Pod pojmem osoba pacienta si představíme jednak faktory, které nelze ovlivnit, ale při správném hodnocení výsledku je třeba vzít je v úvahu, jednak faktory, které jsou ve většině případů ovlivnitelné a jejichž účinek na laboratorní vyšetření lze eliminovat.

Výsledek většiny laboratorních testů na pohlaví nezávisí, přesto však najdeme metody, u nichž se referenční rozmezí u žen a mužů liší; tento rozdíl je zapotřebí znát pro správné hodnocení výsledku. Příčinou může být např. vliv pohlavních hormonů (HDL-cholesterol) nebo odlišná svalová hmota (kreatinin, kreatinkináza). Snad nejznámějším příkladem jsou parametry červeného krevního obrazu. Následující obrázek ukazuje odlišné referenční meze některých biochemických metod u mužů a žen.

Změny laboratorních hodnot v dětském věku a u seniorů jsou podrobněji uvedeny v kap. 25.

Denní rytmus je dobře známý např. u hormonu kůry nadledvin kortizolu, v měsíčním rytmu jsou vylučovány ženské pohlavní hormony. Dennímu rytmu podléhají i koncentrace některých jiných analytů.

Změny laboratorních vyšetření v těhotenství budou uvedeny ve zvláštní kapitole (kap. 25).

Na výsledek kromě pohlaví může mít vliv i rasa či etnická skupina. Výsledky mohou být ovlivněny jinou současně probíhající chorobou. Tak u pacienta se zvýšenou aktivitou amylázy v séru můžeme chybně pomýšlet na akutní pankreatitidu, nevezmeme-li v úvahu selhání ledvin, které rovněž vede k tomuto nálezu.

Všechny níže uvedené faktory nejsou samozřejmě ovlivnitelné ve všech případech. Při plánovaném odběru krve se dostaví pacient po patřičném lačnění a období tělesného klidu; to však nemůže být vždy dodrženo u akutních stavů.

Fyzická aktivita vede k následujícím změnám:

Velikost změn závisí na délce zátěže, její intenzitě (aerobní, anaerobní) a trénovanosti jedince. Po skončení zátěže dochází k normalizaci různě rychle (CK za 3 – 5 dní, laktát za několik desítek minut).

Psychický stres se projevuje vyplavením hormonů kůry i dřeně nadledvin a jejich metabolickými účinky, např. hyperglykémií.

Není-li odběr krve proveden nalačno, můžeme pozorovat následující změny:

Standardně je před plánovaným odběrem krve doporučeno 12hodinové lačnění. Pro vyšetření lipidů však někteří odborníci považují nelačné vzorky za lépe odhadující riziko aterosklerotických komplikací.

Strava samozřejmě ovlivňuje i pH moči a její další komponenty. Zelenina a ovoce moč alkalizují, maso a tučná strava acidifikují. Koncentrace sodíku v moči je dána mj. velikostí jeho přívodu.

Nedostatečný přívod tekutin před odběrem vede k zahuštění krve a vzestupu koncentrace bílkovin a všech látek, které se na ně vážou. Proto je před plánovaným odběrem doporučené vypít cca 500 ml neslazené tekutiny (např. čaje).

Před biochemickým vyšetřením by neměl pacient 24 h přijímat alkohol. U pacienta se zvýšenou hladinou etanolu:

Výsledky laboratorních vyšetření mohou ovlivnit rovněž dlouhodobé stravovací návyky. Je např. známo, že vegani mají spíše žádoucí nízkou koncentraci cholesterolu a triacylglycerolů v séru, ale mohou trpět deficitem vitaminu B₁₂.

Kouření výrazně zvyšuje podíl karbonylhemoglobinu, vzácné nejsou jeho hodnoty mezi 10 – 15 %. Kuřáci mívají vyšší hladinu fibrinogenu, hemoglobinu a karcinoembryonálního antigenu.

Podávání léků může ovlivňovat biochemická vyšetření dvojím způsobem:

Jako léky se mohou podávat i stanovované látky (např. infúze roztoku glukózy). Při nepřiměřené rychlosti infúze může být jejich koncentrace v krvi ovlivněna, i když byl náběr proveden z jiné žíly: vždyť např. koncentrace glukózy jen v izotonickém (5%) roztoku je 278 mmol/l!