4.4
Atrofie
je zmenšování normálně vyvinutých buněk, tkání a orgánů (hypoplazie je vrozené nedokonalé vyvinutí orgánu – např. ledvina, varle). Při prosté atrofii dochází ke zmenšování buněk (objevují se histologické změny), při numerické atrofii ke snížení počtu buněčné populace. Týká se zejména kůže, kostní dřeně a pohlavních orgánů. Podle příčiny lze atrofie rozdělit na:
- fyziologická – zánik thymu u dospívajících dětí
- stařecká atrofie (senilní) postihuje všechny orgány včetně kůže, kostí (osteoporóza), svalů, meziobratlové ploténky; extrémní stařeckou atrofií je senilní kachexie – nápadné vyhubnutí i při dostatečném přívodu živin
- z nedostatku výživy nebo z nedostatečného využití živin (inaniční) – vystupňovanou formou je kachexie, doprovází záněty a nádory gastrointestinálního traktu, psychické poruchy
- z nedostatečného prokrvení (vaskulární) – vzniká při postupném zužování artérie (aterosklerózou)
- z tlaku – výduť (aneurysma) aorty tlačí na kost, která až zaniká, tlak kamene na sliznici (žlučník), atrofie dřeně a kůry ledviny v důsledku hydronefrózy (komplikace přítomnosti kamene v pánvičce)
- z nečinnosti – zmenšení svalů po sádrových fixacích
- z nervových příčin – po přerušení motorických vláken nervu sval v důsledku nepohyblivosti atrofuje
- z hormonálních příčin – hubnutí u Basedowovy nemoci, atrofie pohlavních orgánů žen v klimakteriu, hubnutí u atrofie nebo zániku hypofýzy (Simmondsova kachexie s následkem poškození endokrinních žláz)
- ze záření (rentgenového nebo radioaktivního), které ovlivňuje dělení buněk; následkem jsou změny zejména ve tkáních s rychlou obnovou (atrofie kůže, kostní dřeně apod.)