Plocha kůže dosahuje až 2 m² a kůže tak představuje největší orgán těla. Kůže je tlustá 2-3 mm a tvoří téměř šestinu naší hmotnosti. Význam kůže spočívá především v její bariérové funkci, kdy náš organizmus chrání před fyzikálními a chemickými vlivy, ale také před vniknutím bakterií, virů nebo UV záření, dále před nárazem, tlakem nebo oděrem. Kůže plní i další funkce, především regulaci tělesné teploty, vylučování a resorpci, zprostředkovává pocitové vjemy (hmat, bolest, tlak, vibrace, teplota) a má také regenerační funkci. [46]

Rozlišujeme tři základní vrstvy kůže, které se skládají z dalších vrstev: [46]

Nejvrchnější vrstva kůže se nazývá pokožka (epidermis). Pokožka má tloušťku přibližně 0,1 mm, její tloušťka se mění v závislosti na oblastech těla (tenčí v okolí očí, silnější na chodidlech). Pokožka chrání organizmus před ztrátou vody, toxiny a bakteriemi. Na povrchu pokožky nalezneme hydrofilně-lipofilní film, který je součástí bariérové funkce kůže. Hydrofilní část filmu je důležitá pro udržení pH pokožky mezi 5,4-5,9, jedná se o kyselý plášť, jehož složkami je např. kyselina mléčná, aminokyseliny, volné mastné kyseliny apod.

V nejsvrchnější vrstvě pokožky dochází ke keratinizaci (odumření, rohovatění a odlupování povrchových buněk, korneocytů). Postupně jsou vždy odumřelé buňky nahrazovány novými buňkami ze spodních vrstev pokožky. Buňky, které se nacházejí v rohové vrstvě, jsou vzájemně spojeny lipidy. Tyto lipidy jsou nutné pro udržení vlhkosti kůže a zabránění odpařování vody z kůže (= TEWL = Transepidermal Evaporative Water Loss), zároveň jsou nutné pro ochrannou bariéru kůže.

Melanin (kožní pigment) vzniká z melanocytů v hlubších vrstvách pokožky. Tento kožní pigment můžeme nalézt jako eumelanin (ve vyšší koncentraci je černý, při nižší koncentraci hnědý) a feomelanin (rudý (rusý), při nižší koncentraci je žlutý). Množství melaninu, hloubka jeho uložení a prokrvení kůže ovlivňuje barvu kůže. Při působení slunečního záření dochází ke zvýšení množství melaninu a tím ochraně hlubších vrstev kůže před UV zářením. [46]

Škára je bohatě prokrvená vazivová tkáň o síle až 2,5 mm. Ve škáře najdeme také smyslové receptory, elastická vlákna, tukové buňky, vlasové kořínky a lymfatické cévy. „Hlavními složkami škáry jsou kolagen a elastin. Tato pojivová vlákna jsou zodpovědná za sílu a pružnost kůže. Zároveň je kolagen a elastin obklopen hmotou s kyselinou hyaluronovou nápomocnou k udržení objemu kůže.“ [46] Škáru můžeme rozdělit na dvě hlavní vrstvy: Stratum reticulare a Stratum papillare.

Stratum reticulare představuje volnou hranici s podkožím, jedná se o neuspořádané, husté kolagenní vazivo.

Stratum papillare tvoří jasnou vlnitou hranici s pokožkou, je tvořeno řídkým kolagenním vazivem a sítěmi elastických a retikulárních vláken. [46]

Nejhlubší vrstvou kůže je podkožní vazivo. Tuto vrstvu tvoří adipocyty (tukové buňky), které jsou sloučené do tukových polštářků, dále ji tvoří speciální kolagenní vlákna a krevní cévy. Speciální kolagenní vlákna vzájemně propojují adipocyty. Množství tukových buněk se liší v závislosti na pohlaví a podle lokalizace na těle. [46]

Přídatné kožní orgány (kožní adnexa) tvoří vlasy, chlupy, nehty (zrohovatělé deriváty pokožky) a kožní žlázy (potní, mazové). [46]