Indikace: Epidurální katetr je primárně zaváděn z důvodu epidurální analgezie, jejímž účelem je dočasné přerušení nervových vzruchů v oblasti, kde nervy vystupují v určitém segmentu páteře. Akutní bolest předpokládáme u pacientů podstupujících rozsáhlý operační výkon nebo porod, chronickou bolest předpokládáme u onkologicky nemocných a dále pak u neurologické pomoci apod.

Kontraindikace: Epidurální katetr nelze zavést pacientovi, který se zavedením nesouhlasí. Dalšími důvody jsou pak poruchy koagulace, morbidní obezita, abnormality páteře, úrazy hlavy a mozku, hypovolemie, infekce v místě vpichu apod.

Technická doporučení: Epidurální katetr je tenký nylonový katetr (obvykle velikost 18 G s vnějším průměrem 0,9 mm a celkovou délkou katétru 90 cm) určený k zavedení do epidurálního prostoru, prostoru mezi duru mater a kostěnou stěnu páteřního kanálu. Zde se nacházejí cévy, kořeny míšních nervů a řídké tukové vazivo. V epidurálním prostoru je negativní tlak, lékař při zavedení katetru využívá znalosti o negativním tlaku v epidurálním prostoru. Po zasunutí jehly a odstranění mandrénu z katetru, lékař do konusu jehly vpraví kapku roztoku, jehlu uchopí a opatrně ji zasunuje, nejlépe při inspiriu, kdy je negativní tlak největší, po proniknutí do epidurálního prostoru je vidět vtažení kapky. Podle časové délky a konstrukce rozlišujeme přímé krátkodobé katetry na 5–7 dní, tunelizované epidurální katetry s použitím nad 14 dní až 3 měsíce a epidurální porty omezené kapacitou vpichů přes membránu.

Pomůcky k zavedení: Na sterilní stolek se připraví epidurální set, viz obr. 12, sterilní tampony a čtverce, Tuohyho jehla, bezodporová stříkačka, lepící krytí, rouška, dezinfekce kůže, lokální anestetikum, stříkačky a jehly k aplikaci léčiv, emitní miska, FR, jednorázové ochranné pomůcky těla a hlavy pro personál (sterilní rukavice, empír, ústenka, čepice pro lékaře, sestra má rukavice, ústenku a čepici).

Příprava pacienta: Pacient je předem informován anesteziologem, má podepsaný informovaný souhlas se zavedením epidurálního katetru. Lékař odebere anamnézu související s epidurální analgezií, zkontroluje laboratorní výsledky (krevní obraz, koagulaci, zánětlivé parametry apod.), změří fyziologické funkce. Pacient provede celkovou hygienu a převlékne se do nemocničního prádla. Pokud má ústní protézu, vyjme ji z úst. Okolí místa vpichu je vhodné oholit. Katetr se zavádí v prostorech k tomu určených, většinou v prostoru operačních sálů. Před výkonem je zaveden PŽK. Poloha pacienta je buď vsedě s vyhrbenými zády, nebo vleže na boku (kolena přitáhne k hrudníku). Po místním znecitlivění místa vpichu mesocainem (po předchozí dezinfekci místa opichu), odezinfikujeme dvakrát pole punkce, místo zarouškujeme perforovanou sterilní rouškou. Po vyhmatání místa lékař punktuje epidurální prostor speciální Touhyho jehlou, nejčastěji v oblasti střední bederní oblasti v úseku L3–L4 nebo L2–L3. Následně se provlékne jehlou tenký katetr a jehla se odstraní, katétr se zavede do epidurálního prostoru. Na druhý konec katetru se připevní bakteriální filtr a aplikuje se zkušební dávka anestetika, posléze se fixuje pomocí adhezivního krytí, viz obr. 13 a 14. Je třeba dbát na prevenci rizika zalomení katetru. Tunelizovaný katetr se vede v podkoží a nakonec je na povrch vyvedena luer-lock koncovka. V případě zavedení portu se katetr podkožně tunelizuje a následně propojí s rezervoárem v podkoží. Po zavedení katetru sestra monitoruje vitální funkce (krevní tlak, pulz, dech, popřípadě tělesnou teplotu vzhledem k celkovému stavu, saturaci krve, EKG). Po zavedení katetru aplikujeme nízkomolekulární heparin (Clexane) s časovým odstupem dle ordinace lékaře.

Péče o epidurální katetr: Do katetru přes bakteriální filtr lze aplikovat léky bolusově 5–10 ml stříkačkou nebo kontinuálně přes lineární dávkovač. Veškeré léky musí být připraveny za aseptických podmínek. Rychlost aplikace se řídí ordinací lékaře, který vychází z údajů o bolesti a hodnot FF. Sestra dbá na řádnou fixaci krytí, výměna krytí se provádí v případě potřeby (shrnutí apod.). Při převazu sleduje sestra ev. dislokaci katetru, místo vpichu, těsnost spojení systému, obsah katetru např. nález krve v katetru. Bakteriální filtr měníme po 72 hodinách a vždy při jeho poškození. Pacientovi pravidelně měříme fyziologické funkce, zejména krevní tlak. Z důvodu možné poruchy čití dolních končetin, zabezpečíme pacienta proti riziku pádu. O všem provádíme záznam do dokumentace.

Patologie: Zarudnutí místa vpichu, prosakování směsi, neprůchodnost katetru, samovolné vytažení katetru, patologické příměsi v katetru apod. Vše hlásíme neprodleně lékaři a zaznamenáváme do dokumentace.

Extrakce katetru: Indikuje lékař, provádí lékař nebo sestra dle ordinace lékaře většinou z důvodu ukončení analgetické terapie, neúčinnosti analgezie nebo výskytu komplikací. Extrakce se neprovádí, pokud byl podán nízkomolekulární heparin (Clexane) v posledních 12 hodinách. Pacient je ve stejné poloze jako při zavádění katetru, po odlepení krytí, dezinfekci místa vpichu, opatrně vytáhneme katetr. Místo se sterilně kryje. Sestra zkontroluje celistvost katetru a provede zápis o extrakci katetru do dokumentace. U pacienta sledujeme VAS (vizuální analogová škála), hybnost končetin, místo vpichu min. první 4 hodiny po extrakci, vhodné je sledovat pacienta po dobu 24 hod. Pacient by měl zůstat minimálně 2 hod. v klidu na lůžku. [2, 4, 5, 6, 7, 9]