5.2
Arteriální hypertenze
Souhrn
Hypertenzi, stejně jako dyslipidémii, považujeme za další onemocnění a řadíme ji do metabolického syndromu. Se vznikem hypertenze přímo souvisí přítomnost abdominální obezity, nízké fyzické aktivity a stresu. Z tohoto důvodu jsou velmi důležitá režimová opatření včetně nutriční intervence.
Arteriální hypertenze je hlavní rizikový faktor ischemické choroby srdeční a je nazýván civilizačním onemocněním. Rozděluje se na primární (v 95 %) a sekundární, která se objevuje při onemocnění ledvin nebo žláz s vnitřní sekrecí. Projevuje se častou bolestí hlavy, závratí, poruchou vidění, úzkostí či krvácením z nosu. Kontextem je, že vysoký krevní tlak nebolí. Důsledkem je, že při dlouhodobě neléčené hypertenzi ztrácí tepny elasticitu, jejich vnitřní průměr se zužuje a srdce musí vynaložit více úsilí k přečerpávání krve.
- normální TK je 120 systoly a 80 diastoly mm rtuťového sloupce (označení je 120/80)
- zvýšený TK (hypertenze) je nad 140 systoly a 90 diastoly mm rtuťového sloupce (140/90)
- snížený TK (hypotenze) je pod 100 systoly a 60 diastoly mm rtuťového sloupce (100/60)
+
Obr. 16. Měření krevního tlaku
Krevní tlak se během života mění. U novorozence je TK 80/40, u kojence 90/50. Je tedy zřejmé, že věkem krevní tlak stoupá a je ustálen v adolescenci na hodnotě 120/80.
Hypertenzi lze rozdělit do tří stádií. V 1. stádiu se jedná pouze o zvýšený krevní tlak. Ve 2. stádiu dochází již ke změnám na srdci (zvětšení levé komory), na ledvinách (výskyt bílkoviny v moči), na očním pozadí (zúžení cév). Ve 3. stádiu se přidružují orgánová onemocnění srdce (levostranné selhání), mozku (krvácení), očního pozadí (krvácení do sítnice, otok papily).
Léčba je farmakologická (antihypertenziva) a nefarmakologická, která spočívá v omezení soli, živočišných tuků, cukrů, alkoholu a přiměřené pohybové aktivitě. Doporučuje se rychlá chůze, plavání, lyžování, cyklistika 3-5x týdně po dobu 30 minut. Je zakázáno nošení a zvedání těžkých břemen, práce s rukama nad hlavou, posilování a jiné. [8]