Kapitola4
Operační přístupy v chirurgických oborech
Základní metodou chirurgické léčby je chirurgický výkon neboli operace. Tyto lze provádět za účelem diagnostickým nebo terapeutickým. Operační výkony provádíme cestou krvavou, tzn. s porušením integrity kůže (např. punkce, incize, operační výkony s využitím endoskopických operačních přístrojů, trepanace aj.). Nekrvavé operace jsou výkony bez porušení celistvosti kůže.[4] Tyto výkony představují velice významný zásah do organismu nemocného, který je spojen s traumatizací tkání. Volba operační techniky a přístupu by měla zajistit výkon co nejšetrnější pro nemocného. [7]
Chirurgické výkony s použitím krvavé cesty provádíme buď klasickým řezem – tomií, nebo dnes s využitím moderních endoskopických metod – skopicky. Podle operované oblasti či orgánu pak přidáváme k těmto koncovkám předpony (např. laparotomie/laparoskopie – operační výkony v dutině břišní aj.)
+
1. Laparoskopický přístup k apendixu
Obr. 1. Laparoskopický přístup k apendixu
Otorinolaryngologie je obor zabývající se především onemocněním ucha, nosu a krku. Do kompetencí tohoto oboru řadíme také některá onemocnění hlavy a krku. V rámci operační léčby je velmi často využíváno endoskopických metod, jejichž výhodou jsou možnosti terapeutické a diagnostické. Mezi ně řadíme například otoskopie (vyšetření uší), laryngoskopie (vyšetření hrtanu), rinoskopie (vyšetření nosních dutin) aj. Při onkologických onemocněních hrtanu jsou využívány operační přístupy, které jsou spojeny s vyvedením trachey na povrch těla – tracheostomií.
Jednotlivé obrázky znázorňují užívané operační přístupy, které provádíme klasickým operačním řezem, a to při břišních a hrudních operacích a v gynekologii.
+
1. šikmá laparotomie v podžebří – Kehrův řez, 2. dolní střední laparotomie, 3. Pfannensttielův řez (příčná suprapubická laparotomie), 4. kolární (límcový) řez, 5. horní střední laparotomie, 6. pararektální laparotomie, 7. lumbotomie [2]
Obr. 2. Operační přístupy do dutiny břišní
Obr. 1. šikmá laparotomie v podžebří – Kehrův řez, 2. dolní střední laparotomie, 3. Pfannensttielův řez (příčná suprapubická laparotomie), 4. kolární (límcový) řez, 5. horní střední laparotomie, 6. pararektální laparotomie, 7. lumbotomie [2]
+
1. torakotomie laterální, 2. sternotomie, 3. torakotomie přední [2]
Obr. 3. Operační přístupy do dutiny hrudní
Obr. 1. torakotomie laterální, 2. sternotomie, 3. torakotomie přední [2]
V oblasti traumatologie se setkáváme se specifickými přístupy u kraniotraumat (poranění lebky a mozku). V případě maligní nitrolební hypertenze (při nitrolebním krvácení) v rámci prevence compartment syndromu (syndromu z útlaku) provádíme kraniotomii (otevření dutiny lební). Ta je lokalizována na straně útlaku - temporální kraniotomie. Nebo lze provést tzv. trepanační návrty. [2]
Gynekologie je chirurgický obor, který využívá v léčbě přístupy endoskopické a laparotomické buď přes dutinu břišní, nebo vaginální cestou. Častým operačním řešením onemocnění dělohy je kombinovaný výkon LAVH (laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie).
Urologie je chirurgický obor, který často využívá při operační léčbě endoskopických metod. Mezi endoskopické metody řadíme např. cystoskopii (při ošetření močového měchýře). Další metody jsou tzv. perkutánní přístupy (přes kůži), kde můžeme zařadit např. PEK (perkutánní extrakce konkrementu) nebo transureterální výkony (TURP) – (transureterální resekce prostaty). V urologii jsou dnes využívané také robotické operační postupy nebo léčba s pomocí ultrazvukových vln (např. při léčbě konkrementů ve vývodných cestách močových).