4.2
Léčebná výživa při infekční hepatitidě a infekční mononukleóze
Infekční hepatitida a mononukleóza jsou virová onemocnění, která postihují játra. Léčebná výživa se odvíjí zejména od stupně poškození jater. U pacientů s infekční hepatitidou byly v minulosti podávány diety s vysokým obsahem glukózy a omezením příjmu bílkovin, což se dle nejnovějších poznatků považuje za neefektivní. V současné době je využívána energeticky plnohodnotná dieta s vyváženým poměrem makronutrientů a dostatečným příjmem tekutin. Vitaminy a minerální látky jsou podávány v nezměněném množství. Zcela zakázány jsou však alkoholické nápoje, jelikož alkohol působí na játra toxicky. Ten je proto z jídelníčku vyřazen nejméně po dobu 6 měsíců po akutním průběhu onemocnění. Využívána je zde takzvaná „jaterní dieta“, jejíž zásady se ve své podstatě shodují se zásadami „diety žlučníkové“, v nemocničních zařízeních označované jako diety č. 4 – s omezením tuku (viz dieta s omezením tuku). Obecně doporučována je tedy pravidelnost v konzumaci jídel, čili jíst 5krát denně zhruba po 3 hodinách. Pokrmy by měly být připraveny šetřícím způsobem (vaření, dušení, pečení, zapékání apod.). Tuk ze stravy nevyřazujeme, ale jeho denní konzumace by neměla přesáhnout 55 gramů, čili z jídelníčku jsou vyřazovány tučné pokrmy (tučná masa, smetana, šlehačka, smetanové jogurty, sýry s více než 30 % tuku v sušině, smažené pokrmy apod.). Upřednostňujeme tuky ve formě nenasycených mastných kyselin. Přidávání volného tuku by nemělo přesáhnout 10 gramů na jedno denní jídlo, přičemž tuk je přidáván až do hotového pokrmu. Strava je mechanicky, chemicky a termicky šetřící, vyloučené jsou potraviny dráždivé, silně kořeněné, nadýmavé, horké a příliš studené. Pacienty je nutné v období rozjídání poučit o možné přítomnosti dočasné intolerance na některé potraviny (zejména mléko a potraviny s vyšším obsahem tuků), proto by měli potraviny do jídelníčku zařazovat postupně a se střídmostí. [6][9][21]
Mezi dietní preventivní opatření před nákazou hepatitidy typu A a E patří:
  • pravidelné omývání rukou tekoucí vodou a mýdlem (zejména před konzumací potravin),
  • důkladné omývání potravin, zejména těch, jejichž povaha nevyžaduje tepelnou úpravu,
  • důkladné omývání nádobí a příborů,
  • konzumace pitné vody a ledu pouze z ověřených zdrojů,
  • vyhýbání se konzumaci nedostatečně tepelně upraveného masa,
  • vyhýbání se konzumaci syrových mořských plodů.
K nákaze infekční mononukleózy, ale také hepatitidy, dochází na základě kontaktu s infikovanou osobou, zejména prostřednictvím slin. Riziková je proto konzumace nápojů z lahve více osobami, společná konzumace potravin a pokrmů z jednoho talíře, společná konzumace pokrmů stejným příborem či inhalování jedné cigarety více osobami. Těmto činnostem bychom se tedy měli v maximální možné míře vyhýbat. [21]
Hepatitidy jsou záněty:
Wilsonova choroba se projevuje především:
Hepatitida typu C se přenáší:
Salmonelóza se projevuje:
Bakterie Shigella sonei může být zodpovědná za vznik:
Mezi nejčastější průvodce parazitálních průjmů NEPATŘÍ:
První dny po hladovce je pacientům s infekčním průjmovým onemocněním podávána dieta číslo:
Za dostatečnou tepelnou úpravu vajec, která zamezí přenosu možné infekce, je považována taková, která:
U pacientů, kteří trpí infekční mononukleózou podáváme dietu:
Přidávání volného tuku do stravy pacientům s dietou č. 4 s omezením tuků by nemělo přesáhnout:
Alkoholické nápoje jsou u pacientů s infekční mononukleózou:
Mezi preventivní opatření nákazy hepatitidy A a E NEPATŘÍ: