1.4
Porod a šestinedělí
Souhrn
Vaginální porod je přirozený proces, jehož průběh se dělí do čtyř dob porodních. Spontánní porod proběhne asi u 85% rodiček bez komplikací. U zbylých 15% rodiček mohou nastat komplikace, které podle jejich závažnosti mohou vést k ohrožení zdraví i života rodičky či plodu. [8]
Mezi příznaky začínajícího porodu patří pravidelné kontrakce. První kontrakce začínají pomalu, necítí se tolik bolest, ale spíš pnutí, které vystřeluje z břicha do zad a do nohou a po chvíli zase ustane. Tato bolest (kontrakce) se opakuje v pravidelných intervalech asi 10 minut a kontrakce trvají přibližně 1 minutu. Dalším příznakem porodu je odtok plodové vody (PV), kdy dojde k prasknutí plodového vaku. Ta mnohdy uniká jen po kapkách. Tento proces nebolí. Plodová voda má svůj specifický nasládlý pach. Zda se jedná o PV, určí lakmusové papírky, které ji zabarví do modra. Při krvácení z pochvy, kdy se objevuje jasně červená krev a krvácení je nezávislé na předchozím vyšetření či pohlavním styku, a pokud je absence pohybů, je též nutné neprodleně jet do porodnice.
I. doba porodní představuje nejdelší období porodu. Trvá několik hodin, od čtyř až po čtrnáct. Je charakterizována pravidelnými děložními kontrakcemi a odtokem plodové vody. Pravidelné a dostatečně intenzivní děložní kontrakce vedou postupně k otevírání porodních cest. Dochází ke zkrácení hrdla děložního a otevírání branky (od 1 cm do 8 cm) přes lem až k úplnému zániku branky. Porodní asistentka a lékař vaginálním vyšetřením sledují průběh porodu, otevírání porodních cest a sestupování hlavičky plodu. Pokud jsou kontrakce slabé a nedostatečné, provede se jejich posílení infuzí s oxytocinem (hormon, který vytváří děložní kontrakce). Dále se provádí dirrupce vaku blan (umělé protržení plodových obalů při vaginálním vyšetření) při otevřené brance na 3–5 cm. Cílem je zkrátit tuto porodní dobu. Srdeční ozvy plodu a děložní kontrakce jsou v I. době porodní monitorovány pomocí kardiotografu. Rodička může přijímat tekutiny a jíst lehkou stravu. Kontrakce dělohy při porodu jsou vnímány bolestivě, ale intenzita těchto porodních bolestí je však velmi individuální. Bolest lze mírnit bez použití léků, například změnami polohy na polohovacím porodním lůžku, žíněnce, gymnastickém míči, dechovými cvičeními, masážemi míčky, gelovými nahřívacími polštářky, použitím aromaterapie, relaxací v teplé sprše. Také lze využít medikamentózní metody tišení bolesti aplikací analgetické injekce v polovině I. doby porodní nebo epidurální inhalační analgezii plynem Entonox. Mezi komplikace spadá nedostatečný přísun kyslíku k plodu (hypoxie), zauzlení pupečníku, předčasné odloučení placenty, vysoké hodnoty krevního tlaku rodičky, křečové stavy, embolie. V těchto případech je nutné porod ukončit provedením akutního císařského řezu.
