Obvykle se odebírá krev venózní, a to z loketní žíly. Stažení paže při venózním odběru by mělo být co nejkratší a zaškrcení se má povolit po odběru první zkumavky. Je třeba se vyhnout tzv. „cvičení“ paží; vede k anaerobnímu metabolismu ve stažené paži s následnou lokální acidózou, vzestupem koncentrace laktátu a draslíku a aktivity CK.

Při nasávání krve je zapotřebí se vyhnout přílišnému podtlaku, který může vést k mechanické hemolýze. Dnes se většinou krev odebírá pomocí bezpečnostního vakuového systému, kde je podtlak dán stupněm vakua v odběrové nádobce.

Odebírá-li se krev ze zavedené jehly nebo katétru, kterými kape infúze nebo je podáván lék, nastávají největší chyby, když není odpuštěn dostatek krve před jejím shromážděním v odběrové nádobce. Zásadně by se tedy měla užít k odběru jiná žíla.

U odběru kapilární krve dáváme pozor na možnost hemolýzy při delším styku krve s dezinfekčním prostředkem a „vymačkávání“ krve z prstu, které vede k naředění tkáňovým mokem.

Při odběru tepenné nebo arterializované krve na vyšetření krevních plynů je nutné pracovat anaerobně, tj. kapka nesmí stékat po prstu a v kapiláře nebo stříkačce nesmějí být bubliny. Příklad ovlivnění výsledku při nedodržení zásad anaerobního odběru ukazuje následující tabulka.

Vždy by měla platit zásada čistou zkumavku označit v přítomnosti pacienta (nikoliv předem) a ještě před vlastním odběrem jméno pacienta znovu zkontrolovat; tím se podstatně omezí možnost záměny.

Většina vyšetření se provádí ze séra; krev se musí nechat dostatečnou dobu srazit. Odstředí-li se příliš brzy, kdy ještě nedošlo ke sražení krve, obvykle dojde k hemolýze. Navíc se v oddělené plazmě dodatečně sráží fibrin a vzniká gel; hrozí ucpání jehly, nasátí menšího objemu analyzátorem a chybný výsledek.

Nejvhodnější jsou odběrové nádobky z plastické hmoty, opatřené iniciátorem koagulace. Oddělení séra (plazmy) velmi usnadní speciální inertní separační gel, jehož hustota je volena tak, aby po odstředění vytvořil rozhraní mezi krvinkami a vrstvou séra.

Pro některá klinicko-biochemická vyšetření je nutné získat nesrážlivou krev. Jsou to vyšetření prováděná z celé krve (acidobazická rovnováha, glykémie, minerály v režimu POCT), z erytrocytů (glykovaný hemoglobin) nebo z plazmy (koagulační faktory).

První zásadou je dodržet předepsaný poměr mezi množstvím antikoagulantu a objemem přidané krve. Je nutné také zjistit, který protisrážlivý prostředek je vhodné použít na požadovaný test. Krev musíme v nádobce dokonale promíchat, a to opakovaným obracením uzavřené nádobky.

K běžně užívaným antikoagulačním přípravkům patří (v závorce jsou uvedeny příklady metod, pro které je uvedený prostředek vhodný):

Zatímco citrát a soli EDTA (kyselina etylendiaminotetraoctová) brání koagulaci tím, že vážou ionty Ca²⁺, heparin působí jako kofaktor antitrombinu.

Někdy přidáváme ke krvi protisrážlivý prostředek (obvykle heparin) z jiných příčin. Umožní totiž okamžité odstředění krve bez nutnosti čekat na její dokonalé sražení. Plazma se doporučuje i u nemocných s předpokládanou poruchou koagulace, kde by postupné srážení krve mohlo vést k opožděné tvorbě fibrinu a problémům s nasáváním séra jehlou analyzátoru.

Má-li nemocný extrémně zvýšený počet trombocytů, během koagulace se z nich uvolní kalium, a proto má sérum falešně vyšší koncentraci draslíku ve srovnání s plazmou, kde k rozpadu trombocytů nedošlo. Podobně se může kalium uvolnit z leukocytů, jsou-li výrazně zmnoženy, např. u nemocných s chronickou lymfatickou leukémií.

Krevní sérum i plazma (prostým okem je nelze rozlišit) jsou čiré, světle žluté kapaliny. Může se však stát, že obsahují vysokou koncentraci bilirubinu (žluté ikterické zbarvení), triacylglycerolů (zkalené chylózní sérum/plazma) nebo obsahují volný hemoglobin (různý stupeň červeného zbarvení při hemolýze). Dnes místo subjektivního hodnocení vzhledu séra/plazmy užíváme objektivní vyjádření stupně iktericity-chylozity-hemolýzy pomocí tzv. sérových indexů. Krevní sérum/plazma se ředí ve vhodném poměru a měřením absorbance při sadě vlnových délek je přístroj schopen vyjádřit přítomnost výše uvedených přísad kvantitativně. Automaticky se pak k výsledku dodává komentář nebo při vysokém stupni ovlivnění není výsledek vůbec vydán. Vzhled séra normálního a změněného ukazuje obrázek; o vlivu hemolýzy bude podrobněji pojednáno v posledních odstavcích kapitoly.