Novorozenecké období začíná porodem a končí 28. dnem života, dle pediatrů. Z psychologického hlediska končí první vědomou aktivní reakcí dítěte na sociální prostředí, tzn. úsměvem (zhruba 6 týdnů). Tento sociální projev bývá nejčastěji věnován matce dítěte.

Porod je v životě dítěte a matky významnou událostí. Je to doba adaptace, kdy se novorozenec přizpůsobuje podmínkám nového prostředí, které jsou odlišné od života nitroděložního. Porodem opouští tekuté prostředí, které mělo stabilní teplotu, zvuky a doteky byly relativně tlumeny a zrakové podněty nebyly téměř žádné. Novorozenec přichází do plynného prostředí, kde je relativní chlad, hluk a světlo, dochází k přerušení placentárního oběhu, adaptaci dýchacího a oběhového systému, termoregulace. Je to velmi důležitá a významná událost pro matku i dítě. Po porodu by se mělo dítě položit na matčinu hruď, aby uslyšelo její srdce a pociťovalo bezpečí a jistotu.

Po porodu se hodnotí známky donošenosti:

V polovině 20. století americká lékařka Virginie Apgarová (1909–1974) vytvořila schéma pro pozorování a posouzení novorozence (tzv. APGAR skóre). Tento screening se provádí v 1., 5. a 10. minutě po porodu a pak opět ještě jednou po pěti minutách. Test obsahuje 5 subtestů. Za každý subtest novorozenec získává 0, 1 nebo 2 body. Maximální zisk je 10 bodů. Optimum je od osmi bodů a výše. U narozeného dítěte se testuje:

Novorozenecké období je dobou, která je spojována s uspokojováním biologických potřeb, tzn. potřeb pro přežití jedince.

Spánek je pro novorozence hlavní náplní. Představuje asi 90 % času (cca 20 hod). Dítě spí téměř většinu dne a jsou jen krátké okamžiky, kdy je v aktivním bdělém stavu. Novorozenec se probouzí za účelem přijetí stravy a ihned po nasycení znovu usíná nebo se probouzí při negativních pocitech. Po 6. týdnu se u novorozenců rytmus spánku postupně prodlužuje.

Výživa může být přirozená – kojení nebo umělá – sušené přípravky.

Novorozenci mají vyvinutý sací a polykací reflex, které jim umožňují sát a polykat mléko z mléčné žlázy. Mateřské mléko je nejlepším zdrojem potravy. Kojení posiluje psychickou vazbu mezi matkou a dítětem. Intervaly kojení jsou individuální, (tzv. self – demand, sám žádati). Obvykle jsou cca 3–3,5 hodinové, tzn. celkem 7–8 dávek za 24 hodin. Délka kojení je cca 10–30minut, je důležité střídání prsou. V noci se ponechává krmení dle potřeby dítěte – samo se probouzí a hlásí potřebu.

Umělá výživa se používá z důvodu překážek v kojení, které mohou být ze strany matky nebo dítěte. Používají se sušené přípravky např. Nutrilon 1 Premium.

Vyprazdňování moče i stolice probíhá několikrát denně, proto je nutná péče o kůži v okolí genitálu a rekta, je nezbytné dodržovat čistotu a sucho. Používání bavlněných nebo jednorázových plen záleží na zvážení každé matky. Přebalování je doporučováno před každým krmením a dále dle potřeby.

Ke koupeli se můžou využívat dětská vanička, koupací kbelík nebo sprcha. Důraz je kladen na regulaci teploty vody, bezpečnost a manipulaci s novorozencem. Je důležité používat hygienické prostředky doporučené pro novorozenecké období.

V děloze matky měl plod stálou tělesnou teplotu, po porodu se nachází v prostředí o cca 10–15 °C nižší než v prenatálním období, nemá dostatečně vyvinutou termoregulaci.

Je nutné zajistit, aby se dítě nepřehřívalo, ani nedošlo k podchlazení. Při oblékání má mít dítě stejný počet vrstev oděvu jako matka.

Mohou nastat situace, kdy je dítě syté a suché, a přesto je neklidné, pláče. Tato skutečnost může být způsobena nevhodným oblečením, neadekvátním hlukem, oslněním, meteorismem. Je nezbytné předcházet, popř. odstraňovat bolesti.

Psychické potřeby souvisí s citovým vztahem matky, s pocitem jistoty, lásky a bezpečí.

Sociální potřeby představují dostatek adekvátních podnětů, mezi které patří dotyk, sociální úsměv a komunikace.

