2.1
Onemocnění horních cest dýchacích
Souhrn
Onemocnění horních dýchacích cest patří mezi častá onemocnění v jakémkoli věku. Nebývají většinou závažná a určitě se s nimi setkal každý z nás. Jejich příčinou jsou nejčastěji infekce. Původci jsou převážně viry chřipky a bakterie (pneumokoky, stafylokoky, hemofilus). Dále pak chlamydie a rickettsie (přechodnice mezi viry a bakteriemi), ale i kvasinky a plísně (kandidy).
Infekční rýma (rhinitis) je běžné onemocnění z nachlazení v každém věku, kdy dochází k postižení sliznice nosohltanu viry. Inkubační doba je 12 hodin až 2 dny. Prvním příznakem je svědění a dráždění v nose, na které tělo reaguje častým kýcháním. Sliznice v nose je oteklá, proto se hůře dýchá nosem. Dochází k narušení čichu, ale mylně se označuje jako ztráta chuti. Může se také vyskytnout únava, zvýšená teplota až horečka. Rýma se nejdříve projevuje vodnatým výtokem z nosu, který se špatně vysmrkává, pak se sekret přemění na hlenovitý až hnisavý. Je důležité výtok z nosu pořádně vysmrkat a zabránit tak jeho rozšíření do vedlejších dutin nosních. Mohou být také zvětšené spádové mízní uzliny. Léčba je symptomatická. Spočívá v podávání kapek do nosu, při teplotě antipyretik, klidu na lůžku, dostatek teplých tekutin a vitamínu C.
Zánět vedlejších dutin nosních (sinusitis) je velmi nepříjemné onemocnění, které se léčí na ORL (otorhinolaryngologie). Vedlejší dutiny nosní (sinusy) jsou duté prostory uložené v kostech lebky, propojené malými otvůrky s horní dutinou nosní. Při infekci dutiny nosní se sníží obranyschopnost sliznice a infekce proniká i do prostoru vedlejších dutin. Tam se začne tvořit hnis a zneprůchodní se otvory do horní nosní dutiny. Příznaky jsou rýma, bolest v místě postižené dutiny (tváře a čela). Bolesti jsou horší při změně polohy hlavy, například předklonu. Vysmrkává se hustý hlen či hnis, ale také krev. Nemocný má horečky a je unavený. Diagnostika se provádí sonografií a rentgenem. Léčba spočívá v punkci dutiny nosní, nasazením antibiotik, antipyretik, analgetik, v klidu na lůžku a příjmu dostatku teplých tekutin.
Se stavem dušnosti je spojen akutní zánět hrtanu (laryngitis). Také se mu říká pseudokrup či subglotická akutní laryngitis. Jedná se o zánětlivé onemocnění, které způsobí otok hrtanu z důvodu virové infekce nebo působením alergenů. Viroví původci jsou nejčastěji adenoviry, parainfluenza (parachřipka) či respirační syncyální virus (RSV). Vyskytuje se nejčastěji v kojeneckém nebo batolecím věku až do konce věku předškolního, nejčastěji v období od listopadu do dubna. Vzniká náhle z plného zdraví (eventuálně mělo dítě lehkou rýmu), nejčastěji v noci, kdy se dítě samo vzbudí, a má rychlý a dramatický průběh. Dítě je dušné, zatahuje při nádechu mezižeberní prostory a nadklíčkovou jamku (jugulum), je vyděšené, neklidné a plačtivé. Má suchý štěkavý kašel, připomínající kokrhání. Je přítomný skřehotavý stridor. Chraptí, ale dobře polyká. Teplota je lehce zvýšená. Rodiče by měli dítě zklidnit a přivolat záchrannou službu. Do příjezdu záchranářů je nutné zvlhčit vzduch ručníkem namočeným ve studené vodě nebo otevřením okna či lednice (mrazáku), aby na dítě proudil chladný vlhký vzduch. Dítě je převezeno záchrannou služnou na dětské oddělení nemocnice a další léčba je závislá na stavu dítěte, a to buď po zaléčení pokračuje v domácí péči, nebo musí být hospitalizováno. Léčba v nemocnici spočívá v zajištění žilního vstupu, infuzní terapii, inhalaci studené nebulizace a adrenalinu, v podání kortikoidů, sledování vitálních funkcí (pulsová, dechová frekvence, tělesná teplota, saturace) a monitoruje se Downes score (DS), jelikož k progresi stavu může dojít během několika desítek minut. Sedativa se nesmí podávat, jelikož tlumí dechové centrum. Opatrně se podává midazolam (Dormicum) při závažném stavu a následnému zajištění dýchacích cest. Laryngitis se často opakuje, ale každá epizoda může být jinak závažná. Při častých recidivách se vyšetřuje možná alergická složka, tak zvaný „spasmodic croup“. Dále je nutné vyloučit gastroezofageální reflux. [2], [9], [https://www.wikiskripta.eu/w/Akutn%C3%AD_laryngitida]
Tabulka 3. Downes score při akutní subglotické laryngitis
PŘÍZNAK
0 BODŮ
1 BOD
2 BODY
Poslech nad plícemi
je normální
je oslabený, jsou přítomny vrzoty
je úplné ticho
Stridor
není žádný
jen inspirační
je inspirační i expirační
Dechová námaha
dýchání je volné
zatahování jugula, je alární souhyb (rozšiřování nosního chřípí při inspiriu)
zatahování všech měkkých částí hrudníku, při dýchání jsou otevřená ústa
Kašel
není žádný
je drsný, neproduktivní
je štěkavý a suchý
Cyanóza
není žádná
je při dýchání okolního vzduchu (21% kyslíku)
je i při dýchání 40% kyslíku
  • Při DS méně jak 3 body je dítě možné ponechat v domácí péči s doporučením klidového režimu (i hlasového), inhalace chladného vlhkého vzduchu, s příjmem dostatku tekutin (čaje), podávají se mukolytik (Hedelix, Sinulan junior dle ordinace lékaře).
  • Pokud je DS 3 a více bodů, je nutná hospitalizace s převozem záchrannou službou.
+
16. Nemocný medvídek
Zdroj: Autor Karen Arnold, Studená a chřipková sezóna, licence Public domain.
Obr. 16. Nemocný medvídek
Dalším stavem spojeným s dušností je zánět příklopky hrtanové (epiglotitis). Je typický pro předškolní věk, ale může se objevit i v období adolescence. Má celoroční výskyt. Dítě má vysokou horečku a akutnímu stavu může předcházet několikadenní nastydnutí. V průběhu několika hodin však dochází k otoku příklopky a dítě se začne dusit. Je zde ztížené polykání, dítěti tečou sliny z úst a bojí se zakašlat. Jinou polohu než vsedě nechce akceptovat. Je nápadně klidné, zchvácené dušností a velmi bledé. V tomto případě neprodleně zavoláme záchrannou službu. Za žádnou cenu, NIKDY dítě nepokládáme! Mohlo by dojít z důvodu otoku k úplnému uzávěru dýchacích cest. Nedáme mu nic pít ani jíst a zajistíme přívod čerstvého chladného vzduchu. Dítě je vždy hospitalizováno na oddělení intenzivní péče, má zajištěny dýchací cesty a je připojeno na ventilační přístroj. Toto onemocnění nejčastěji způsobuje bakterie Haemophilus influenza typu B, proti kterému je od roku 2001 povinné očkování. Problémem zůstává postoj některých rodičů, kteří odmítají své děti očkovat, ačkoli zánět příklopky hrtanové může být onemocněním smrtelným. [10] Podrobněji se budeme věnovat léčbě v bloku 4. Nemoci a výživa.
Tabulka 4. Rozdíly v příznacích u akutní epiglotitis a laryngitis
PŘÍZNAKY
AKUTNÍ EPIGLOTITIS
AKUTNÍ LARYNGITIS
Věk (průměr)
3-6 let
6-36 měsíců
Kašel
je žádný nebo mírný
je štěkavý
Polykání
není možné, z úst vytékají z nich sliny
je možné, ústa bývají zavřená
Příjem per os
ne nikdy
ano, je možný
Teplota
> 38,5 °C
< 38,5 °C
Stridor
bývá velmi jemný
bývá skřehotavý
Hlas
je slabý a velmi tichý
je chraplavý