Anatomie a fyziologie

9.5

Tenké střevo – intestinum tenue

Tenké střevo navazuje na žaludek a vstupuje do céka (prvního oddílu tlustého střeva). Dosahuje délky 3-5 m a průměru 3 – 4 cm.

Funkce: dokončení trávení potravy, resorpce produktů štěpení, H₂O, elektrolytů, vitaminů.

oddíly tenkého střeva

duodenum – měří asi 25 – 30 cm, tvar podkovy (vytváří tzv. duodenální okno, kde je vložena hlava pankreatu); v sestupné části duodena se nachází podélná řasa s vyvýšeninou = papilla Vateri - zde je m. sphincter Oddi; v tomto místě je společné vyústění hlavního vývodu slinivky břišní (ductus pancreaticus maior) a společného žlučovodu (ductus choledochus); asi 2 cm nad ní se nachází papilla duodeni minor → vyústění ductus pancreaticus accesorius; duodenum je téměř celé uloženo retroperitoneálně;

jejunum – navazuje na duodenum, je širší; probíhá zde intenzivní zpracování a promíchání obsahu, trávení a vstřebávání živin

ileum – je kratší, má vyhlazenější sliznici, blíže k pravé jámě kyčelní, vyúsťuje do céka; v místě vyústění je slizniční ileocekální chlopeň (uzavírá průchod mezi tenkým a tlustým střevem)

Obr. 91. Tenké střevo

stavba stěny tenkého střeva

Stavba stěny tenkého střeva je shodná s obecnou stavbou trávicí trubice (níže pouze specifika)

sliznice a submukóza vytvářejí cirkulární řasy (kromě duodena, nejvíce jsou vyvinuté v oblasti jejuna)

po celé ploše vybíhá sliznice v tzv. klky (villi intestinales, 20 – 40/mm²); mezi klky vyúsťují tubulózní žlázky (intestinální, Lieberkühnovy žlázy);

povrch klků – epitel jednovrstevný cylindrický (funkce resorpční) s přítomností enterocytů a pohárkových buněk

přítomnost klků, mikroklků a řas několikanásobně zvětšuje plochu tenkého střeva a tím znásobuje jeho funkci

pohárkové buňky produkují hlen (chrání sliznici), žlázky střevní (produkují střevní šťávu), neuroendokrinní buňky secernují např. gastrin, cholecystokinin, sekretin

seróza – vytváří okruží – mesenterium, kterým je střevo uchyceno k zadní stěně břišní (radix mesenterii)

střevní šťáva

produkovaná střevními žlázkami, je slabě alkalická, produkce činí 1– 3 l /den, tvorba je řízena reflexně

obsahuje enzymy: erepsin → štěpí bílkoviny na aminokyseliny; lipázy → rozkládající tuky na glycerol a mastné kyseliny; amylázy → rozkládají složitější sacharidy na jednoduché snadno vstřebatelné cukry (maltáza štěpí sladový cukr, laktáza štěpí mléčný cukr, sacharáza štěpí řepný cukr); enteropeptidáza (enterokináza) → aktivuje trypsinogen na trypsin (pankreatické enzymy štěpící bílkoviny)

přítomnost žluči má za úkol emulgaci tuků → snadnější štěpení rozptýlených tuků pankreatickou lipázou → následně jejich resorpce v tenkém střevě včetně vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, K)

pohyby tenkého střeva

střevní motilita – peristaltika střevní posunuje tráveninu; pohyby na úrovni lokální zajišťují promíchání potravy (kývavé pohyby díky podélné svalovině a segmentační zásluhou cirkulární svaloviny)

cholecystokinin (CCK), gastrin, insulin a motilin (vyplavují se postprandiálně) → zvyšují motilitu tenkého střeva

cévní zásobení