V dědičnosti se ovšem neuplatňují jen Mendelovy zákony, ale platí zde ještě další zákonitosti. Při sledování dědičnosti určitých znaků vědci zjistili, že se některé alely dědí ve stejné kombinaci, ve které byly i u rodiče. Takovou společně děděnou skupinu znaků označujeme jako haplotyp; geny v něm jsou tzv. ve vazbě (genová vazebná skupina) a neplatí pro ně třetí Mendelův zákon.

Vazbu genů objevil americký genetik Thomas Morgan, který se původně pokoušel vyvrátit teorii o umístění genů na chromozomech. Nakonec ji potvrdil a formuloval tři zákony:

První Morganův zákon – geny jsou uloženy na chromozomech lineárně za sebou.

Druhý Morganův zákon – geny jednoho chromozomu tvoří vazebnou skupinu. Počet vazebných skupin daného organismu je shodný s počtem párů homologních chromozomů, které má.

Třetí Morganův zákon – mezi geny homologického páru chromozomu může prostřednictvím crossing-overu probíhat genová výměna. Frekvence crossing-overu je přímo úměrná vzdálenosti genů.

Vazba mezi geny může být úplná (u chromozomů dané skupiny nedochází ke crossing-overu), nebo neúplná (u dané skupiny genů ke crossing-overu dochází). Sílu vazby vyjadřujeme tzv. Morganovým nebo Batesonovým číslem. Vazba genů umožňuje popsat pořadí genů na chromozomu a tvořit chromozomové mapy.

Počet rekombinovaných potomků vydělíme počtem všech potomků, výsledek se udává v morganech nebo v centimorganech (vynásobíme stem). Hodnoty Morganova čísla se pohybují v intervalu 0 až 50 cM.

Počet nerekombinovaných potomků vydělíme počtem rekombinovaných potomků. Udává, kolikrát častěji vznikají nerekombinovaní jedinci než rekombinovaní.

Mezi Morganovým a Batesonovým číslem platí následující vztahy:

p = 100 / (c+1)

c = (1 - p ) / p