4.9
Přídavná jména 3. deklinace
Definice
Přídavná jména 3. deklinace mohou mít 1. pád zcela různý: mají zde tedy jeden, dva (v terminologii zřídka i tři) tvary. V případě tvaru jednoho může mít tento tvar v 1. pádě různou koncovku, resp. různou podobu. V případě dvou tvarů v 1. pádě jde o vždy stejné koncovky: –is pro maskulina a feminina, –e pro neutra.
Poznámka
POZOR! U neuter – ať vypadají jakkoli – platí pravidla o neutrech, tzn. 1. a 4. (5.) pád je stejný, v množném čísle navíc zakončený –a.
Je třeba si uvědomit
- přídavné jméno 3. deklinace je udáno ve slovníku 1. pádem, podle něj zjistíme, kolik tvarů a pro které rody nám může v tomto 1. pádě nabídnout (zda tvar jeden, dva, nebo tři, a jaké)
- 2. pád (který u 3. deklinace musí končit na –is) zjistíme u přídavného jména s jedním tvarem ze slovíčka (latēns, ntis – skrytý, simplex, icis – jednoduchý, biceps, ipitis – dvojhlavý aj.), u přídavného jména se dvěma tvary typu nasālis, e (popř. se třemi tvary v 1. pádě, typ ācer, is, e), je to tvar zakončený na –is (pro m. a f.), který je rovněž 2. pádem pro všechny rody
- přídavná jména 3. deklinace se neskloňují úplně shodně s podstatnými jmény 3. deklinace, odlišný a pro medicínskou terminologii relevantní je především 6. pád jednotného čísla zakončený na –ī (u podstatných jmen je většinou na –e), který užijeme např. po předložce in + 6. pád. Dále 1. pád množného čísla rodu středního (neutra) končí u přídavných jmen na –ia (u podstatných jmen převažuje –a), ten užijeme v anatomických názvech, např. u kostí lebky (typ ossa nasālia – kosti nosní). Odlišný je i 2. pád množného čísla na –ium, ten ale využijeme málo.
Např. častý název krajiny, zde regiō, ōnis, f. – krajina, regiō nasālis – krajina nosní
Pád | Podstatné jméno 3. deklinace | Přídavné jméno 3. deklinace |
1. | regiō | nasālis |
2. | regiōnis | nasālis |
3. | regiōnī | nasālī |
4. | regiōnem | nasālem |
6. | regiōn–e | nasāl–ī |
Sleduj skloňování neuter, obě ve 3. deklinaci, zde os nasāle – kost nosní
Pád | Podstatné jméno | Přídavné jméno |
1. | os | nasāl–e |
2. | ossis | nasālis |
3. | ossī | nasālī |
4. | os | nasāl–e |
6. | osse | nasālī |
1. mn. č. | oss–a | nasāl–ia |
Užití přídavných jmen 3. deklinace
Nejčastěji se v terminologii užívají odvozená přídavná jména, jako názvy krajin (viz kap. 3.6.1), v nich se nacházejících svalů, tepen, žil, nervů a kostí, např. regiō temporālis – krajina spánková, os temporāle – kost spánková, mūsculus temporālis – sval spánkový, artēria temporālis – tepna spánková, vēna temporālis – žíla spánková. Také názvy obratlů pojmenovaných podle krajin, např. vertebra cervīcālis – obratel krční, vertebra lumbālis – obratel bederní.
Daleko méně se v medicínském názvosloví používají neodvozená (základová) přídavná jména se dvěma tvary v 1. pádě, např. gravis, e – těžký, brevis, e – krátký, mollis, e – měkký, fortis, e – silný. Např. dēcursus (–ūs, m.) gravis – těžký průběh, tēla (–ae, f.) mollis – měkká tkáň, caput (–itis, n.) breve (musculī) – krátká hlava (svalu), medicāmentum (–ī, n.) forte – silný lék.
Slovíčka – Přídavní jména 3. deklinace s dvěma tvary v 1. pádě (dvojvýchodná) – abecedně
Latinsky | Česky |
brevis, e | krátký |
cervīcālis, e | krční |
fortis, e | silný |
gravis, e | těžký |
lumbālis, e | bederní |
mollis, e | měkký |
nasālis, e | nosní |
temporālis, e | spánkový |
Z přídavných jmen s jedním tvarem v 1. pádě jsme v terminologii svalů poznali mūsculus biceps, triceps, quadriceps (2. pád –ipitis) – sval dvojhlavý, trojhlavý, čtyřhlavý.
V terminologii oběhové soustavy pojmy jako aorta ascendēns, dēscendēns (2. pád –ntis) – srdečnice vzestupná, sestupná (stejně u cōlon ascendēns, dēscendēns – tračník vzestupný, sestupný).
Poznámka
Typ latēns, ntis, tzn. na –ns, –ntis jsou vlastně tvary odvozené od sloves – participium prézenta aktiva – příčestí přítomné činné (v češtině od nést – nesoucí). Takových přídavných jmen je tedy veliké množství, protože je lze odvodit téměř od každého slovesa. Známe např. studēns, ntis – student/ snažící se, sapiēns, ntis – moudrý, adolēscēns, ntis – dospívající, cliēns, ntis – závislý/ závisející. Či v terminologii permanēns, ntis – trvalý/ trvající, prōminēns, ntis – vyčnívající, penetrāns, ntis – pronikající, např. dēfectus (–ūs, m.) permanēns – trvalý defekt, vertebra (–ae, f.) prōminēns – vyčnívající obratel, ulcus (–eris, n.) penetrāns – pronikající vřed.
Často se tento typ vyskytuje v terminologii léků, ve farmakologii, např. vāsodīlātāns, ntis – cévy rozšiřující, odtud název skupiny léků – vasodilatantia atd.
Existují ale i jiné tvary 1. pádu, např. fēlīx, 2. pád fēlīcis – štˇastný, simplex, icis – jednoduchý atd.
Slovíčka – Přídavná jména s jedním tvarem v 1. pádě (jednovýchodná) – systematicky
Latinsky | Česky |
biceps, ipitis | dvojhlavý |
triceps, ipitis | trojhlavý |
quadriceps, ipitis | čtyřhlavý |
ascendēns, ntis | vzestupný |
dēscendēns, ntis | sestupný |
permanēns, ntis | trvalý |
prōminēns, ntis | vyčnívající |
penetrāns, ntis | pronikající |
sapiēns, ntis | moudrý |
studēns, ntis | snažící se, studující |
cliēns, ntis | závisející, klient |
adolēscēns, ntis | dospívající |
vāsodīlātāns, ntis | cévy rozšiřující |
latēns, ntis | skrytý |
simplex, icis | jednoduchý |
fēlīx, īcis | šťastný |