Motoriku a polohu novorozence ovlivňuje zvýšené svalové napětí – hypertonie. Vleže na zádech má většinou asymetricky položené končetiny. Tato asymetrie je projevem nezralosti nervového systému. V prvních dnech života připomíná držení těla polohu plodu, tzn. horní i dolní končetiny jsou ve flexi.

Ve 3. – 4. týdnu začíná pokládat horní končetiny vedle hlavičky, hlavně ve spánku. Hlavu má pootočenou k jedné straně, ale pohybuje s ní na obě strany. V poloze na bříšku neudrží hlavičku, hlavička je pootočená, horní končetiny jsou přitaženy k trupu ve flexi, ručičky jsou sevřené v pěst s palečkem uvnitř. Dolní končetiny jsou ve flexi a kolena jsou přitažena k břichu.

Při přitahování do sedu mu klesá hlava nazpět. Vsedě přepadá hlava dopředu, dokáže ji udržet cca 1 sekundu, páteř vytváří oblouk.

Při postavení na chodidla má dolní končetiny v extenzi. Úchop je reflexní, sevře prst se značnou silou. Novorozenec není schopen své motorické projevy ovládat. Jeho pohyby jsou nekoordinované, mimovolní, připomínající záškuby.

Novorozenec je vybaven základními nepodmíněnými reflexy, které jsou ukazatelem fyziologického vývoje jedince a vyjadřují jeho vztah k vnějšímu světu. Některé nepodmíněné reflexy jsou charakteristické pro rané období života a postupně vyhasínají, některé se zachovávají po celý život jedince.

Mezi nepodmíněné reflexy se řadí výživové reflexy (plazivý, hledací, uchopovací, sací, polykací), orgánové reflexy (reflexy vyprazdňování moči a stolice), obranné reflexy (mrkání, kýchání, kašlání, zvracení, zívání, slzení, Pavlovův tzv. „reflex svobody“, tj. obrana proti svazováním do zavinovaček. Dalšími nepodmíněnými reflexy jsou dotykové a pohybové.

Hledací automatismus – při dotyku rtů, okolí úst, novorozenec otočí hlavičku, otevře ústa a hledá bradavku.

S hledacím reflexem souvisí orální (otevírání úst), sací a polykací reflexy. Když dítě bradavku najde, začne automaticky sát.

Sací reflex patří mezi nejzákladnější reflexy. Zpočátku se objevuje při doteku po tváři, 9. den života pouze dotekem v okolí úst, od 11. dne života pouze při doteku rtů.

Když začne novorozenec sát, začne automaticky polykat – polykací reflex.

Orální, sací, polykací reflexy jsou reflexy přítomné již v prenatálním období.

Plazivý reflex – novorozenec položený na nahém břiše maminky se snaží plazit. Nejde ovšem o vědomé plazení, jde o reflex, kterým se má dostat k potravě.

Mezi orgánové reflexy patří trávicí, vstřebávací a vylučovací reflexy.

Mezi obranné reflexy patří mrkání, kýchání, kašlání, dávení, zvracení, zívání. Tyto reflexy reagují na nepříjemné podněty.

Pavlovův „reflex svobody“ – negativní reakce dítěte proti těsnému svazování do zavinovaček, které představuje omezení pohybu.

Obranné reflexy očního ústrojí:

Reakce na světlo – pokud je dítě vystaveno prudkému světlu, reaguje na něj neklidem či pláčem. Pokud novorozenec rozlišuje mezi světlem a tmou, jeho zrak je pravděpodobně zdravý.

Zornicový reflex souvisí s působením světla, které vyvolá zužování zornic.

Reakce na zvuk – pokud je dítě vystaveno ostrému hlasitému zvuku, reaguje neklidem, pláčem.

Mezi další nepodmíněné reflexy se řadí polohové, dotekové a pohybové reflexy.

Moorův reflex (objímací, úlekový) – při poloze na zádech při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu dítě prudce roztáhne horní končetiny i prsty na rukou, poté následuje ohnutí horních končetin k hrudníčku a sevření pěstí. Dolní končetiny ohne v kyčlích. Poté začne intenzivně křičet. Celá reakce vypadá jako úlek.

Tonicko-šíjový reflex (šermíře) – poloha na zádech. Při pootočení hlavičky napravo je pravá horní končetina a pravá dolní končetina v extenzi, levá horní končetina a levá dolní končetina ve flexi. Zvedneme-li hlavičku, zvedá novorozenec i končetiny.

Vojtův reflex – pokud zvedneme novorozence v poloze na boku, napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře.

Reflex Babinského (plantární) – pokud se prstem podráždí ploska nohy novorozence po malíkové straně od paty k prstům, dítě roztáhne prsty do vějíře.

Robinsonův (úchopový, palmární) reflex – pokud se vloží prst do dlaně, dítě ho automaticky uchopí a nepustí, v závěsu vydrží cca 30 až 60 sekund.

Reflex chůze (pohybový – lokomoční reflex) – při držení dítěte v přímé poloze. Pokud se dolní končetiny dotýkají pevného povrchu, naznačuje prvky chůze po rovině. S reflexem chůze souvisí reflex stoje.

Plovací reflex – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou.

V novorozeneckém období jsou vyvinuty všechny smyslové orgány, proto je nutné jejich funkci stimulovat.

Základem orientace v prostředí je zrakové vnímání. Novorozenec rozlišuje světlo a tmu. Na prudké osvětlení reaguje negativně. Je schopný vnímat objekt do vzdálenosti 20–30 cm, tato pevná ohnisková vzdálenost není náhodná. Představuje vzdálenost mezi ním a matčinou tváří, když ho drží v náručí, kojí, komunikuje s ním. Novorozenec není schopen zaostřit, nedovede aktivně sledovat objekt, který ho zaujme.

Od 4. týdne se objevují prvopočátky soustředěného pohledu. Zvláště přitažlivý je pro něj lidský obličej a všechny obrazce, které jej připomínají.

Zraková pozornost se velmi rychle vyčerpá, proto je třeba dbát na optimální přísun nových podnětů.

Sluchová citlivost je velice dobře vyvinuta. Při náhlém intenzivním podnětu reaguje negativně, zhruba až do 4. týdne. Novorozenci preferují ženský hlas. Pozná a preferuje matčin hlas a reaguje na něj živěji než na jiné hlasy. Kolem třetího týdne začíná vyvíjet náznak změny polohy, z důvodu lepší slyšitelnosti hlasu matky.

Novorozenec má značný rozsah slyšení, dobře rozlišuje vysoké tóny. Tato schopnost se později ztrácí.

Hmatové vnímání – dotyk je pro novorozence emočně nejvýznamnější, je spojen se sociální stimulací a s vnímáním změny polohy a pohybu.

Hmat se vyvíjí nejdříve. Novorozenec má rád pocit tepla a uklidňování dotykem. Hmatem se dítě uklidňuje i samo – sání prstů je pozorováno již od 24. týdne těhotenství. Vyvinuta je rovněž citlivost na bolest. Vyšetřované dítě, které podstupuje bolestivý výkon, dává jasně najevo, že pociťuje bolest. Prudce se pohybuje anebo pláče.

Čich se rozvíjí až po porodu. Výrazem obličeje děti preferují různé vůně. Tuto schopnost nabývají až druhý den života. Třídenní dítě se uklidní, když ucítí matku. Tuto schopnost nemá jen dítě, ale i matka, která rozpozná podle pachu vůně svoje dítě.

Chuťová citlivost byla prokázána již v prenatálním období. Novorozenci preferují sladké chutě.

Hmat a chuť mají v prvních dnech života jedince prioritní postavení. V dalších etapách života jsou dominantními smyslovými orgány zrak a sluch.

Prvním hlasovým projevem je pláč, kterým novorozenec vyjadřuje nelibost, signalizuje potřebu, reaguje na nepříjemné situace (hlad, chlad, náhlá změna polohy, silné zvukové a světelné podněty, bolest).

Spokojenost se váže na uspokojené biologické potřeby a poskytování příjemných podnětů (něžné doteky, podněty doprovázející kojení: poloha – dotek – teplo – sání – nasycení, klidný hlas). Dítě se uklidní, nekřičí, uvolní se svalové napětí.

Časný a častý kontakt s matkou (interakce dítě/matka) je předpokladem pro budoucí socializaci dítěte. Novorozenec je již v prvních dnech po narození připraven pro sociální interakci, dobře vnímá a rozlišuje podněty ze všech smyslů. Nejdůležitější pro novorozence je dotyková komunikace – při kojení, přebalování, hygieně, hlazení, mazlení. Rozvíjí se oboustranný vztah, vzájemné připoutání pečující osoby a dítěte. Základem tohoto připoutání je citové pouto, dítě potřebuje jistotu ochrany, mít svého blízkého, být akceptováno.