Farmakognózie

2.1

Český lékopis

V ČR je posledním vydaným lékopisem ČL (Český lékopis) 2017, který má čtyři svazky. Opět má knižní i elektronickou podobu. Je složen z evropské a národní části.

V evropské části lékopisu jsou uvedeny obecné statě a obecné články zahrnující všeobecné zásady, zkušební metody, obaly a obalový materiál, zkoumadla a obecné texty, které pochází z překladu Evropského lékopisu.

Národní část, která je ve srovnání s evropskou částí podstatně kratší, zahrnuje tzv. národní specifika. Během několika let dochází ke stagnaci tvorby nových textů, těží se hlavně z minulosti a popř. dochází k aktualizaci starších článků. Národní část obsahuje texty (nové, korigované, revidované), obecné statě a tabulky (např. tabulka omamných a psychotropních látek) a na konci je speciální část.[5]

Ve speciální části jsou konkrétně popsány léčivé a pomocné látky (např. Adeps suillus), léčivé přípravky (např. Plantaginis sirupus) a vaty (např. Cellulosum ligni). V roce 2018 byl rozšířen ČL 2017 doplňkem. V Doplňku 2018 evropská část obsahuje překlady z doplňků Evropského lékopisu. Ve speciální části jsou mimo jiné uvedeny články rostlinných drog (55 článků, z toho 14 nových). Většina uvedených rostlin pochází z tradiční čínské medicíny.

2.1.1

Farmakognostické metody

Obecné postupy, které se využívají při zkouškách drog na určení jejich totožnosti, na čistotu anebo na stanovení obsahu účinných látek v droze jsou obecně popsány v lékopise pod zkušebními metodami. V jednotlivých monografiích drog jsou vždy vypsány zkoušky totožnosti, zkoušky na čistotu, anebo právě stanovení obsahu, které se stanovují u dané drogy. Zkoušky provádíme podle obecného postupu, pokud není uvedeno jinak.

Příklad

U drogy Malvae flos (květ slézu) se provádí zkoušky totožnosti, kam spadá makroskopický i mikroskopický popis rostliny, které potvrdí daný rod i druh rostliny, a tenkovrstvá chromatografie následně určí, zda jsou v droze obsaženy látky, které jsou pro danou drogu typické (př. malvin). Tyto zkoušky nám potvrdí či vyvrátí, zda se jedná o tu drogu, kterou si myslíme, že určujeme. Následují zkoušky na čistotu, které zodpovídají za bezpečnost a jakost dané suroviny. Stanovují se, pokud není uvedeno jinak, podle obecných postupů popsaných v ČL. U této drogy se provádí zkoušky na: cizí příměsi: jinak zbarvená droga (nejvýše 5,0 %), jiné části matečné rostliny (nejvýše 3,0 %), cizí organické příměsi (nejvýše 2,0 %), ztráta sušením (nejvýše 10,0 %), celkový popel (nejvýše 12,0 %), popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové (nejvýše 2,0 %). Poslední je zkouška na stanovení obsahu účinné látky. Malvae flos obsahuje slizy, proto se provádí Stanovení čísla bobtnavosti (nejméně 15,0 %).

U některých drog např. s obsahem silic, se stanovuje množství silic, u lipidů se stanovuje číslo kyselosti a zmýdelnění aj.

Pokud daná droga vyhovuje zkouškám totožnosti, na čistotu a na obsah účinných látek (pokud je uvedeno), může být zpracována do léčivých přípravků.[5]

2.1.2

Obecné články

V obecných článcích jsou uvedeny jednotlivé články týkající se farmakognózie: rostlinné drogy, rostlinné mastné oleje, tekuté přípravky získané extrakcí, husté extrakty, suché extrakty, oleopryskyřice, přípravky z rostlinných drog a čajové směsi.

2.1.2.1

Přípravky z rostlinných drog (Plantarum medicinalium praeparata)

Definice

Homogenní produkty získané extrakcí, destilací, lisováním, rozdrobňováním, čištěním, zahušťováním nebo fermentací z rostlinných drog.[5]

Jsou zde zahrnuty extrakty (tekuté, husté a suché), silice, lisované šťávy, zpracované exsudáty a rostlinné drogy, rozdrobněné pro specifické použití.

2.1.2.2

Čajové směsi (Species)

V lékopise jsou uvedeny ve speciální části pod léčivými přípravky. Jsou jednou z mnoha lékových forem, které se ve farmacii využívají.

Definice

Směsi drog rozdrobněných nebo nerozdrobněných na předepsanou velikost částic, někdy i s přísadou dalších léčivých látek, určené nejčastěji k přípravě vodných nálevů nebo odvarů.

