4.9
Bojové biologické prostředky
Základem biologických zbraní jsou mikroorganismy nebo toxické látky, které vytvářejí. Vzhledem k jejich vlastnostem, jako je schopnost vyvolat onemocnění, poškodit zdraví člověka nebo ho usmrtit, se myšlenky a dokonané činy jejich zneužití k oslabení nepřítele objevují ve válečných konfliktech již v dávné historii. Ve středověku docházelo k zamořování studní zemřelými (i když ještě nebyla známa příčina úmrtí), mrtvoly lidí při morové epidemii se šířily na území nepřítele, při obchodování se prodávaly infikované potraviny a nápoje. Metody byly někdy velmi sofistikované. Při dobývání Ameriky byly Indiánům rozdávány pokrývky infikované variolou, v jiném konfliktu v Evropě byla zaplavována území k snazšímu množení komárů a usnadnění šíření malárie. Většinou není zdokumentováno, jak velké ztráty nebo jak velkou paniku tyto pokusy v řadách nepřátel vyvolaly.
Bohužel s rozvojem výzkumu a poznání lidstva se ve válečném průmyslu nezapomínalo ani na vývoj možných účinnějších a nebezpečnějších biologických zbraní. Postupem času se tak vyselektovala agens s pravděpodobně nejzásadnějším negativním dopadem na zdraví člověka. Zneužívat se mohou samotná agens, tak i jejich toxiny. Mezi nejvýznamnější patogeny ve vztahu k jejich zneužití patří virus varioly, bakterie Bacillus anthracis, botulotoxin, Yersinia pestis a někteří původci hemoragických horeček.
Z epidemiologického hlediska má použití biologických zbraní celou řadu nevýhod (z pohledu postižené strany) a výhod (z pohledu útočníka). Většinou jsou dopravovány na velkou vzdálenost a tak jejich výskyt není předvídatelný. Jejich účinek přichází zpravidla se zpožděním, protože většina onemocnění potřebuje k rozvoji nějakou inkubační dobu. Jejich eliminace ve válečných podmínkách je složitější.
Pravděpodobně ve vztahu k jejich zákeřnosti je přijata mezinárodní Konvence o biologických a toxických zbraních (podepsána v roce 1972). Ve dvacátém století k jejich masovému použití sice nedošlo, ale bylo by mylné a naivní se domnívat, že některé velmoci nepracují na jejich „zdokonalování“.
V současném neklidném světě existuje ještě jedno velké nebezpečí jejich možného zneužití a tím je terorismus. V této sféře je situace ještě více nepřehledná a nepředvídatelná a jejich použití různými sektami a teroristickými organizacemi v nedávné minulosti zdokumentováno bylo.
Definice
BBP biologické bojové prostředky = biologické zbraně patří do zbraní hromadného ničení. Zneužívají biologická agens (B–agens).
Potřebné vlastnosti, aby agens bylo zneužitelné jako BBL.
  • Dostupnost, relativně snadná a levná produkce
  • Silné až smrtící účinky
  • Obtížné rozpoznání, často možné až po projevení se u několika nebo mnoha případů
  • Vysoká úmrtnost
  • Obtížná nebo nemožná terapie
  • Vhodná velikost částic pro použití v aerosolu a snadné šíření mezi obyvatelstvem
Jsou tři hlavní typy biologických agens: bakteriální (antrax, cholera…), rickettsie (horečka Skalistých hor, tyfus…) a virové (pravé neštovice, virus Ebola…).
Optimální forma šíření z hlediska zneužití:
  • v aerosolu
    • nejčastější a nejúčinnější
    • průměr částic 15 μm
  • alimentární
    • vniknutí biologického agens prostřednictvím kontaminované vody a potravy
  • kůží
    • pomocí infikovaných přenašečů či povrchová kontaminace prostředí
    • méně pravděpodobné
Nejzávažnější B-agens a jimi vyvolaná onemocnění
  1. Antrax - plicní forma Bacillus anthracis
  1. Mor - plicní forma Yersinia pestis
  1. Variola - Poxvirus variolae
  1. Hemoragické horečky (horečka Ebola, Lassa, Dengue, Marburg)
  1. Tularemie - plicní forma Francisella tularensis
  1. Otrava botulotoxinem Clostridium botulinum
  1. Q-horečka - Rickettsia
  1. Břišní tyfus - Salmonella typhi
  1. Cholera - Vibrio cholerae
  1. Brucelóza - Brucella abortus
+
44. Kategorizace možných zneužitelných mikroorganismů podle CDC
Obr. 44. Kategorizace možných zneužitelných mikroorganismů podle CDC