Eliminují přirozeně se vyskytující (autochtonní) laktobacily a mění tak pH poševního sekretu k zásaditým hodnotám. Kromě toho mají schopnost ingesce (pohlcení) sexuálně přenosných bakterií, čímž se podílí na jejich přenosu.
+
4. Bičenka poševní (Trichomonas vaginalis)
Obr. 4. Bičenka poševní (Trichomonas vaginalis)
V důsledku zavedení systémové léčby výskyt trichomoniázy v rozvinutých zemích od 60. let 20. století významně poklesl. Změnil se také její klinický obraz. Trichomonádová infekce probíhá až u 50 % postižených asymptomaticky, v případě těhotných může jít až o 80 %. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí 3-28 dnů, nicméně nerozpoznaná a neléčená infekce může přetrvávat i pět let.[24]
3.4.1
Projevy
Mezi projevy trichomoniázy patří vulvovaginální podráždění a výtok. U 50-75 % žen je hojný, pěnivý, žlutozelenavý, někdy zapáchající. Ženy si také stěžují na bolest při pohlavním styku, močení, event. v podbřišku. Častým spouštěcím faktorem bývá menstruace.
3.4.2
Terapie
Léčba spočívá v jednorázovém perorálním podání 2 g metronidazolu všem sexuálním partnerům. Při intoleranci jednorázové dávky existuje i možnost sedmidenní kúry s dávkováním 2×500 mg. U mužů mívá vyšší účinnost, ale je spojena s nutností alkoholové abstinence. Metronidazol působí jako antabus a vyvolává velmi nepříjemné fyzické projevy jako jsou bolesti hlavy, nevolnost nebo zvracení.
V graviditě je terapie složitější. Metronidazol je v I. trimestru kontraindikován, a léčba se proto zahajuje až po jeho ukončení.[24]