2.3
Bezprostřední příprava
V den operačního výkonu, v období 2 hodin před samotným výkonem se odehrává bezprostřední příprava pacienta k operaci. Navazuje na úkony předcházejících období a končí předáním pacienta na operační sál.
  • V den operačního výkonu lékař kontroluje dokumentaci, při vizitě provede kontrolu operačního pole, ev. označí operační místo. (Pacient může být odeslán k zakreslení operačního místa na diagnostické oddělení, např. oddělení sonografie nebo CT v případě zakreslení sentinelové uzliny).
  • Po ranní hygieně pacienta sestra plní ordinace lékaře, např. odběry biologického materiálu, zavádí invazivní vstupy, podává léky infuzí (diabetici, pacienti s poruchou výživy apod.), zavádí permanentní močový katetr u žen, asistuje lékaři při zavedení permanentního katetru u muže. Pokud pacient nemá zaveden permanentní močový katetr, před výkonem se musí vymočit, sestra dohlédne na bezpečí pacienta. Poté se může převléknout do nemocničního prádla, sestra může provést dezinfekci operačního pole (např. u laparoskopických operací vložit tampon s dezinfekcí do pupku apod.).
  • Dle zvyklosti zdravotnického zařízení sestra spolu se svědkem a pacientem sepisují osobní věci a cennosti pacienta do formuláře (záleží na zvyklostech oddělení, vybavení oddělení uzamykatelnými skříňkami, stěhování pacienta na jednotku intenzivní péče po operaci apod.). Šperky, cennosti, větší obnosy peněz je nutné uložit do trezoru, šperky, které nelze sejmout, je nutné zapsat do dokumentace. Před operací je nutné odstranit umělý chrup, hygienicky ho uložit do vhodné nádoby, popsat a uložit k cennostem. Protetické pomůcky (brýle, naslouchadla, berle, končetiny apod.) je potřeba řádně označit, uložit a zhodnotit jejich potřebu po operaci.
  • V rámci prevence TEN sestra pacientovi bandážuje dolní končetiny do třísel elastickými obinadly nebo pomáhá obléknout elastické kompresní punčochy.
  • Premedikace se podává na vyzvání operačního sálu, většinou 30–40 minut před operačním výkonem. Podávají se preparáty na zklidnění, na snížení napětí a preparáty ovlivňující vegetativní nervový systém, preferuje se podání perorální cestou, per rectum se může aplikovat premedikace např. dětem, parenterálně se premedikace podává na operačním sále. Podání opiátu se zapisuje do knihy speciálně k tomuto účelu určené, záznam o aplikaci obsahuje minimálně datum, druh a množství podaného léku, podpis, razítko – jmenovka osoby, která lék podala. Premedikace se podává u lůžka pacienta, sestra poučí pacienta o možných účincích léků a zajistí jeho bezpečnost.
  • Před operačním výkonem mohou být dle ordinace lékaře aplikována antibiotika. Cílená antibakteriální profylaxe je zaměřena na bakterie, které se s největší pravděpodobností vyskytují v místě výkonu operace. Výběr antibiotika se provádí s ohledem na spektrum účinku, přihlíží se k toxicitě se zřetelem na farmakokinetiku s předpokladem dosažení adekvátní koncentrace v místě operace a s kulminací hladiny v době operačního výkonu. Podat lze jednu dávku antibiotik nebo podání může trvat 24–48 hod.
Poznámka
„O  profylaktickém podávání antibiotik se v  pravém slova smyslu hovoří pouze v  případech operací čistých a  čistých kontaminovaných. U typů operací kontaminovaných a znečištěných se jedná o léčbu infekce, která je zprvu empirická a následně cílená dle výsledku kultivačního vyšetření. Beta-laktamová antibiotika – cefalosporiny např. Cefazolin je základním profylaktickým antibiotikem pro čisté operace, kde je obava především ze streptokokových a stafylokokových infekcí – zdrojem je zde převážně kůže (využití např. v ortopedii, vaskulární kardiochirurgii a neurochirurgii). Beta-laktamová antibiotika – peniciliny a aminopeniciliny s inhibitory beta-laktamáz např. Ampicilin, Oxacilin se využívá v operacích GIT. Přípravky pro rozšíření antibakteriálního spektra pro kombinaci či jako alternativa při alergii na beta-laktamová antibiotika jsou např.: Metronidazol – používá se v  kombinaci pro posílení (rozšíření) účinnosti na anaerobní bakterie u výkonů, kde se předpokládá kontaminace operačního pole anaerobní florou – typicky při chirurgickém zákroku na gastrointestinálním traktu.“ (Alušík, 2017, s. 3)
  • Pacient je přemístěn na lehátko, které je určeno k převozu pacientů na operační sál.
V případě neodkladného operačního výkonu se předoperační příprava provádí s ohledem na závažnost stavu pacienta, prioritou je záchrana života pacienta. V případě ambulantního operačního výkonu, v rámci jednodenní chirurgie, pacient přichází k operačnímu výkonu bez klasické hospitalizace. Jedná se o minimálně invazivní výkony, u pacientů s rizikem ASA I nebo II, u dětí apod. Pacient je většinou monitorován 2 hod na dospávacím pokoji a poté je propuštěn po zvládnutí soběstačnosti v oblékání, po spontánním vymočení, eliminaci bolesti a pooperačních komplikací apod., v doprovodu blízké osoby nebo zákonného zástupce u dětí.
K předoperačnímu období se mohou vztahovat následující ošetřovatelské diagnózy:
  • Ochota ke zlepšení léčebného režimu.
  • Nevyvážená výživa.
  • Riziko nevyváženého objemu tělesných tekutin.
  • Riziko dysfunkční gastrointestinální motility.
  • Porušený spánek.
  • Nedostatečné znalosti v oblasti předoperační přípravy.
  • Strach.
  • Úzkost.
  • Riziko infekce.
  • Riziko pádů.
  • Akutní bolest. [1, 2, 3, 4, 5, 6]