+
Obr. 10. Císařský řez
II. doba porodní. Tato doba porodní začíná úplným otevřením porodních cest a končí porodem plodu. V této fázi jsou kontrakce již velmi silné a trvají asi minutu s frekvencí po dvou až třech minutách. Průběžně se sleduje stav plodu i děložní kontrakce pomocí KTG. Při děložních kontrakcích se pociťuje nucení k tlačení. Tento pocit je způsoben sestupující hlavičkou a jejím tlakem na oblast pánevního dna. Mezi kontrakcemi je důležité odpočívat a relaxovat. Polohu v II. době porodní lze libovolně měnit. Je také nutné dbát na vyprázdnění močového měchýře. Když je hlavička plodu dostatečně nízko, zaujme se poloha vhodná pro samotný porod dítěte. Většinou porod probíhá v polosedě na polohovacím porodním lůžku. Porodní asistentka a lékař sledují rodící se hlavičku a vyhodnocují riziko vzniku poranění hráze, popřípadě konečníku. Při hrozící ruptuře hráze se provádí při vrcholu kontrakce nástřih hráze, tak zvaná episiotomie. Nastřižení se také provede k urychlení porodu v případě nedostatku kyslíku (hypoxie) u plodu. Vypuzovací fáze neboli samotný porod začíná v okamžiku dokonalého otevření děložního hrdla. Žena začne tlačit a tak aktivně pomáhá přivést dítě na svět. Může hlasitě dýchat (funět), křičet nebo nadávat. Velmi důležité je správné dýchání rodičky, které spočívá v hlubokém nádechu, následném zadržení dechu a silného zatlačení do konečníku v době kontrakce. Toto dýchání se střídá s mělkým zrychleným dýcháním a relaxací v době mezi stahy. Po porodu se novorozenec označí a ošetří ho novorozenecká sestra, popřípadě lékař - pediatr. Mezi komplikace II. doby porodní patří hypoxie plodu nebo hlavička plodu již vstoupená do pánve a z důvodu nepostupujících kontrakcí nebo vyčerpanosti rodičky je nutné porod ukončit vakuumextrací (tah za plastový zvon přisátý pod tlakem na hlavičku plodu) nebo porodnickými kleštěmi. [8]
Zajímavost
Vakuumextraktor je novější alternativa porodu plodu kleštěmi. Místo kleští se na hlavičku dítěte umístí umělohmotný zvon. Ten se k hlavičce přisaje vyvolaným podtlakem a tahem za zvon se hlavička porodí. Manévr se nazývá vakuumextrakce. Hlavní rozdíl oproti klešťovému porodu je, že by se tato metoda neměla provádět při výraznější poruše zásobení dítěte okysličenou krví. Dále se nesmí používat u předčasných porodů pod 35. týden gravidity. [http://www.porodnice.cz/porod-a-z/vacuumextraktor]
Porodnické kleště jsou klasickým porodnickým nástrojem, který je opředen mnoha mýty a často nespravedlivou kritikou. Lidé se mylně domnívají, že jde o nástroj zastaralý a tudíž zavrženíhodný. Pravda je ovšem zcela jiná. Dnešní porodnické kleště jsou vyrobeny tak, aby jejich použití nezpůsobilo poranění matky a hlavně dítěte. Porod se s jejich použitím ukončuje z důvodů ohrožení zdraví matky, dítěte či obou současně. Nejčastěji však kvůli nedostatečnému přívodu okysličené krve dítěti. Porodnické kleště slouží výhradně k ukončení porodu ve II. době porodní, kdy se již nesmí provádět císařský řez, protože by se mohla při vybavování dítěte vážně poranit matka. Mnohdy je pro rodičku i dítě mnohem šetrnější ukončit porod porodnickými kleštěmi, než nadměrně prodlužovat II. dobu porodní, anebo se pokoušet pomáhat ženě tlakem na břicho. Porodnické kleště nejsou tedy zastaralým nástrojem a nejsou dokonce ani konkurencí císařskému řezu. Každá operace je určena pro jinou dobu porodní a obě operace mají zcela jiné důvody, pro které se provádějí. Ve zdravotnicky rozvinutých zemích, jako jsou USA, skandinávské země, Velká Británie a jiné se používají porodnické kleště mnohonásobně častěji než v naší zemi (asi u 15 % porodů). V České republice se rodí s použitím porodnických kleští 2 až 3 % dětí. Tuto operaci smí provádět pouze lékař, zkušený porodník, neboť v jeho rukách jde o operaci bezpečnou a ženy nemusejí mít vůbec žádnou obavu, že by mohlo dojít k poškození dítěte. Ve Spojených státech amerických byl prováděn před několika lety výzkum, v němž se srovnávaly děti, které se narodily pomocí porodnických kleští s dětmi, které byly porozeny samovolně. Potvrdila se skutečnost, že děti po klešťových porodech jsou na stejné duševní úrovni jako děti porozené normálně.
Žádnou porodnickou operaci nedělá porodník bezdůvodně a o kleštích, respektive vakuumextraktoru, to platí dvojnásob. Jedno je ale zřejmé. Kleště či jiný nástroj, který bude mít shodnou funkci, nikdy z porodnictví nezmizí. [http://www.porodnice.cz/tehotenstvi-a-z/klestovy-porod]
III. doba porodní začíná porodem plodu a končí porodem placenty. Zde se praktikuje tak zvané aktivní vedení III. doby porodní, které spočívá v podání léku, například Metherginu, do žilního řečiště rodičky. Lék urychlí odlučování placenty a zabrání tak zbytečně rozsáhlému krvácení při porodu placenty. Poté lékař prohlédne porodní cesty a ošetří eventuální porodní poranění.
+
Obr. 11. Novorozené dítě
+
Obr. 12. Placenta
IV. doba porodní je období 2 hodin po porodu placenty, kdy žena odpočívá a relaxuje. Porodní asistentka monitoruje celkový psychický i fyzický stav rodičky. Měří se fyziologické funkce, zavinování dělohy, kontroluje se intenzita krvácení. Pokud je vše v pořádku, žena tráví tento čas společně se svým dítětem a partnerem nebo jinou osobou blízkou na porodním pokoji. Poté se převeze na oddělení šestinedělí, kde sdílí pokoj společně se svým dítětem.
+
Obr. 13. V kruhu rodiny
Mezi komplikace III. a IV. doby porodní patří především silné poporodní krvácení způsobené porodním poraněním, zadržením části nebo celé placenty v děloze nebo nedostatečným stažením dělohy po porodu. Řešení je ovlivněno vyvolávající příčinou, intenzitou krvácení a stavem rodičky. Rozsáhlé porodní poranění se musí ošetřit v celkové anestézii. Ve zcela ojedinělých případech život ohrožujícího poporodního krvácení je nutné po vyčerpání všech dostupných možností provést operační odstranění dělohy (hysterektomii). [8] [2]
Video 1. Porodnice – přípravna a porodní sál
Souhrn
Šestinedělí je období, kdy postupně v organismu mizí změny vyvolané těhotenstvím. Dochází k tak zvané involuci těhotenských a porodních změn, kdy probíhají hojivé procesy na endometriu (děložní sliznici) a v porodním kanálu. [2]
Toto období začíná 2 hodiny po porodu a končí 6 až 8 týdnů po porodu. Projevuje se sekrecí z dělohy neboli očistky (lochia), kdy se hojí rány v děložní dutině. Dalším projevem je kojení, které je hormonálně spuštěno hormonem prolaktinem. Na oddělení šestinedělí by měla žena dodržovat klidový režim. Porodní asistentky se věnují péči o rodidla, kdy provádí oplachy, kontrolují krvácení, měří fyziologické funkce a monitorují stav vědomí. Další péče je o vyprazdňování (močení, stolice), hydrataci šestinedělky. Edukují ženu o používání sterilních vložek, o hygieně a barvě lochia (1. až 2. den jsou očistky krvavé, 3. až 4. den žlutohnědé, serózního charakteru. V dalších dnech jsou pak hlenovité, sklovitě bílé barvy). Další edukace spočívá v péči o prsy a prsní bradavky. Komplikací je zánět prsu (mastitis), kdy se podávají antibiotika podle ordinace lékaře. Musí se důsledně vyprazdňovat prsy kojením a následným odsáváním. Sleduje se otok prsů, zduření, bolestivost a tělesná teplota. Nedílnou součástí je edukace o rehabilitaci, která napomáhá svinování dělohy, a ve spolupráci s nutričním terapeutem o výživě a stravování v době kojení.
Psychosociální potřeby ženy v šestinedělí jsou specifické. Žena plní svoje poslání matky. Mění se její vztah s partnerem, který se dělí s dítětem o její péči i zájem. Časový harmonogram však nelze dopředu naplánovat. Často se měnící nálady (poporodní blues) jsou fyziologické a přechodné. Od smutku, vnitřního napětí a pláče, až po zlobu na partnera, na okolí i dítě. Je důležité připomenout, že i partner prožívá toto období zvlášť emocionálně. Může být úzkostný až depresivní. Významnou roli hrají prarodiče, kteří mohou velmi pomoci, nebo také stresovat. [2]
Pro ilustraci pocitů ženy v šestinedělí jsme pro vás vybrali úryvky zpovědí z blogu jedné ženy - maminky dcery Dominiky a psané ve dnech 16. a 21. února 2019.
