5.1
Metody fyzikálního vyšetření
Definice
Při fyzikálním vyšetření se používají čtyři základní metody, a to pohled, pohmat, poklep a poslech.
Zajímavost
Přestože se moderní diagnostické metody opírají o stále dokonalejší zobrazovací metody a laboratorní vyšetření neustále rozšiřují svou paletu, považuje se i dnes fyzikální vyšetření za nepostradatelnou součást v procesu diagnostiky.
5.1.1
Pohled (aspekce)
Definice
Při vyšetření pohledem se používá vlastní zrak. Je třeba vyšetřovat při denním světle, protože při umělém osvětlení může dojít k přehlédnutí např. ikterické barvy kůže. Při vyšetření pohledem má pacient zaujímat polohu vsedě nebo vleže a vyšetřující nemá spěchat.
Poznámka
Pacient se musí před vyšetřením svléknout, ale nemusí najednou – nejdříve stačí obnažit horní polovinu těla, a to k vyšetření hrudníku a břicha, poté se může obléknout a obnažit dolní polovinu těla. Stále musíme mít na paměti ohleduplný a taktní přístup k nemocnému a zachovávat jeho důstojnost.
Definice
Začínáme celkovým pohledem přes vyšetření hlavy, krku, hrudníku, břicha po končetiny a kůži.
5.1.2
Pohmat (palpace)
Definice
K vyšetření pohmatem se využívá hmat. Vyšetření se provádí prsty nebo rukama. Důležité je, aby měl vyšetřující ohřáté ruce a krátké nehty. V případě bolesti, kterou pacient udává, se začíná od místa nejvzdálenějšího bolesti. Kdyby se začalo od bolestivého místa, nemocný by stáhnul břišní stěnu, nebo by se bolest rozšířila i do okolí a už by se ji nepodařilo lokalizovat.
Poznámka
Nejprve se položí ruka na kůži nemocného, aby se zjistila vlhkost, teplota a napětí. Posléze se prohmatá kůže, podkoží a břicho. Je důležité vědět, že za fyziologických okolností nejsou orgány hmatné. Povrchová palpace se provádí jednou rukou, kdy se ruka tzv. plíží, při hluboké palpaci se prohmatává hlouběji.
+
Obr. 1. Povrchová palpace
+
Obr. 2. Hluboká palpace
5.1.3
Poklep (perkuse)
Definice
Cílem poklepu je označit velikost orgánu, případně i jeho konzistenci. Slouží k tomu poklep nad samotným orgánem, ale také tzv. srovnávací poklep, tedy zjištění rozdílného nálezu mezi poklepem vpravo a vlevo, protože na jedné straně může být slyšet poklep fyziologický a to zjednoduší označení patologického nálezu.
Poznámka
Poklep se provádí tak, že jedna ruka se přiloží nad vyšetřovanou oblast, prsty se přitlačí na kůži a lehce se roztáhnou. Posledním článkem prostředníčku ruky druhé klepeme na střední článek prostředníčku položené ruky na kůži pacienta. Úder se vede kolmo na prsty položené na kůži, je krátký a vychází ze zápěstí. Vždy se provede více úderů za sebou.
+
Obr. 3. Postavení ruky při vyšetření poklepem
Poznámka
Zvuky, které vznikají při vyšetření poklepem, se nazývají poklep. Podle vzdušnosti tkáně můžeme slyšet různě zabarvené zvuky.
Tabulka 4. Rozlišení poklepu
Poklep plný jasný | Plný jasný poklep se vyskytuje nad zdravou plící a je vyvolán vibrací plicních sklípků. |
Poklep zkrácený (ztemnělý) | Zkrácený, nebo také ztemnělý poklep je patologický a bývá slyšitelný nad plícemi pacienta s pneumonií nebo malým výpotkem. |
Poklep temný | Temný poklep je fyziologický nad svaly, játry a slezinou. Poznáme ho tak, že nerezonuje. Patologický je temný poklep nad plícemi pacienta, který má velký výpotek v pohrudniční dutině. |
Poklep hypersonorní (škatulový) | Hypersonorní, nebo také škatulový poklep je patologický. Slyšet může být nad emfyzémem nebo pneumothoraxem. Nad více provzdušněnou plicní tkání nebo při přítomnosti vzduchu v pohrudniční dutině poklep více rezonuje. |
Poklep diferencovaný bubínkový | Bubínkový poklep je fyziologický nad žaludkem a střevy. Patologický nález bývá nad dutinami v plicích (kavernami). |
5.1.4
Poslech (auskultace)
Definice
K vyšetření poslechem využíváme poslech nepřímý za pomoci fonendoskopu, prostřednictvím kterého zesilujeme zvuky.
Poznámka
Fonendoskop má vidlici s olivkami, které zasunujeme do uší, a naslouchací zařízení. Na jedné straně naslouchacího zařízení je membrána, která přenáší vysoké tóny a je vhodná k poslechu dýchání. Membránu je třeba dobře přitlačit ke kůži pacienta. Na druhé straně je menší zakončení bez membrány, tzv. zvonek fonendoskopu. Toto zakončení přenáší tóny hluboké a používá se pro poslech srdce. Zvonek přikládáme ke kůži pacienta zlehka.
5.1.5
Vyšetření per rectum
Definice
Per rectum vyšetřujeme pacienta, který leží na zádech, na levém boku s přikrčenými končetinami nebo v kolenoloketní poloze.
Poznámka
Vyšetření se provádí prstem v ochranné rukavici potřeným vazelínou.
Hodnotí se pohmatový nález v oblasti svěrače a ampuly konečníku a pohledem se hodnotí stolice, která ulpěla na rukavici při vyšetření.
5.1.6
Vyšetření čichem
Definice
Čichu se využívá především při hodnocení zápachu z úst pacienta, tzv. foetor ex ore.
Poznámka
Při nepříjemném zápachu z úst nemusí jít o nedostatečnou hygienu dutiny ústní, ale o příznak vážné choroby, proto nesmí nemocný z výrazu tváře vyšetřujícího poznat nelibost.