Divertikly dělíme na:

Jícnové divertikly je možné dále rozdělit dle příčiny působení na:

Podle lokalizace se dělí na faryngoesofagální, parabronchiální a epifrenické

V úvodu vzniku divertiklů je asymptomatické období. Poté se objevují polykací potíže (dysfagie) způsobené hromaděním potravy v divertiklu. Rozkladem potravy se objevuje zápach z úst, může docházet k návratu potravy do hltanu a k aspiraci potravy.

Pokud dojde ke komplikacím zánětu, projevy jsou již celkové. Objevuje se horečka, změny zánětlivých parametrů v laboratorním vyšetření, bolestivost. Někdy dojde ke krvácení, kdy se může objevit hemateméza nebo meléna. Komplikace v podobě perforace se projevuje celkovým zhoršením zdravotního stavu.

Diagnostika se provádí rentgenovým kontrastním vyšetřením a léčba musí být vždy chirurgická, kdy se odstraní výchlipky. [18] [22] [25]

Divertikly (výchlipky) tlustého střeva jsou charakteristické tím, že jsou získané a mnohočetné. Jedná se o nepravé divertikly, které nejsou tvořeny celou stěnou trávicí trubice, ale často jen sliznicí. Jde o poměrně časté onemocnění a jeho výskyt se zvyšuje s věkem. Pacientů s divertikulózou (přítomností výchlipek) mladších 40 let je asi 20 %, ale lidí nad 60 let věku až 60 %. 80 % lidí se o tom, že divertikly mají, vůbec během života nedozví.

U řady pacientů je onemocnění bez příznaků. Projeví se až při zánětu divertiklu (divertikulitis) či krvácením z nich. Divertikulitis je způsobena bakteriemi, které se do výchlipek dostaly ze střeva. Zhoršujícím faktorem je nedostatek vlákniny ve stravě. Ten způsobuje zácpu (obstipaci), zvýšenou tuhost stolice, nebo i obrnu střeva. To pak neposouvá stolici dál. Tyto faktory způsobují vzrůst tlaku v trávicí trubici, dále se zhoršuje její stav a umožňuje zmnožení bakterií. Tímto procesem dojde k zánětu, který může narušit i stěnu probíhajících cév ve střevě a dojde ke krvácení. Krvácení může být malé a postupně dochází k chudokrevnosti. Při velkém krvácení z nedostatku cirkulující tekutiny klesá tlak (hypovolémii) a následuje šokový stav.

Akutní divertikulitis má rychlý nástup. Postižený má prudké bolesti v levém podbřišku, nemůže se vyprázdnit, má poruchu odchodu plynů a někdy zvýšenou teplotu. Zpočátku onemocnění může dojít ještě k vyprázdnění, kdy je ve stolici přítomna krev.

Chronická divertikulitis je pod obrazem trvale vracejících se bolestí v levém podbřišku s poruchou vyprazdňování (zácpou) a plynatostí (meteorismem). Tyto stavy jsou doprovázeny lehce zvýšenou teplotou.

Diagnostika spočívá v odběru anamnézy, vyšetření pohmatem, pohledem, poslechem a vyšetření per rectum. Dále v sonografii a nativním snímku břicha. Následuje irigoskopie a kolonoskopie. V laboratorních výsledcích jsou zvýšené zánětlivé markery.

Léčba je konzervativní nebo chirurgická. Konzervativní spočívá v klidu na lůžku, v podání antibiotik ve dvou-kombinaci a v edukaci zaměřené na úpravu pitného režimu a stravovacích návyků. Chirurgický zákrok je nutný v případě perforace divertiklu, kdy může dojít až k zánětu pobřišnice (peritonitis). Tento stav je již život ohrožující a někdy musí být založena dočasná stomie.

Komplikací je možnost vytvoření píštěle, stenózy střeva či vznik ileu (zneprůchodnění střev).

Prevence spočívá v úpravě stravovacích návyků, jídelníčku a v dodržování pitného režimu. Důležitý je také dostatečný příjem vlákniny a pravidelný příjem potravy. S poruchami vyprazdňování souvisí i skutečnost, že mnoho lidí už chodí na toaletu ze zcela jiných důvodů, než pro které byla stvořena. Čtou tam zprávy na tabletu, vyřizují esemesky nebo hrají hry. Tělo je pak zmatené. Má naučeno, že na toaletu se chodí číst a hrát si, tak proč by dávalo povel střevům, aby se začala hýbat! [https://nemoci.vitalion.cz/divertikuloza/] [https://www.wikiskripta.eu/w/Divertikul%C3%A1rn%C3%AD_nemoc_tlust%C3%A9ho_st%C5%99eva]