2.3
Léčebná výživa u pacientů s divertikulárním onemocněním
Divertikulární choroba se řadí mezi jedno z nejčastěji se vyskytujících gastroenterologických onemocnění. Výskyt onemocnění může mít souvislost s nevhodnými stravovacími návyky pacienta, mezi které patří nedostatečný příjem vlákniny ve stravě a nízký příjem tekutin. Dalšími rizikovými faktory může být přítomnost obezity, častá konzumace alkoholických nápojů, nikotinismus či hypertenze. Onemocnění se však vyskytuje i u pacientů, kteří dodržují zásady racionálního stravování. [9] [21]
Dietní opatření spočívá především v dodržování zásad racionálního stravování, kdy zřetel je kladen především na dostatečné množství vlákniny ve stravě, jejíž příjem působí nejen preventivně při vzniku divertikulárního onemocnění, ale také zamezuje vzniku komplikací již diagnostikované divertikulózy. Ve stravování pacienta by měla být dodržována pravidelnost a pestrost. Základními pravidly výživy pak jsou:
- konzumovat až 5 porcí čerstvé zeleniny denně (nejlépe ke každému jídlu),
- konzumovat čerstvé ovoce v množství 200 gramů za den,
- do jídelníčku zařazovat celozrnné obilniny a vícezrnné pečivo,
- pro zvýšení příjmu vlákniny se doporučuje přidávat do jídel až 30 gramů pšeničných otrub denně.
Ačkoliv je u pacientů s divertikulózou důležitý dostatečný příjem vlákniny, jako prevencí vzniku komplikací je pacientům doporučeno nekonzumovat potraviny, které mají drobná zrníčka a jadérka, jež by se mohla usazovat v přítomných střevních vychlípeních a působit zde komplikace. Typicky se jedná o bobulovité ovoce (maliny, jahody, angrešt, borůvky), jadérka hroznového vína, pecičky z vodního melounu, chia semínka, kávová sedlina apod. [21]
Komplikací divertikulózy, čili přítomnosti vychlípení části stěn tlustého střeva, může být zanícení přítomných divertiklů, které označujeme jako divertikulitidu. Léčebná výživa u pacientů s divertikulitidou je v zásadě odlišná než u pacientů s divertikulárním onemocněním bez komplikací. Při vzniku zánětu je totiž naopak důležité šetřit stěnu tlustého střeva a co nejméně jej namáhat objemnou stolicí. V takovém případě nám nejlépe poslouží dieta 5 – s omezením zbytků s dostatečným pitným režimem. Dietní zásady této diety by měli pacienti dodržovat až do chvíle, kdy je úspěšně vyléčen zánět antibiotiky, případně chirurgickým zásahem. Následně pacient postupně přechází k zásadám dietních doporučení při divertikulóze. [9] [21]