7.1
Klasifikace nádorů podle chování (způsobu růstu)
  • nádory benigní (nezhoubné) – zpravidla rostou pomalu, expanzivně (stlačují okolní tkáně), jsou ohraničené, vyoperování je snadné, nerecidivují, netvoří metastázy, mohou se zvrtnout v maligní nádor, (benigní nádory tvoří diferencované buňky)
  • nádory maligní (zhoubné) – rostou rychle, infiltrují okolní tkáně a ničí je, jsou neohraničené, vyoperování není snadné, recidivují, tvoří metastázy - dceřiná ložiska na vzdálených místech, (maligní nádory mají spektrum diferenciace buněk od nediferencovaných až po vyzrálé)
  • nádory semimaligní – rostou infiltrativně, ale netvoří metastázy
Poznámka
Nízký stupeň diferenciace se nazývá anaplazie. Nenádorové proliferace s buněčnou nepravidelností označujeme jako dysplazie. Dysplazie se nachází nejčastěji ve tkáních epitelového původu – např. dysplazie dlaždicového epitelu děložního hrdla, epitelu sliznice žaludku, střev, apod. Pokud jsou dysplatické změny decentní, může být proces reversibilní, jestliže se odstraní příčina. Preneoplastické léze s intraepitelovou dysplazií bývají označovány jako intraepitelové neoplazie (IN).
    • CIN – cervikální intraepitelová neoplazie
    • VIN – vulvární intraepitelová neoplazie
    • PIN – prostatická intraepitelová neoplazie
Při klasifikaci nádorů se používají speciální kategorie:
    • typing – stanovení histologického typu nádoru
    • grading – stanovení stupně ztráty podobnosti nádoru s původní tkání
    • staging – stanovení klinické pokročilosti onemocnění
Ke klasifikaci nádorů (kategorie staging) se používá jeden ze základních mezinárodních klasifikačních systémů, tzv. TNM klasifikace. Představuje speciální (oborovou) klasifikaci, která slouží ke zkrácenému popisu anatomického rozsahu zhoubného nádorového onemocnění. Hodnotí tři kategorie:
    • T kategorie – primární nádor (velikost nádoru, žilní invaze, invaze), TX, T0, T1, T2, T3, T4, TIS (TIS - carcinoma in situ = lokalizovaná buněčná atypie, nejsou známky infiltrativního růstu, ohraničeno bazální membránou)
    • N kategorie – zasažení regionálních mízních uzlin – NX, N0, N1, N2, N3 (první lymfatická uzlina drénovaná z místa primárního nádoru se nazývá sentinelová uzlina, tj. strážní uzlina, nárazník)
    • M kategorie – přítomnost vzdálených metastáz – MX, M0, M1 (metastázy časné, pozdní, soliterní, mnohotné – selektivní nebo generalizované)
Z hodnot T, N a M se stanoví klinické stadium (0) I, II, II a IV, které sumárně popisuje rozsah onemocnění (staging). K hodnocení se využívají základní dvě podoblasti TNM klasifikace:
    • klinická – určení rozsahu podle klinických a zobrazovacích metod
    • pTNM – patologická, tj. podle operačního a mikroskopického nálezu, je přesnější ((yTNM = postterapeutická klasifikace, rTNM = klasifikace recidivy)
+
22. Klasifikace nádorového onemocnění.
Obr. 22. Klasifikace nádorového onemocnění.
V rámci vyhodnocení histologie se popisuje tzv. grading maligního nádoru (mikroskopické určení stupně diferencovanosti, vyzrálosti) nádoru. Označujeme ho písmenem G (Gx, G1-G4). Jde o důležitý prognostický a prediktivní údaj. Obvykle platí, že čím je nádor méně diferencovaný, tím je agresivnější, ale zároveň citlivější k léčbě. Účinnost léčby nádorů závisí na včasném záchytu onemocnění.