Zajímavost
„Spíše bych to nazvala citovým chaosem. Nebo tak nějak. Nevím, proč zrovna šestinedělí. Jakože přesně 6 neděl budu krvácet? Nebo to nebudu 6 neděl já? Přijde 6 různých pocitů? Nechci si číst poučky jak se s tím nejlépe vypořádat. Ale jedno vím, nelíbí se mi to. A to slovo fakt nesnáším. Nicméně jsem vděčná za tento blog a za vás čtenáře. Tím, že se z toho vypíši, tak se mi uleví. Jsem máma, už něco málo přes týden. Pokud nepočítám předešlých 9 měsíců. A nesu obrovskou tíhu zodpovědnosti. Tak nějak ve skrytu duše čekám, kdy se z toho proberu, a vše se vrátí do starých kolejí. Ano, říkali mi, že se svět obrátí vzhůru nohama a vše se bude točit jen a jen kolem toho prcka. Ale jak vás nikdo nedokáže připravit na porod, tak stejné je to s mateřstvím. A s ním jsou spojené i hormonální výkyvy. A když píši výkyvy, tak si představte sinusoidu. Nahoru a dolů. A ty vlny jsou fakt velké. A střídají se, pořád. Ten první moment, kdy jsem to poprvé pocítila, byl druhý den po porodu. Ležela jsem na pokoji a Dominika spala vedle mě v postýlce. Podívala jsem se na ni a viděla sebe. V tu chvíli ve mně bouchla obrovská rachejtle naplněna obrovskou láskou a já se rozbrečela jako želva. Zaplavila mě neskutečná vlna štěstí. Pomyslela jsem si, že to je přesně to, co se mělo stát ve chvíli, kdy mi malou přiložili na porodním sále k prsu. A hned za tím jsem se ujistila, že jsem vlastně moc ráda, že to nastalo až v ten moment, kdy jsem na to byla relativně připravená a uměla ten pocit definovat. Tento plusový vrchol sinusoidy mívám často. Konkrétně několikrát za den. Když se maličká probouzí, když spinká a já ji pozoruji, v moment, kdy ji kojím a ona se na mě dívá. Takto bych mohla pokračovat donekonečna.
Poté je tady ještě jeden člověk, který ve mně tyto pocity vyvolává. Je to dost nečekané, protože jsem si myslela, že toho dotyčného miluji dostatečně. Nebo minimálně tak, jak si zaslouží. Ale prostě pokaždé, kdy je sympaťák v práci nebo někde mimo domov a já si na něj vzpomenu, objeví se rachejtle číslo dvě. Vždy mám tendenci mu tento láskyplný výlev popsat alespoň zamilovaným „smajlíkem“ ve zprávě. Tak mu to pošlu a doufám, že odpoví podobně. Prozatím se tak děje. Byla jsem z tohoto pocitu tak zmatená, že jsem mu to i řekla.“
„A to co vím, mě uklidňuje ve chvílích, kdy nastoupí mínusová vlna sinusoidy. A ta bolí. A stojí mi dost kapesníků. Jak to jen popsat. Jsem sama doma, maličká zrovna usnula, začíná se stmívat. A v tom BUM! Je to tady. Vše se ve mně sevře a já cítím totální samotu a prázdno. Srdce mi buší a cokoliv, co mám zrovna v televizi puštěné, je ten největší odpad na světě. Je to opravdu hnusný pocit. Něco jako, když se ocitnete sami na tom nejopuštěnějším místě na světě, ze kterého není úniku. Když to začíná gradovat, zhluboka se nadechnu. Rozsvítím, přepnu program a začnu si pro sebe nahlas povídat: "Báro, no tak, seber se. Nejsi sama, miluješ a jsi milována. Rodinu máš obrovskou. Ti nejbližší jsou necelou hodinku od tebe, popřípadě stačí zvednout telefon nebo někomu napsat. Zavolat radši ne, to bys neřekla ani „ahoj“ a začala hned plakat. A tím nikoho děsit nechceš. Jo a jdi si vzít nějaký bonbon nebo čokoládu, sedni k počítači a vypiš se z toho!" Tohle zabírá, mluvit sama k sobě a odůvodnit si, proč jsou mé pocity hloupostí. Jen to není příjemné, věřte mi. Většinou to končí tím, že se rozpláču, posmrkám pár kapesníků a je mi zase dobře. Sympaťákovi jsme se s tím svěřila. A on se snaží chodit domů z práce relativně brzy. Protože už jen ta jeho přítomnost v bytě je uklidňující.“
„Jdu opět přebalit Dominiku a zjišťuji, že ač máme jít v jednu k doktorovi, tak se sympaťák chystá do práce. Prý se vrátí. Už v tu chvíli je mi jasné, že boj o první místo na kontrolu svedu sama. Ve chvíli, kdy oblékám Dominice v pořadí třetí body za necelou minutu. První bylo počůrané. Nevím proč, ale začne čůrat ve chvíli, kdy jí sundám plenu. Druhé poblinkané. Asi se jí nelíbila barva. V tom vchází sympaťák do pokojíčku, že se s námi rozloučí, jak se sluší a patří. Jemně mě pohladí po rameni, a chce mi dát pusu. Já jako filmová hvězda polibku uhnula a zavrčela jsem na něj, že jsem vysávala, tak co tam sakra leze v botách. Tím jsem si vysloužila otočení na podpatku, zamumlání něčeho a prásknutí dveří. Mé "promiň" už nebylo slyšet. A když už jako filmová hvězda, tak se vším všudy. Začala jsem plakat, usedavě. Dalo by se napsat, že přímo štkát. A nenapíšu mu! A odjedu do Plzně k mamince, mám toho dost!“
„Napsala jsem mu, omluvila se, on mně a bylo zase hezky. Dominika opravdu neměla svůj den, plakala a plakala, a já jí nedokázala nijak utěšit. Tak jsem plakala s ní. Nemohla jsem ani nikomu zavolat, protože bych i do toho telefonu byla hysterická. Nicméně, mám kamarádky, které jsou zkušené maminky, kterým jsem to všechno příkoří, jež se mi přihodilo, napsala a ony mě utěšovaly. To pomohlo. Pomohl dokonce i sympaťák, který mi po příchodu domů řekl, že to nějak zvládneme, protože musíme. A samozřejmě mi pomohla i má zlatá maminka, která mi zavolala, diplomaticky ignorovala můj uplakaný hlas a povídala o úplně jiných věcech a zážitcích.“ [https://kdyz-otehotni-slon.webnode.cz/l/dekuji/], [ https://kdyz-otehotni-slon.webnode.cz/l/sestinedeli-zacatky/]
+
Obr. 14. Emoce v šestinedělí
Ošetření novorozence po porodu a novorozeneckém období bude popsáno v kapitole 2.1
1.4.1
Léčebná výživa ženy během kojení
Kojení představuje velice obtížné období z hlediska nutriční náročnosti na organismus matky. Energetické potřeba se navyšuje oproti normálnímu stavu hned po porodu o 500 kcal/den a později o 400 kcal/den.
Po porodu se pomalu začíná snižovat bazální metabolismus matky, ale díky kojení žena začne ubývat přirozeně na hmotnosti. Váhový úbytek však musí být postupný a neměl by vést k malnutričním potížím, které mají negativní vliv na kvalitu kojení a psychický stav matky. U některých žen nemusí hned docházet ke snížení hmotnosti (u některých žen může dokonce lehce stoupat). Pokud tento stav přetrvává i po několika měsících od porodu, je nutná úprava stravovacích zvyklostí za pomoci přiměřené redukční diety.
Nutriční podpora kojení spočívá v:
- konzumaci pestré stravy
- úpravě nenadýmavé a nedráždivé
- ideální hygienické kvalitě
- optimálním pitném režimu (ne však nadměrném)
- zařazení alternativních balastních látek (např. obsažených ve fenyklu, anýzu či kopru)
- přechodném vyloučení potravin, po kterých je dítě více plačtivé či má zhoršené trávení [5] [6]
+
Obr. 15. Kojení dítěte
Fetální období je období:
Fetus mortuus je název pro:
Jistou známkou těhotenství je pozitivní:
Aminocentéza je:
V těhotenství dochází k největšímu zvětšení:
Do EPH gestózy NEPATŘÍ:
V těhotenství se vždy provádí testování na:
Kardiotografií se zjišťuje:
Episiotomie je:
Nejčastější komplikace III. a IV. doby porodní patří:
Období šestinedělí trvá:
Starou prvorodičkou je označována žena:
Lochia jsou:
Poporodní blues je charakteristické pro období:
Celkový váhový přírůstek během těhotenství by měl činit:
Při obezitě by měla žena během těhotenství přibírat oproti ženě s ideálním BMI:
Energetický nárok se v těhotenství navyšují v 2.trimestru přibližně o:
V případě křečí v nohou, je vhodné užívat:
Během 1. trimestru má kyselina listová pozitivní účinky na:
Vstřebatelnost železa podporuje:
Nadbytek vitamínu A v těhotenství má vliv na vývoj plodu:
Počet jídel z hlediska nutriční terapie je vhodné v těhotenství:
Ptyalismus se projevuje nadměrným:
Jakou formu diety je z pohledu nutriční terapie vhodné nasadit při těhotenské gestóze:
Při nedodržení diety při gestačním diabetu:
Při obezitě během těhotenství žena dodržuje:
Obor, který se zabývá změnou chování lidských genů a zásahem do genetické informace plodu vlivem výživy matky, se nazývá:
Po porodu se bazální metabolismus:
Energetické nároky se v laktaci oproti těhotenství:
Nutriční podpora kojení vyžaduje: