4.4
Sociálně patologické jevy
Sociálně patologické jevy je shrnující pojem pro nezdravé, nenormální, společensky nežádoucí a nebezpečné formy deviantního chování. Na přelomu 20. století byly mezi sociálně-patologické fenomény řazeny především kriminalita, sebevražednost, alkoholismus, homosexualita, prostituce, rozvodovost, nezaměstnanost, válka a později k nim přibyly další závislosti a chuligánství. Tyto jevy představují problém pro společnost a ohrožení pro občany. Za závažné je nutno považovat stále se snižující věk pachatelů a zvyšování výskytu trestné činnosti páchané mládeží na mládeži. Větší množství patologie může narušovat organizovaný život společnosti a sociální řád, ohrožovat zájmy a potřeby společnosti jako celku i jejich jednotlivých složek a jejich ochotu dodržovat sociální normy. Některé patologie budou podrobněji vysvětleny:
  • Kriminalita – sociálně patologický jev, který spočívá v porušování norem trestního práva. Vyskytuje se jako hromadný jev se svými individuálními projevy. Představuje výskyt trestného chování, vyjádřený souhrnem trestných činů spáchaných ve společnosti. Kriminalita se analyzuje podle územního rozložení, podle demografických a socioprofesních kategorií pachatelů, zjišťuje se rozsah recidivy, opakované trestné činnosti. Z hlediska společenské nebezpečnosti je nejzávažnějším problémem častost, dynamika a struktura trestné činnosti mladé generace – dětí, mladistvých a mladých dospělých. Masovým sociálním jevem se stává majetková kriminalita.
  • Prostituce – poskytování sexuálních služeb za finanční nebo jinou odměnu. Jev známý v historii jako nejstarší řemeslo. Sama prostituce není v mnoha zemích nelegální, váží se na ni však další nezákonné aktivity, jako obchod s drogami, vydírání apod. Za klasickou prostituci bývá považované poskytování sexuálních služeb z ekonomických důvodů, přičemž ani v tomto případě nemusí být důvodem chudoba či sociální nouze. Prostituce může být prostředkem dosahování společenské anebo profesní kariéry a úspěchu. Sexuální služby nejčastěji nabízejí a poskytují ženy, ale někdy také muži a nezletilé děti. Ty jsou zpravidla nuceny vlastními rodiči, či osobou z blízkého příbuzenstva. Podle příslušných zákonů většiny evropských států není samotné poskytování sexuálních služeb za peníze trestné, ale její provozování je považováno za nemorální. Osoby tyto služby poskytující se setkávají při této činnosti s patogenními faktory, zaznamenáno je požívání vysokoprocentních alkoholických nápojů, následně závislost na alkoholu a užívání drog. Prostituce je jevem odsouvaným do společenského povědomí, jevem nechtěným a nepohodlným. Její legalizace nebo její zákaz a potrestání nemají podstatný vliv na její likvidaci.
  • Agresivita a násilí – agresivitu lze označit jako vnitřní sklon k útočnému jednání vůči druhému, jeho pohotovost k agresi nebo schopnost zmobilizovat se k útoku, obranné reakci či dosažení určitého cíle. Násilí jako jednání, kterým člověk způsobí druhému člověku fyzickou silou nějakou újmu. Prostřednictvím masmédií, internetu a dalších technologií se násilí dále šíří a rozrůstá. Tolerance společnosti k násilí je různá, míra tolerance souvisí s motivací a s vývojem sociálních norem v čase. Narůstající agresivita a násilí zejména mezi dětmi a mládeží je jedním ze závažnějších sociálních problémů současné doby, objektem agresivity jsou také starší lidé. Dítě vyrůstající v dysfunkční rodině přebírá zkušenosti z chování vlastních rodičů. Fyzické, psychické či sexuální násilí mezi blízkými osobami nazýváme domácí násilí.
  • Závislostní chování – závislost je vzájemný vztah, ve kterém nějaký objekt nebo jev nemůže plně nebo trvale existovat bez jiného objektu nebo bez podmínek tímto objektem vyjádřených. Je to multifaktoriální jev, zohledňuje farmakologické, somatické a psychické faktory, socioekonomické a výchovně vzdělávací faktory, prostředí a podnět. K tradičním typům závislostního chování řadíme:
    • Drogovou závislost – nejstarší typ závislosti, užití drog k změně stavu vědomí, ke stimulaci, uvolnění, zabránění spánku, vyvolání halucinací apod. V současnosti se jedná o globální celospolečenský problém.
    • Alkoholovou závislost – nejčastěji užívaná psychoaktivní látka způsobující útlum a intoxikaci centrálního nervového systému. Výroba alkoholu provází lidstvo dlouhou historií a tolerance k jeho užívání je ve společnosti vysoká. Velkým rizikem je jeho poměrně snadná dostupnost. Společnost alkohol akceptuje, společenské cítění je proalkoholní. Konzumace alkoholu je zabudována do většiny lidských rituálů, které provázejí člověka od narození po smrt. Odmítnutí konzumace alkoholu vzbuzuje pozornost a neadekvátní reakce.
    • Tabakismus – návyková látka je nikotin, který dlouhodobým užíváním způsobuje nespavost a podílí se na závažných zdravotních obtížích.
    • Závislost na hracích automatech – stav, kdy hra, činnost pro zábavu a osvěžení, se stává závislostí a je spojována s kriminalitou páchanou v souvislosti s hazardními hrami. Gambler se stává chorobně závislým na hře, ztrácí schopnost sebekontroly a autokorekce. Financování své vášně opatřuje nelegálním způsobem, odcizuje se od přátel, rodiny, zhoršuje se psychický stav až do fáze sebevražedných pokusů.
  • Mezi nové formy závislostního chování lze zařadit:
    • Netomanii (závislost na Internetu), závislost na televizi - obdobné závislosti trávení nadměrného množství času u počítače či televize, který se stává pro mnohé lidi náhražkou vzájemné interakce a komunikace. Komunikaci řídí počítač, výrazové prostředky člověka se snižují, ochabují sociální dovednosti.
    • Sexuální závislost začíná tam, kde dochází k uspokojování vlastních sexuálních tužeb na úkor partnera či obecně přijaté normy. Utajování a pocit viny, závislý vede dvojí život, aby svou chorobu před veřejností skryl, má výčitky, to jsou průvodní a charakteristické rysy spojené se sexuální závislostí. V sociálním důsledku jde o stále rychlejší tělesný, duševní a nakonec i sociální úpadek.
    • Workholismus, závislost na práci, silné pracovní vypětí, neschopnost se adekvátně odreagovat, působí negativně především na partnery a rodiny.
    • Patologické nakupování odráží vývoj společnosti od 90. let minulého století. Nutkavá touha nakupovat nepotřebné věci postihuje zejména ženy. Charakteristické je střídání pocitů uklidnění a poklesu úzkosti s pocity viny, smutku, hněvu a apatie. Celou situaci často doprovází finanční problémy či zadlužení.
    • Patologické přejídání neboli bulimie souvisí s poruchou příjmu potravy a stojí na pomezí závislosti.
Kapitola shrnuje nejtypičtější formy patologického chování a jejich společenskou závažnost. [31,32]
+
7. Prostituce
Obr. 7. Prostituce
Příklad
Diskutujte k tématu asociálního jednání – vandalismus, útěky z domova, grafitti, záškoláctví, agresivita a šikanování, xenofobie a rasismus.
Diskutujte k tématu pseudoasociálního jednání – závadové party, patologické názorové proudy – skinheads, squatteři, promiskuita, pohlavně přenosné nemoci.