2.4
Nevědomí (podvědomí)
Nevědomí představuje souhrn psychických obsahů, které probíhají mimo vědomí jedince, přesto mohou ovlivňovat jeho chování a prožívání. Nevědomím se zabývali S. Freud a C. G. Jung.
Nevědomí zahrnuje:
  • podprahové podněty, které nemohly dosáhnout uvědomění;
  • prožitky, které dosáhly uvědomění, ale byly zapomenuty;
  • nepříjemné prožitky, které byly vytěsněné působením vlastních psychických obranných mechanismů;
  • potlačené touhy a přání;
  • nevědomé tendence k jistému jednání (sympatie x antipatie).
Mezi vědomím a nevědomím existují přechodové stavy, které mohou být přirozené (usínání, stavy při horečce) nebo uměle navozené (stavy prohloubené relaxace, hypnóza).
Někteří psychologové charakterizují podvědomí a předvědomí. Předvědomí obsahuje všechny latentní (skryté) zážitky, které mohou kdykoliv vstoupit do našeho vědomí (např. faktické i osobní vzpomínky a automatizovaných činnosti). Podvědomí zahrnuje zpracování podnětů bez vědomé reflexe (např. tikot hodin, když se věnujeme jiné činnosti).