Indikace: Drenáž pleurální dutiny se indikuje k rozvinutí plíce nebo k odsátí vzduchu, výpotku, krve nebo hnisu z dutiny hrudní na základě zhodnocení rentgenového snímku. Hrudní drén zajišťuje rozvinutí zkolabované plíce.

Technická doporučení: Hrudní drenáž je drobný chirurgický zákrok, při kterém je ponechán hrudní drén in situ s napojením na jakýkoliv drenážní systém (na rozdíl od hrudní punkce, která představuje jednorázový výkon). Mobilní hrudní drenážní jednotka je tříkomorový uzavřený systém pracující na principu vodní regulace sání. Jednotka se skládá z komory vodního uzávěru s bezpečnostní jednocestnou chlopní a s kontinuální indikací hodnoty podtlaku v pleurální dutině pacienta. Čitelná stupnice umožňuje sestře sledovat množství odpadů do systému, lze odebrat vzorek materiálu na vyšetření. Komora regulace sání umožňuje nastavení podtlaku změnou výšky vodního sloupce (díky modrému zvýraznění je vodní sloupec dobře viditelný). Systém lze využít na aktivní sání nebo spádovou drenáž (oba režimy lze dle stavu pacienta měnit). Kapacita sběrné nádoby je cca 2500 ml (liší se dle výrobce) a je snadno vyměnitelná.  

Pomůcky k zavedení: Sterilní stolek obsahuje hrudní drén, obvykle plastový (silikonový drén) o vnitřním průsvitu 5–8 mm (operatér zohlední věk a konstituci pacienta, viskozitu tekutiny apod.). Většinou se jedná o umělohmotnou trubici, která je zavedena pomocí ostrého bodce se speciálně seříznutým koncem. Dále připravíme šicí fixační materiál, krytí a systém napojení drénu, lokální anestetikum, stříkačky, jehly, skalpel, sterilní rukavice. Drenážní systémy se většinou používají jednorázové (např. Sahara).

Příprava pacienta: Lékař pacienta informuje o provedeném zákroku. Pacient je podle místa punkce v poloze vsedě na okraji lůžka, horní končetiny má opřeny a svírají s trupem pravý úhel, nebo v poloze polosed. Po dezinfekci kůže je přiložena perforovaná rouška. Místo vpichu se liší podle toho, co má drén z pleurální dutiny odvést, pro drenáž tekutiny zavádíme drén v dolní části hrudníku, pro vzduch naopak v horní části hrudníku – v 2. mezižebří v mediklavikulární čáře. Místo vpichu je lokálně znecitlivěno mesocainem. Po drobné incizi zavádí lékař opatrně do mezižebří hrudní drén tak, aby nedošlo k poškození plíce nebo jiných orgánů. Následně se odstraní zavaděč, drén se připojí na sběrný systém a drén se fixuje stehy ke kůži. Při zavedení dvou drénů je možno spojit drén Y spojkou a napojit na jeden drenážní systém. Překryje se sterilním krytím. Pacient se během a po výkonu monitoruje, s časovým odstupem nebo při výskytu komplikací (náhlá dušnost apod.) následuje opětovná kontrola rentgenem.

Péče o jednorázové hrudní systémy: Sestra pečuje o funkčnost systému, neboť pochybení v ošetřování hrudní drenáže může pacienta ohrozit na životě. Sběrný systém musí být uložen pod úrovní hrudníku, viz obr. 15, aby nedocházelo ke zpětnému návratu tekutiny do dutiny, musí být zajištěn proti pohybu. Ke kůži je drén fixován stehem, sestra kontroluje těsnost a okolí místa vpichu pravidelně převazuje. Všechny spoje systému musejí být těsné, pacient je edukován o šetrnosti k systému a riziku spojeném s rozpojením systému. Hadice by neměla pacientovi bránit v pohybu, ale nemělo by dojít k jejímu zalomení. Pokud je drén připojen na aktivní sání, sestra kontroluje funkčnost systému (tekutina ve vodním zámku osciluje – probublává). Sestra pravidelně monitoruje množství a charakter odváděné tekutiny a provádí záznam do dokumentace. V případě naplnění jednorázového drenážního systému sestra provede výměnu sběrného systému. U pacienta uzavře dvěma peány proti sobě hadici drénu. Před napojením jednorázového systému se vždy naplní vodní zámek (originální balení obsahuje připravenou naplněnou stříkačku s roztokem, pozn. některé systémy vodní zámek mít nemusí nebo pracují jinak, tehdy postupujeme podle doporučení výrobce). Podtlak je dán výškou hladiny v komoře pro kontrolu sání nebo je navolen volícím kotoučem, výši podtlaku řídí lékař. Po zprovoznění systému odezinfikujeme konec drénu a napojíme drén na drenážní systém, uvolníme peány na hadici. Aktivní sání zajistíme napojením dlouhé hadice k jednorázovému systému s vakuem, vznikne tak podtlaková drenáž. Pokud je drén ponechaný na spád, vzniká spádová drenáž. Pokud nemocného převážíme s hrudním drénem (na vyšetření apod.), využívá se tzv. Heimlichova chlopeň. Tato chlopeň funguje jako záklopkový mechanizmus, listy chlopně se otevírají a vzduch může odcházet z hrudníku, ale při nádechu se listy chlopně uzavírají a vzduch není nasáván dovnitř.

Patologie: Poranění plíce či jiných orgánů při zavedení drénu, infekce v místě zavedení drénu (zarudnutí, bolestivost, otok apod.), zalomení, ucpání, rozpojení drénu, iatrogenní pneumothorax apod.). V případě zarudnutí v okolí drénu lze dle ordinace lékaře aplikovat Betadine mast nebo Inadine krytí.

Extrakce katetru: Provádí lékař za asistence sestry. Sestra připraví sterilní skalpel nebo nůžky, pinzetu, sterilní čtverce, peán, sterilní krytí, Betadine mast. Lékař pacienta poučí, provedou společně nácvik dýchání a vysvětlí pacientovi, že při výdechu bude drén extrahován. Lékař odstraní stávající krytí, sestra provede dezinfekci kůže, lékař uvolní steh. Záleží na dohodě lékaře se sestrou, většinou sestra na výzvu lékaře prudce vytáhne drén a lékař utáhne přiložený matracový steh, tím zamezí nasátí vzduchu cestou drenážního kanálu. Sestra přiloží sterilní krytí s mastí Betadine. Po extrakci drénu následuje s odstupem 2 hod. rentgenová kontrola.[2, 5, 6]

Indikace: Použití v rámci vnitřní i vnější drenáže např. drenáž jaterního abscesu nebo nefrostomie.

Technická doporučení: Kroucený drén z tužší syntetické hmoty, viz obr. 16, může být kroucen na jednom nebo obou koncích (podoba prasečího ocásku). Jeho konce jsou opatřeny drenážními otvory. Vnější drenáž bývá uzavřeným systémem, drenážní systém je napojen spojkou na sběrný sáček. Spojka je využívána pro proplach drénu a odvod sekretů do sáčku.

Pomůcky k zavedení: Sterilní stolek, dezinfekce kůže, pigtail drén, lokální anestetikum, stříkačky, jehly, sterilní čtverce, speciální krytí drénu, spojka, skalpel, jehelec, šicí fixační materiál, sterilní rukavice, ústenka.

Příprava pacienta: Lékař pacienta seznámí s indikací zavedení pigtail drénu. Pacient má na oddělení zaveden PŽK. Dle místa zavedení drénu je vyžadováno lačnění pacienta před výkonem min. 6 hodin. Zavedení drénu se provádí pod CT (počítačová tomografie) navigací na rentgenologickém oddělení, výkon provádí rentgenolog. Pacientovi je pod CT navigací vyznačeno místo vpichu (označeno křížkem). V místě vpichu je zavedena jehla, místo je verifikováno a je vyměřen stupeň úhlu zavedení drénu. Lékař znecitliví místo vpichu lokálním anestetikem mesocainem. Drén se vybalí z originálního balení a zavaděč se zasune až do konce drénu (drén se natáhne a narovná). Lékař zavede drén ve vyznačeném místě a po CT kontrole odstraní zavaděč. Do stříkačky aspiruje vzorek obsahu punktované dutiny, který je následně odeslán k mikrobiologickému vyšetření. Na drén je napojena spojka, umožňující napojení sběrného sáčku a dovolující proplach drénu. Lékař drén přifixuje speciální pevnou podložkou a přiloží krytí. Během výkonu sestra monitoruje stav pacienta, komunikuje s ním a udržuje ho v pozitivním rozpoložení.

Péče o pigtail drén: Po převozu pacienta na oddělení sestra monitoruje fyziologické funkce pacienta, krevní tlak, pulz, tělesnou teplotu, hodnotí bolest. Dle ordinace lékaře provádí proplachy pigtail drénu (FR, FR + Betadine apod.). Pravidelně monitoruje množství odpadů z drénu. Kontroluje funkčnost systému, průchodnost, okolí drénu.

Patologie: Iatrogenní poškození okolních orgánů, ucpání drénu, infekce v místě vpichu apod.

Extrakce katétru: Extrakci katétru provádí lékař, sestra asistuje, po odstranění fixace drénu se odezinfikuje místo vstupu drénu, lékař odstraní stehy a šetrně odstraní drén. Místo extrakce je sterilně kryto. [2, 5, 6]