Skládají se výhradně z jedné nebo více rostlinných drog určených k přípravě perorálních vodných přípravků jako jsou odvary, nálevy nebo maceráty. Připravují se v čas spotřeby.[5]

Stupeň rozdrobnění je uveden u jednotlivých drog. V čajových směsích mohou být drogy řezané, drobně řezané až po velmi drobně řezané. Rozdrobnění ovlivňuje kvalitu výluhu, jelikož do výluhu přechází i balastní látky, které mohou ovlivnit celkový účinek nebo organoleptické vlastnosti čajové směsi.

Pro přípravu podle definice se používají drogy rozdrobněné nebo nerozdrobněné a postupně dochází k jejich smíchání podle hmotnosti. Začíná se s drogou, které je v dané čajové směsi největší množství. Plody a semena se přidávají nakonec. Hotová čajová směs se prosívá sítem 250, aby došlo k odstranění prachového podílu. Na závěr se promíchá. Pokud jsou ve složení čajové směsi uvedeny přísady léčivých látek, převedou se do formy roztoků, kterými se následně provlhčí jednotlivé drogy (roztok jimi dobře proniká a nezpůsobuje velké změny), nebo celá směs. Po impregnaci se suší v tenké vrstvě a následně se smíchají.[5]

Podle povahy obsahových látek a typu získávaného výluhu se nejčastěji používají následující postupy:[5]

Macerace – při této metodě se droga přelije potřebným množství vyluhovadla (např. vodou) tak, aby byla zcela ponořena. Vyluhovadlo se volí podle druhu drogy a požadované konečné lékové formy. Může jím být např. voda, etanol, olej, glycerol. Za občasného míchání se v tomto stavu ponechá při pokojové teplotě požadovanou dobu. Poté se výluh dekantuje. Droga se přecedí, vylisuje (mimo slizové drogy) a zfiltruje.

Nálev (infusum) – droga se přelije vroucí vodou a za občasného míchání se ponechá 5-15 min. vyluhovat v zakryté nádobě. Výluh se následně scedí. Využívá se pro přípravu z květů, listů a natí.

Odvar (decoctum) – droga se 15 min. vaří ve vroucí vodě, dalších 15 min. se nechá stát a poté se zcedí. Odvary se dělají z tvrdších orgánů rostlin jako je kůra, kořeny a plody.

Čaje k obkladům – používají se drogy hrubě práškované.

Nově připravené čajové směsi se nesmí míchat se starými zásobami. Uchovávají se v dobře uzavřených obalech (ochrana před vzdušnou vlhkostí) a chráněny před světlem. Nesmí být uloženy v kovových obalech, jelikož ty mohou ovlivnit rozklad účinných látek a vůni jednotlivých drog.

Podle lékopisu se dělají zkoušky totožnosti jednotlivých rostlinných drog podle příslušných článků a zkoušky na čistotu, doporučení na mikrobiologickou jakost a stanovení podílu jednotlivých rostlinných drog.

V lékárnách se nachází čajové směsi sypané (nerozplněné) nebo v nálevových sáčcích. Konečnou formu čajového nápoje si pacient připravuje sám, podle uvedeného návodu.

2.1.2.3

Léčivé instantní čaje (species solubiles)

Definice

Skládají se z jednoho nebo více přípravků z rostlinných drog (zejména z extraktů s přidanými silicemi nebo bez nich) a jsou určeny pro přípravu perorálních roztoků těsně před použitím.[5]

Zpracovávají se do práškové nebo granulované formy. Ve složení jsou často pomocné látky, jako je maltodextrin a aromata. Stejně jako čajové směsi jsou distribuovány nerozplněné nebo v nálevových sáčcích. Opět se vhodnými metodami provádí zkoušky totožnosti a zkoušky na čistotu.

2.1.3

Články (monografie)

U každé rostlinné drogy je uveden latinský i český název, popř. jeho synonymum. Následuje popis a vlastnosti dané drogy, čím je charakteristická (zápach, chuť – organoleptické vlastnosti). Podrobnějším popisem se odkazuje na mikroskopii, která spadá už do zkoušek totožnosti. Zkoušky totožnosti nejsou stejné pro všechny drogy, proto je nutné si v lékopise drogu vyhledat. Např. u siličných drog se zkouškou totožnosti podrobuje také samotná silice. U zkoušek na čistotu jsou uvedeny farmakognostické metody s hodnotami, které jsou určeny jako vyhovující pro danou drogu. Jak bylo zmíněno, postupy farmakognostických metod, jsou popsány v lékopise. Podle drogy může být uvedeno stanovení obsahu látky, které je v droze obsažena (např. silice, arbutin). Na závěr lékopisného článku je správné uchovávání drogy, aby nedošlo během skladování k nežádoucím změnám a byla zachována jakost, účinnost a hlavně bezpečnost.