Rozlišení akutní a chronické toxicity má význam především pro terapii intoxikace. Akutní intoxikace vyžaduje velmi rychlé nasazení intenzivní terapie (podání antidot a rychlé vyloučení látky z organismu).

U chronické intoxikace je nutná prevence dalšího vystavení organismu toxickému působení látky. Důležitým kritériem je reverzibilita. Orgány schopné regenerace bývají poškozeny reverzibilně, ireverzibilní poškození bývá letální. Ireverzibilní poškození CNS vede k závažným trvalým změnám.

Nejčastěji se vyskytující intoxikace

Látky běžného života (čisticí prostředky, kosmetické přípravky, zkažené potraviny, pesticidy, alkohol aj.). Léky (sedativa, hypnotika, psychofarmaka, analgetika, vitamíny). Nejčastější příčiny úmrtí při intoxikacích farmaky patří poškození CNS (antidepresiva, analgetika, hypnotika, psychostimulancia), poškození KVS (srdeční glykozidy, antiastmatika), poškození jater (alkohol, čisticí prostředky). Velmi důležité je sledovat příznaky deprese a naopak stimulace CNS [2].

Léčba intoxikací se řídí několika hlavními zásadami, které mají zajistit nejen přežití pacienta, ale i dosáhnout toho, aby ireverzibilní orgánové změny po prodělané intoxikaci byly u pacienta co nejmenší. Některé látky působí toxicky v místě svého podání (popálení, iritace, dýchacích cest). Jiné se stávají toxické až po vstřebání do systémové cirkulace. Zásady léčby jednotlivých intoxikací jsou předmětem toxikologie.

Léčba intoxikací v bodech: