4.2
Názvosloví – základní orgány lidského těla
Souhrn
V této kapitole se seznámíme s názvoslovím základních orgánů. Jména těchto orgánů v latině jsou používána pouze v anatomii, tj. v popisné disciplíně. V praxi se používají především odvozená slova, resp. slova složená, v nichž ale musíme jednotlivé slovní základy rozpoznat, abychom správně celému slovu porozuměli.
Např. rēn, is m. – ledvina je anatomický název, odtud rēnālis, e – ledvinový, *renální, odtud suprārēnālis, e – nadledvinový, *suprarenální.
Řecké názvy znáte jistě z názvů medicínských discipín, např. cardiologia – nauka o srdci, *kardiologie, gastrologia – nauka o žaudku, *gatrologie. Dále z názvů nemocí, zvláště zánětů, např. hepatītis – zánět jater, *hepatitýda, encephalītis – zánět mozku, *encefalitýda, nebo z názvů častých vyšetření, např. cōloscopia – vyšetření tlustého střeva, *koloskopie, ūrocystoscopia – vyšetření močového měchýře, *urocystoskopie.
O použití řeckých názvů viz kap. 2. Více viz kap. 5. 1, 5. 3.
Slovíčka – Základní orgány latinsky – řecky – systematicky
Latinsky
Řecky
Česky
cerebrum, ī, n.
encephalos, ī, m.
mozek
cor, cordis, n.
cardiā, ae, f.
srdce
pulmō, ōnis, m.
pneumōn, ōnis, m.
plíce
ventrīculus, ī, m.
gastēr, tris, f.
stomachos, ī, m.
žaludek
rēn, is, m.
nephros, ī, m.
ledvina
vēsīca, ae, f. ūrīnāria, ae
ūrocystis, is, f.
močový měchýř
vēsīca, ae, f. fellea, ae
cholēcystis, is, f.
žlučník
iecur, oris, n.
hēpar, tis, n.
játra
liēn, is, m.
splēn, is, m.
slezina
 
pāncreas, atis f.
slinivka
uterus, ī, m.
mētrā, ae, f. /hysterā, ae, f.
děloha
ōvārium, iī, n.
ōophoron, ī, n.
vaječník
intestīnum, ī, n./ tenue, is
enteron, ī, n.
tenké střevo
intestīnum, ī, n./ crassum, ī
cōlon, ī, n.
tlusté střevo
intestīnum, ī, n./ caecum, ī
typhlon, ī, n.
slepé střevo