3.1
Kardiotonika
Z této skupiny jsou nejvýznamnější tzv. kardiotonické glykosidy. Jedná se o látky přírodního původu, které upravují různé formy srdeční insuficience specifickým účinkem na myokard se sníženou schopností kontrakce a arytmie. Z hlediska struktury rozlišujeme v molekule glykosidu tři základní části (sacharidovou, steroidní jádro a laktonový kruh). Glykosid obecně je derivát cyklické formy sacharidu, kde je poloacetalový vodík nahrazen uhlovodíkovým zbytkem. [4]
Existuje souvislost mezi strukturou látky a jejím účinkem. Ze studia této závislosti bylo odvozeno, že glykosidy musí mít na uhlíku 14 (mezi cykly C a D) hydroxylovou skupinu. Dále by měly mít co nejnižší počet cukerných jednotek (čím více jednotek, tím pomalejší nástup účinku). Obecná struktura kardiotonických glykosidů je uvedena na obrázku 8. [1]
+

Obr. 8. Struktura kardiotonických glykosidů
Příklady léčiv jsou:
- Digitoxin
Jedná se o štěpný produkt purpureaglykosidu A, který se získává z rostliny Digitalis purpurea. Užívá se u všech forem srdeční nedostatečnosti a při dekompenzované hypertonii. Nevýhodou je značná kumulace v organismu. [1]
- Lanatosid C (Digilanid)
Je to látka, která se získává z listů rostliny Digitalis lanata. Jeho výhodou je malá kumulace a rychlý nástup účinku. [1]