Kapitola1
Těhotenství, porod a šestinedělí
Souhrn
Těhotenství je pozoruhodné. Už jen fakt, že v těle jednoho člověka roste jiný člověk, je unikátní. V tomto období prochází partnerské vztahy a celý rodinný systém velkou proměnou. Nejen pro ženu je těhotenství obdobím plných změn a prenatální péče, ale i na jejího partnera jsou kladeny nové nároky. I muž těhotné ženy totiž prochází změnami, a to biologickými, psychickými i sociálními. Charakteristika léčebné výživy se ve velice specifickém období zaměřuje nejen na nutriční potřeby těhotné, ale také na optimální vývoj plodu. [https://www.modrykonik.cz/jsem-tehotna/tehotenstvi/], [https://zoommagazin.iprima.cz/zazraky-vedy-techniky/7-faktu-ktere-jste-netusili-o-tehotenstvi]
Zajímavost
Také muži procházejí těhotenstvím. Samozřejmě ne tak, že by nosili dítě, ale projevují se u nich symptomy jejich gravidní partnerky. Říká se tomu Couvade syndrom a je častějším, než se zdá. Projevuje se tak, že muž má ranní nevolnosti, otoky, trpí zvýšenou citlivostí na čichové podněty, zkrátka se chová jako těhotná žena. Čím empatičtější muž, tím jsou příznaky silnější, ale tvrdí se, že se tento syndrom projevuje až u čtvrtiny mužů. Je potvrzeno, že u některých indiánských kmenů v Jižní Africe se muži dokonce dostávají do takového stavu, že porodní bolesti „jakoby“ snáší za ženu. [https://zoommagazin.iprima.cz/zazraky-vedy-techniky/7-faktu-ktere-jste-netusili-o-tehotenstvi]
+
Obr. 1. Prenatální komunikace
Za důležité považujeme osvojení názvosloví a odborných termínů týkajících se těhotenství, porodu a šestinedělí.
- Těhotenství je období od oplodnění vajíčka spermií do konce porodu (gestace, gravidita).
- Těhotná (gravidní) žena není pacientkou. Fyziologické těhotenství není choroba.
- Rodička je již rodící ženou (prvorodička - primipara, druhorodička - sekundipara, třetirodička -tercipara, vícerodička - multipara).
- Stará prvorodička je poprvé rodící žena ve věku nad 35 let (primipara vetus).
- Nedělka je žena po porodu, která vstupuje do poporodního období, šestinedělí (puerperium).
- Prenatální péče je systém zdravotnické péče o těhotné ženy.
- Měření délky těhotenství se udává v týdnech a v tak zvaných lunárních neboli 28denních měsících.
- Perinatální období (definice dle WHO) je období, které začíná dokončeným 22. týdnem těhotenství (154. dnem od prvního dne poslední menstruace) a končí 7. dnem po porodu (7 x 24 hodin). Tento termín nelze zaměňovat se skutečným stářím plodu, které je asi o 2 týdny kratší, protože k oplodnění dochází při pravidelném menstruačním cyklu ženy přibližně jeho 14. den. Z tohoto důvodu někdy terminologicky rozlišujeme menstruační stáří proti gestačnímu stáří.
- Gestační stáří je délka těhotenství od počátku oplození (fertilizační stáří).
- Menstruační stáří je délka těhotenství, jehož začátek se počítá od 1. dne poslední menstruace.
- Termín porodu je datum, kdy má podle výpočtu s největší pravděpodobností začít porod donošeného dítěte. Pouze 5 % dětí se rodí přesně ve vypočteném termínu. Připouští se tolerance 14 dní před a 14 dní po vypočteném termínu.
- Embryonální období (embryo). Období prvních 8 týdnů po oplodnění vajíčka, kdy první dva týdny se označují jako období blastogeneze.
- Fetální období (fétus, plod). Období od 9. týdne těhotenství do porodu.
- Narození živého dítěte je úplné vypuzení nebo vynětí dítěte z těla matky, jestliže dítě projevuje některé ze známek života a má porodní hmotnost.
- Včasný porod (partus maturus) je porod v termínu.
