Dalším ISZ je ulcerózní kolitida. Jedná se o hemoragicko – katarální zánět sliznice tlustého střeva, který postihuje vždy rektum a šíří se kontinuálně na různě rozsáhlou (vzestupnou) část tlustého střeva. Podíl na vzniku má dědičnost, stres a složení stravy. Onemocnění probíhá chronicky se střídáním období remisí a relapsů, shodně jako u Crohnovy nemoci.

I toto onemocnění je medikamentózně nevyléčitelné, definitivní vyřešení je pouze chirurgická resekce postižené části tlustého střeva.

Formy podle rozsahu postižení:

Na rozdíl od Crohnovy nemoci má ulcerózní kolitida charakteristické a stereotypní projevy. Dominující jsou tenesmy (bolestivé nucení na stolici spojené s vyprázdněním stolice s krví a hlenem, případně hnisem). Dále se objevuje hubnutí hubnutí a teploty. Bolesti břicha se vyskytují při extenzivním postižení tlustého střeva v době vysoké zánětlivé aktivity. Riziko kolorektálního karcinomu stoupá s intenzivními projevy ulcerózní kolitidy a s délkou trvání nemoci.

Léčba je v mnoha ohledech obdobná s terapií Crohnovy nemoci a řídí se aktivitou a rozsahem postižení. V akutním stadiu onemocnění podáváme systémovou nebo lokální terapie aminosalyciláty s cílem navodit remisi.. U těžší formy jsou indikovány kortikoidy per os nebo intravenózně.

Biologická léčba spočívá v podávání monoklonální protilátky-proti zánětlivé molekule TNF (tumor nekrotizující faktor) alfa – infliximab, protizánětlivé a imunosupresivní léčbě.

Chirurgická léčba nastává v 10 – 15 %, a to pokud selhala nebo je intolerance medikamentózní léčba nebo nutnosti trvalé kortikoterapie. Při nálezu dysplázie či karcinomu se provádí proktokolektomie, která umožňuje pacientovi přirozenou defekaci a zachování kontinence stolice (ileo – anální anastomoza). [8] [18] [22]