Pacienti, jež se chovají v rámci životního stylu nezdravě (přejídání, nízká fyzická aktivita, kouření, stres), si mohou zapříčinit onemocnění poruchy glukózové tolerance. Tato porucha bývá spjata s přítomností obezity androidního typu a dyslipidémie. V tomto případě můžeme mluvit o riziku rozvoje diabetes mellitus 2. typu. Na rozdíl od diabetu mellitu 1. typu, kdy pacienti své onemocnění nemohou ve většině případů ovlivnit a jejich léčba spočívá v aplikaci inzulinu a přesném propočtu příjmu sacharidů, u diabetu 2. typu je významným faktorem účinné prevence, léčby a celkového průběhu pacient sám. Jelikož k rozvoji diabetu 2. typu významně přispívá přítomnost obezity, kromě případné inzulinové léčby hraje významnou roli režimové opatření. Cílem těchto opatření je optimalizace energetického příjmu, a tím redukce hmotnosti pacienta, zvýšení fyzické aktivity a úprava stravovacích zvyklostí pacienta ve shodě se zásadami redukční diety v kombinaci s dietou diabetickou. Na rozdíl od diabetických diet pro diabetiky 1. typu jsou diety pro diabetiky 2. typu méně energeticky vydatné a s nižším obsahem sacharidů. Přesný druh diety stanovuje nutriční tým s ohledem na antropometrii pacienta, potřebu redukce hmotnosti a další možná přidružená onemocnění. [2] [6]

V případě, že je u pacienta nutná intravenózní inzulinová léčba, kontrolujeme průběžně vliv stravy na glykémii v krvi, pacient může být poučen o způsobu používání glukometru. Glykémii měříme zhruba 2 hodiny před jídlem a 2 hodiny po jídle. Pacienta edukujeme o tom, že hladinu glykémie nám ovlivňuje příjem sacharidů ve výživě a vysvětlíme, které potraviny způsobují vzestup hladiny glykémie v krvi rychleji a které pomaleji. V rámci diabetické diety pak upřednostňujeme potraviny s nízkým glykemickým indexem.

Celodenní příjem sacharidů rozdělujeme do několika denních dávek dle stanovené diety (případně aplikace inzulinu). Dnes se již nedoporučuje konzumace dia a light výrobků. Dia výrobky jsou totiž zpravidla tučnější, což není vhodné pro pacienty s diabetem, jejichž onemocnění přímo souvisí s obezitou a dyslipidémií. Light výrobky pak mohou být netučné, ale slazené cukrem nebo umělými sladidly, jejichž konzumace není ze zdravotního hlediska často doporučována. Stále větší oblibě se však těší přírodní sladidlo stévie, tu si mohou pacienti dokonce sami vypěstovat. V dietě se omezuje také příjem živočišných tuků (sádlo, máslo, smetana, tučná masa, uzeniny a tučné sýry), konzervované výrobky apod. Naopak velmi přínosné je zařazování potravin rostlinného původu a ryb. Nezbytnou součástí diety je také dostatečný příjem zeleniny v množství až 500 gramů na den, její konzumaci doporučujeme ke každému jídlu, jelikož obsah vlákniny prodlužuje pocit sytosti a zabraňuje kolísání glykémie. Příjem ovoce je s ohledem na vyšší obsažené množství jednoduchých cukrů omezen na 150 gramů na den (cca 1 větší kus). Je vhodné zkombinovat ovoce s méně tučným mléčným výrobkem, jehož obsah bílkovin a tuků sníží jeho glykemický index. Ze stravy se zcela vylučuje alkohol, který způsobuje závažné výkyvy glykémie. Pacienty upozorníme na vhodnost kontroly informací na obalech potravin ohledně celkové energetické hodnoty potraviny a obsahu sacharidů. Důležitou součástí dietoterapie je pravidelná fyzická aktivita, která napomáhá ke zlepšení glykemického profilu. U pacientů, kteří si aplikují inzulin, je nezbytné zdůraznit, že je nutné dodržování pravidelnosti v jídlech a že případný stav hypoglykémie (nízká hladina glykémie v krvi) se řeší příjmem rychlých cukrů. [6]

Celozrnné a vícezrnné pečivo, celozrnná rýže, celozrnné těstoviny, kuskus, jáhly, pohanka, bulgur, špalda, quinoa. Vhodné je zařazování ovesných vloček a otrub.

Polotučné mléko (do 1,5 % tuku) používáme pouze na přípravu pokrmů.

Neochucené jogurty do 3,5 % tuku, polotučný tvaroh, zakysané mléčné výrobky (kefír, acidofilní mléko, zákys), čerstvé sýry (Lučina, žervé, cottage), tvrdé a polotvrdé sýry do 30 % tuku v sušině.

Vybíráme mladá a netučná masa, jako je kuře, krůta, králík, telecí, libové vepřové (vepřová kýta, panenka), hovězí zadní. Z uzenin preferujeme pouze vysokoprocentní šunku a debrecínku (min. obsah 95 % masa). Vhodná je konzumace sladkovodních i mořských ryb.

Jako samostatný pokrm 1 kus denně. Zařazujeme především na přípravu pokrmů.

Volíme kvalitní jedno druhové rostlinné oleje (řepkový, slunečnicový, olivový). Máslo a margarín zařazujeme v množství do 10 gramů na porci.

Zeleninu je vhodné zařazovat v množství minimálně 500 gramů na den. Doporučujeme zeleninu zakomponovat ke všem denním jídlům.

Ovoce konzumujeme nejlépe v syrovém stavu a volíme méně sladké druhy (citrusové ovoce, jablka, bobulovité ovoce). Více cukru obsahují zralé banány, hroznové víno, švestky a hrušky.

Luštěniny je vhodné do jídelníčku zařazovat co nejčastěji, minimálně pak 2krát týdně. Pacientům doporučujeme přidávat luštěninu také například do polévek a jiných pokrmů.

Pacienti mohou zařazovat všechny druhy nesolených a nepražených.

Nejvhodnější je příjem tekutin v podobě čisté vody, neslazených čajů a minerálních vod. Nápoje lze dochutit citronovou šťávou, snítkou máty či skořicí.

Do jídelníčku zařazujeme brambory, celozrnnou rýži, celozrnné těstoviny, kuskus, jáhly, pohanku, bulgur, quinou a různé úpravy zeleniny a luštěnin.

Sůl, pepř, jedno druhová koření, bylinné natě.

Za nevhodné potraviny pro diabetiky považujeme zrající a plísňové sýry, majonézu, pomazánky s majonézou, tučné mléčné výrobky, prorostlá masa (bůček, krkovice, mleté maso, ovar, husa, kachna, vnitřnosti), uzeniny, paštiky, konzervované masné výrobky, smažená vejce a vaječné krémy, polevy, sádlo, lůj, palmový olej, kokosový olej, ztužené tuky, alkohol, slazené nápoje, pečivo a příkrmy z bílé mouky, smažené příkrmy (hranolky, krokety), kynuté knedlíky, veškeré cukrovinky (dorty, sušenky, čokolády, bonbóny, smetanové zmrzliny), cukr, med, syntetická sladidla, máslové krémy, sladké pečivo, dresinky, tatarské omáčky, majonézu, kečup, kořenící směsi, instantní pokrmy, chipsy, slané tyčinky.