- Předčasný porod. Porod před 37. týdnem těhotenství nebo v případě porodu dítěte o hmotnosti nižší než 2500 g ve vztahu k délce těhotenství.
- Porod živého plodu. Dítě se známkami života nezávisle na hmotnosti a těhotenském stáří. U dětí s nižší hmotností než 500 g pak musí být známky života déle než 24 h.
- Velmi nezralý novorozenec, kdy je hmotnost nižší než 1500 g.
- Extrémně nezralý novorozenec, kdy je hmotnost nižší než 1000 g.
- Porod mrtvého plodu je porod mrtvého plodu s hmotností 1000 g a více (fetus mortuus).
- Potratem mrtvého plodu se definuje potrat, kdy hmotnost mrtvého plodu je bez prokazatelných známek života (chybí dýchání, srdeční činnost, spontánní pohyb) a hmotnost je méně než 1000 g.
- Potrat živého plodu je stav, kdy živý plod o nižší hmotnosti než 500 g zemře do 24 hodin (je přítomna alespoň jedna prokazatelná známka života po narození).
- Porod (spontánní) je proces, kdy kontrakce dělohy vedou k dilataci hrdla, k porození plodu porodním kanálem a k porodu placenty.
- Porod (operační). Zde jsou fyziologické síly doplněny nebo zcela nahrazeny chirurgickým zákrokem (porod císařským řezem). [http://lekari.porodnice.cz/porodnicke-nazvoslovi-0]
Příznaky těhotenství můžeme rozdělit na nejisté, pravděpodobné a jisté. Mezi ně patří vynechání menstruace, vaginální špinění (asi 2 – 3 dny po početí), citlivá prsa a zvětšení bradavek (asi za 6 týdnů), únava, ranní nevolnost, nadýmání, změny nálady, častější močení, bolest hlavy a zad, závratě a jiné.
Diagnostika těhotenství spočívá v těhotenském testu, který si žena může provést sama doma testem zakoupeným v lékárně. Jistou známkou těhotenství je pozitivní krevní odběr na hCG (humánní choriový gonadotropin) a sonografické vyšetření (USG) u gynekologa. [1]
+
Obr. 2. Plod
Úkolem prenatální péče je eliminovat rizika v těhotenství a dbát na správný vývoj plodu. Při první návštěvě prenatální poradny se provedou krevní vyšetření na krevní skupinu včetně Rh faktoru, BWR (lues), HBsAg (australský antigen), HIV (imunodeficita viru). Z vyšetření moče se provádí močový sediment. Dále se vyšetří prsy a změří pánevní rozměry. Provede se ultrazvukové vyšetření, kolposkopie a cytologie. Žena se zváží (hmotnost), změří se tělesná výška a krevní tlak. Následně se jí vystaví Průkaz pro těhotné, kam se vše zaznamená. Důležitou součástí je odběr anamnézy osobní, gynekologické, rodinné, sociální, farmakologické a pracovní. Těhotná dále musí navštívit zubního lékaře k vyšetření chrupu a praktického lékaře, který provede auskultační vyšetření srdce a plic, břicha a dolních končetin. Žena navštěvuje poradnu pravidelně a vždy se provádí tyto kontroly: měření krevního tlaku, moč na přítomnost bílkoviny, kontrola stavu dolních končetin, především otoků jako prevence eklampsie (EPH gestóza). Dále pak kontrola hmotnosti a celkového stavu. Nutností je edukace matky o stravování, životním stylu a následně přípravy na porod. [http://lekari.porodnice.cz/zakladni-prenatalni-pece] [2]
Plod je kontrolován pomocí sonografického vyšetření (USG) a kardiotografu, který poskytuje objektivní paralelní záznam křivek srdeční akce plodu a děložní motility. Dále se v 1. trimestru určí pomocí USG stáří i počet plodů a eventuální malformace, například Downův syndrom. Ve 2. trimestru pak USG odhalí některé vrozené vývojové vady. Dále se provádí biometrie plodu (obvod hlavy, trupu), sonomorfologie plodu (hlava, rty, srdce, končetiny, žaludek, močový měchýř) a ve 3. trimestru také biometrie, včetně délky končetin, sonomorfologie plodu, množství plodové vody a stav placenty. Invazivními metodami k vyloučení chromozomálních abnormalit se může po 15. týdnu těhotenství provést aminocentéza (odběr plodové vody), kdy se odebere 15-20 ml pod USG kontrolou. Dále pak biopsie klků (choria) placenty od 10. týdne těhotenství, biopsie placenty, odběr fetální krve (punkce pupečníku) po 20. týdnu těhotenství a při aloimunizace (intrauterinní transfuze) Rh negativní matky a Rh pozitivního plodu. [http://lekari.porodnice.cz/prenatalni-diagnostika] [2]
+
Obr. 3. Kardiotograf
Těhotenství s sebou přináší velké změny ve všech systémech ženy.
- Kardiovaskulární systém. Zde dochází ke zvětšení srdečního objemu, jsou patrny změny na EKG (elektrokardiogram) a krevní tlak je nižší. Zvyšuje se venózní tlak a dochází tak k tlaku dělohy na dolní část těla. Mohou se objevit hemoroidy nebo trombóza. Taktéž dochází ke zvýšení průtoku krve v děloze, v ledvinách, v prsech i v kůži.
- Hematologický systém. V krevním obraze je patrné zvýšení erytrocytů, leukocytů. Dochází ke snížení železa. Taktéž jsou snížené hodnoty iontů, jako sodíku, draslíku, chloridů, hořčíku. Změna srážlivých faktorů je ukazatelem pro možnost rizika vzniku diseminované intravaskulární koagulopatie (DIC).
- Respirační systém. Dochází ke změnám v anatomii (úhlu), kdy je zvýšená bránice až o 4 cm. Dále jsou patrné změny dýchání, spíše „břichem“, zvýšení dechového objemu, zvýšení citlivosti na CO2 z důvodu bronchodilatačního účinku progesteronu. Dochází ke snížení difúze (alveolární vzduch a krev) až o 15%.
- Vylučovací systém. Dochází ke zvětšení ledvin a dilataci močových cest a taktéž ke změnám ledvinných funkcí vlivem hormonů (kortizolu či antidiuretického hormonu). V laboratorních výsledcích je výrazné snížení hladiny urey a kreatininu. V tomto období lze tak lépe odhalit renální nedostatečnost. Tlakem na močový měchýř dochází ke zvýšenému močení.
- Zažívací trakt. V počátku těhotenství může být až urputné zvracení, pak následuje zvýšená chuť k jídlu, která je někdy svou kombinací až zarážející (kyselá okurka a mléko). Je snížená motilita celého zažívacího traktu. V dutině ústní je zvýšená tvorba slin, proto může být větší kazivost zubů a záněty dásní. V žaludku je zvýšená tvorba gastrinu, objem žaludku se také zvyšuje a sníženépH vede í k pálení žáhy. Dochází k neúplnému vyprazdňování žlučníku, žluč je více vazká a může snáze dojít k tvorbě žlučníkových kamenů. Na játrech dochází k funkčním změnám. Je zvýšená tvorba cholesterolu, fibrinu a snížená produkce albuminu. Vlivem motility střeva a zadržováním vody dochází často k zácpě.
- Reprodukční systém. Nejmarkantnější je zvětšení dělohy, kdy z váhy 70 g a objemu 10ml se zvětšuje na 1,1 kg a 5-20 litrů. U vaječníků nenastává ovulace, vzniká žluté tělísko těhotenské. Ve vagině je patrné zvýšení prokrvení. Dochází k poševní sekreci vazkého bílého hlenu, pH je kyselé, proto hrozí mykózy.
+
Obr. 4. Těhotenství a zvětšení dělohy
- Kůže. Z důvodu zvýšené tvorby estrogenů se objevují pavoučkové névy a erytém. Jelikož se zvyšuje napětí kůže (stehna, prsa, podbřišek), vznikají stryje. Okolo pupku se objevuje hyperpigmentace. Ženy špatně snášejí vypadávání vlasů, jelikož je snížená klidová fáze vlasových folikulů.
- Prsy. Zde probíhá příprava na laktaci a dochází k jejich zvětšování. Zároveň se zvyšuje jejich citlivost a napětí. Dochází ke zvětšování a tmavnutí bradavky. Zvýšená hladina estrogenu blokuje prolaktin. U některých multipar může dojít k laktaci před porodem.
- Tělesná hmotnost. Ke zvýšení dochází o 1 – 1,5 kg na prsou. Tuky a proteiny zvýší hmotnost o 4 až 5 kg. Nárůst dělohy, plodu a placenty zvýší hmotnost ženy ke konci těhotenství až o 7 kg.
- Metabolismus sacharidů. Je zvýšená tvorba a sekrece placentárních hormonů, což způsobuje, že těhotenství je potenciálně diabetogenní. Těhotenství je charakterizováno hyperglykémií, hyperinzulinémií, hypertriglyceridémií a sníženou odpovědí na inzulin. Glukóza je primárním zdrojem energie pro plod a její hladina v plazmě plodu je závislá na hladině glukózy u matky. Na druhou stranu plod není závislý na inzulinu matky, neboť jej začíná sám produkovat již v 9. až 11. týdnu těhotenství. U matky hypertrofují beta buňky pankreatu a sekrece inzulinu se zvyšuje asi 3x.
- Metabolismus lipidů. Dochází ke zvýšení hladiny tuků v krvi z 6g/l na 10g/l z důvodu zvyšování hmotnosti, vlivem estrogenů a progesteronu na jaterní buňku. Triglyceridy se zvýší až 3x a cholesterol až o 50%. Taktéž se zvyšuje poměr mezi HDL a LDL cholesterolem.
- Metabolismus proteinů. V těhotenství se z potravy ukládá v průměru 5–6 g proteinů denně, kdy je nutný příjem 60-75 g/den. Aminokyseliny (AMK) gravidní jsou snadno transportovány přes placentu k plodu a dochází k hypoaminoacidémii (snížení AMK). Je důležité zvýšit energeticky bohaté potraviny (sacharidy i tuky), jinak se zvyšuje katabolismus bílkovin z mateřských zásob.
- Vitaminy. Kyselina listová má vliv na syntézu DNA, proto je dobré zvýšit příjem ze 400 µg/den na 800 µg/den. Rychle klesá koncentrace vitaminu B12. Souvisí to s účinkem estrogenů (u kuřaček je pokles výraznější). Je nutný průměrný denní přísun cca 3 mg ve vyvážené stravě. U vegetariánek může vzniknout deficit, proto je často nutná substituční terapie.
- Centrální nervový systém. Emocionální, sociální a kulturní faktory přispívají k rozvoji psychologického stavu gravidní ženy během těhotenství a porodu. Stresující zkušenost způsobuje rozsáhlé změny nálady během těhotenství, porodu a zejména v šestinedělí. Za emocionální labilitou stojí progesteron a endogenní opioidy (endorfiny – hormony štěstí). Naopak snížená enzymatická degradace opioidů v termínu porodu přispívá ke zvýšení prahu bolesti. [http://lekari.porodnice.cz/tehotenstvi-fyziologicke] [2]
+
Obr. 5. Aspekce těhotných
Předporodní příprava je důležitou součástí těhotenství.
Zajímavost
V posledních letech u nás porodnictví prošlo velkou změnou. Odborná stránka zůstává standardně na vysoké úrovni, ale nastal vysoký nárůst budoucích matek, které se o své těhotenství více zajímají již předem, starají se o vše okolo porodu a šestinedělí. Informují se o péči o dítě, o přítomnosti partnera u porodu a v neposlední řadě i o aktivity určené přímo těhotným. Základem této přípravy je připravit matku na duševní a tělesné změny, které k těhotenství a pozdějšímu mateřství neodmyslitelně patří. Navíc má za úkol zmírnit nebo zcela odbourat negativní emoce spojené s porodem, snížit strach z porodních bolestí a minimalizovat obavy o dítě. Má také značný vliv na získání a posílení důvěry vůči zdravotnickému personálu a pomáhá rodičku pozitivně naladit. Předporodní příprava bývá rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou.
Teoretickou část vedou zkušené porodní asistentky. Bývá zpravidla rozdělena na několik lekcí, ve kterých se těhotné ženy dozví o výživě v těhotenství i v šestinedělí. Jsou jim poskytnuty praktické rady, jako je výbava pro dítě, co si vzít s sebou do porodnice či proškolení partnera k porodu Porodní asistentky jim vysvětlují průběh porodu, možnosti v tišení porodních bolestí, průběh kojení a šestinedělí.
Praktická část obsahuje cvičení, které je pro budoucí matku velice důležité. Jakoukoliv aktivitu v průběhu těhotenství je však nutné vždy konzultovat s ošetřujícím lékařem. Intenzita pohybu se volí podle toho, zda žena před otěhotněním cvičila, či nikoliv. Vždy se vybere takové cvičení, které je vhodné a doporučené pro těhotné. Některé studie ukázaly, že u matek, které cvičily, se porody zkracují, snižuje se výskyt komplikací a ženy se po porodu rychleji zotavují. Součástí předporodní přípravy je také nácvik správného dýchání během porodu, účinné používání břišního lisu a pánevního dna, osvojení si porodní polohy, masáže, ukázky úlevových poloh a v neposlední řadě i relaxace. Připravené matky se cítí na porodním sále příjemněji, lépe spolupracují a samotný porod si tím znatelně ulehčují. [http://www.porodnice.cz/porod-a-z/predporodni-priprava]
+
Obr. 6. Cvičení v těhotenství
1.1.1
Léčebná výživa v těhotenství
Cílem léčebné výživy je ovlivnit správný růst plodu, kontrolovat nutriční stav a hmotnostní přírůstek těhotné ženy. Z pohledu nutriční intervence je tak nezbytné hledat rizikové pacientky. Mezi negativní determinanty patří:
- věk – těhotenství před 18. rokem a nad 35 let
- hmotnost – podvyživené či obézní matky
- kardiologické problémy
- kouření
- nadužívání alkoholu a drogová závislost
- poruchy srážlivosti krve
- držení diet
- poruchy metabolismu
- alternativní způsoby stravování
- sociálně znevýhodněné postavení [5] [6]
Nutriční terapie musí brát zřetel také na to, s jakým výživovým stavem vstupovala žena do těhotenství:
- tělesná hmotnost – nutriční deficit či nadbytek nutrientů
- diety – ideální je nedržet extrémní způsoby stravování alespoň 3 měsíce před otěhotněním
- závažná či chronická onemocnění
Váhový přírůstek matky je během těhotenství velice individuální. Platí však, že bazální metabolismus se zvyšuje a změna jídelníčku se musí přizpůsobit nárokům plodu. Větší nutriční pozornost je zaměřena na ženy podvyživené, mladistvé a obézní.
Celkový váhový přírůstek by měl být do 12 kg za celé těhotenství, přesněji to lze vyjádřit pomocí hodnoty BMI před graviditou. Čím je žena obéznější, tím by měla méně přibrat a naopak. [4]
Tělesnou hmotnost je nezbytné kontrolovat po určité časové úseky:
- 1. trimestr – nemusí docházet k žádné váhové změně, nejčastěji je brána norma plus či minus 2 kg
- 2. – 3.trimestr – 0,4 kg/týden, podvyživené 0,5 kg/týden, při nadváze 0,3 kg/týden [5]
Poznámka
Poslední týdny před porodem (myšleno před 40. týdnem těhotenství) může žena pociťovat váhový diskomfort převážně kvůli neadekvátnímu zadržování tělesné vody v organismu, kdy za jeden týden může tělesná hmotnost stoupnout i o 2 kg. Je dobré dodržovat přiměřený pitný režim a adekvátně se hýbat.
Energetické nároky
Energetické složení stravy se v těhotenství musí přiměřeně uzpůsobovat požadavkům na vývoj plodu. Pokud žena nemá žádné vážné nutriční problémy, je denní energetické nastavení pro:
- 1.trimestr stejné jako před otěhotněním (nastaveno dle referenčních hodnot pro zdravou dospělou ženu)
- 2.trimestr se navyšuje o 250 kcal
- 3.trimestr se navyšuje o 500 kcal [4] [7]
Makronutrienty
S navýšením energetických hodnot se zvyšují i nároky na příjem jednotlivých makronutrientů.
Doporučená denní dávka bílkovin se o něco více začne navyšovat až od 3. – 4. měsíce. Příjem bílkovin je nastaven podle normy na 1 g na jeden kg optimální hmotnosti za den. Postupně se potřeba bílkovin na den navýší až o 10 – 15 gramů (myšleno norma na 1 kg plus 10 - 15 gramů celkem). V rámci procentuálního zastoupení makronutrientů tvoří 20 - 25 % energetického příjmu a důležitá je zejména jejich biologická hodnota (nejvhodnější je příjem plnohodnotných bílkovin). [4] [5] [6] [26]
Poznámka
V určitém rozmezí přijímaná dávka bílkovin určuje velikost plodu. Čím více žena bílkovin přijímá, tím je dítě delší a větší. Neznamená to však, že žena by měla překračovat doporučené denní dávky. Abnormální či nedostatečný příjem může způsobit nejen vážné problémy u plodu, ale také u matky (porucha funkce ledvin, poškození nervové soustavy plodu,…). [5]
Z hlediska tuků kontrolujeme hlavně jejich přijímanou kvalitu. Pozitivní na vývoj centrální a nervové soustavy plodu mají polynenasycené mastné kyseliny. Těhotná žena by měla konzumovat dostatečné množství ořechů a kvalitních olejů (extra panenský řepkový, olivový či slunečnicový). Minimálně 1 – 2 krát za týden zařadit tučnější rybu. [4]
Sacharidy jsou navyšovány přirozeně z důvodu vyšší konzumace mléčných výrobků a ovoce. Žena by měla rozhodně vynechávat jednoduché sacharidy ve formě řepného či třtinového cukru, sladkostí a sladkých limonád. Při zažívacích problémech je adekvátní kontrolovat příjem vlákniny. Při zácpě se doporučuje zařadit více nerozpustné vlákniny a naopak.
Mikronutrinety
Zvýšená potřeba mikronutrientů je největší na začátku těhotenství, kdy o něm žena často ještě neví. Nedostatek mikronutrientů se může projevit vyšší pravděpodobností spontánních potratů, zpomaleným růstem či předčasným porodem. Pokud žena dodržuje zásady zdravého jídelníčku a obohacuje stravování o kvalitní potraviny, je deficit většiny mikronutrientů málo pravděpodobný. Přesto existuje několik nutričních specifik, na které by si žena měla dát pozor.
- Hořčík
Možnou komplikací jsou neadekvátní křeče v nohou či kolem břicha (popisované jako tuhnutí břicha) způsobené nedostatkem hořčíku (magnezia). Nezbytné je doplnit poměrně vysoké dávky pomocí doplňků stravy, které se před porodem vysazují. [4]
- Jód
Potřeba jódu v těhotenství přirozeně stoupá z důvodu fyziologických změn. Nedostatek jódu se může na plodu projevit již od 2. měsíce gravidity. Doporučuje se doplňovat jód v podobě přirozené, např. z kuchyňské soli či popíjením slabě až středně mineralizovaných vod. [5][6]
- Kyselina listová
Kyselina listová (acidum folicum, B9) má největší terapeutický efekt hlavně v prvním měsíci těhotenství. Pokud žena z nějakého důvodu nemá dostatečné množství kyseliny listové, dochází k defektu na nervové trubici plodu. Obezřetné tak musejí být ženy, které byly léčeny na deficit kyseliny listové, porodily dítě s defektem nervové trubice a jsou znovu těhotné a po opakovaných potratech. Žena by měla zařadit do jídelníčku více listové zeleniny, rajčata, droždí, játra či cereálie. Při zjištění problémů s nedostatkem je nutná suplementace pomocí doplňků. [4][5]
Doporučení pro příjem kyseliny listové je tedy 400 – 500 μg/den nejlépe 3 měsíce před otěhotněním, během těhotenství 400 – 600 μg/den a při zjištění problémů 600 μg/den.
- Vápník a vitamin D
Kontrola příjmu vápníku (kalcia) je důležitá nejen z důvodu kompenzace vyšších nároků pro plod, ale také pro následující náročné období laktace. Adekvátní kompenzace může mít také preventivní charakter u matky v pozdějším věku před vznikem osteoporózy. Z obdobného hlediska hlídáme rovněž příjem vitaminu D. [6]
- Vitamin A
Nároky na vitamin A během těhotenství u dobře živených žen nestoupají, problém je u žen malnutričních. Substituce vitaminu A musí být pod lékařským dohledem, protože u neadekvátních dávek jsou prokázané vrozené vady u dětí. Přirozenou stravou k předávkování nemůže dojít. [5] [6]
- Zinek
S nedostatkem zinku se setkáváme u žen, které mají obecně více nutričních problémů či se vyhýbají konzumaci živočišných produktů. Vhodná je doplňková suplementace po celé těhotenství. [6]
- Železo
Železo je nutné kontrolovat v prevenci anémie a infekcí. Nedostatek železa je konzultován s hematologem a je zahájena farmaceutická léčba. Z potravinových zdrojů doplňujeme železo nejlépe z živočišných produktů, kde je poměrně dobrá využitelnost. Vstřebatelnost doplňků železa podporují potraviny bohaté na kyselinu askorbovou. Naopak snížená využitelnost je v kombinaci s mléčným výrobkem. [4] [6]
Poznámka
Užívání určitých speciálních doplňků stravy musí být vždy adekvátně konzultováno s lékařem. Žena by se také měla poradit ohledně preventivního doplňování nutrientů za pomoci tzv. multipreparátů pro zlepšení prenatálního vývoje plodu. Mohlo by snadno dojít k předávkování určitého nutrientu, či naopak k potlačení vstřebatelnosti jiných potřebných látek.
Mnohdy se k užívání doplňků žena rozhodně v případě, že dodržuje nějaký alternativní výživový směr. Ne vždy musí striktně rostlinná strava znamenat deficit určitých nutrientů. Žena by měla být ale upozorněna také na možnost rizika, protože jakákoliv extrémní výživová nerovnováha má často fatální následky pro plod, u narozených dětí pak může nastat nezvratné tělesné či mentální poškození.
Cílem léčebné terapie je u pacientek stravujících se těsně před či během těhotenství rostlinnou stravou preventivně kontrolovat nutriční riziko malnutrice, deficit vitaminu D, vápníku, železa a zinku [5]
Jídelníček těhotné ženy
Na základě všech nutričních doporučení je patrné, že stravování těhotné ženy není nějak náročné. Rozhodně žena nemusí zvyšovat nutriční nároky dvojnásobně. Stačí pochopit, že konzumací správné stravy ovlivňuje pozitivně vývoj plodu a nic se nesmí přehánět ani ve výživě.
Větší zastoupení v jídelníčku mají mléčné výrobky, ovoce a zelenina, luštěniny a celozrnné výrobky. Energetické nároky můžeme kompenzovat přidáním jednoho jídla navíc, tedy až 6 jídel za den. Se stupňujícím váhovým přírůstkem je možné stravu rozdělit až do 8 menších porcí za celý den.
Rozhodně je nevhodné konzumovat tepelně neopracované maso a vejce, nepasterizované mléko a výrobky z něj, plísňové sýry a alkohol (embryonální alkoholový syndrom). U ostatních potravin přihlížíme k aktuálnímu stavu a řídíme se zásadou racionálního stravování.
+
Zdroj: Autor Teresa Kellerman, Male Baby with the FAS-syndrome., licence Creative Commons BY-SA 3.0.
Obr. 7. Fetální alkoholový syndrom
Výživu doplňujeme o adekvátní pitný režim, který se postupně navyšuje (výjimka edémy u gestózy).
Zajímavost
Velice diskutovanou problematikou je konzumace kávy, kde neexistuje jednotný názor. Obecně lze říci, že konzumace 1 – 2 šálků kvalitní kávy by nemělo mít žádný zásadní význam v poškození plodu či ve vyvolání předčasného porodu. Zde je nutné zamyslet se spíše nad celkovou konzumací kofeinu přijímaného nejen z kávy, ale také z kolových a energetických nápojů, které mají rozhodně horší nutriční efekt.