Rozlišujeme 3 typy habitu, a to normostenický, astenický a hyperstenický.

Optimálním typem je normostenický habitus.

Astenik je štíhlý, gracilní, chabého svalstva a s dlouhým plochým hrudníkem.

Hyperstenici jsou menší, silnější kostry, mají vyvinuté svalstvo, často jsou obézní.

Kromě habitu si lékař všímá stavu výživy. Kromě toho, že stav výživy bývá patrný na první pohled, využívá lékař k hodnocení výživy Body mass index (BMI) neboli Index tělesné hmotnosti. BMI se vypočítá tak, že hmotnost v kilogramech se vydělí druhou mocninou výšky v metrech.

BMI =  $\frac{hmotnost \left[kg\right]}{\left(výška \right[m\left]\right)²}$

Normální hodnota BMI je 18,5-25.

Obézní jedinec je ten, který má BMI nad 30. Obezita představuje nadměrné zmnožení podkožního tuku, který může být rozložen difúzně nebo se ukládá predilekčně v určitých oblastech. U androidního typu obezity se ukládá tuk především na trupu (typ jablko). U gynoidního typu obezity se tuk ukládá v oblasti hýždí a stehen (typ hruška). Obezita je dána (kromě endokrinních poruch) nadměrným příjmem potravy ve srovnání s energetickým výdejem.

Kachexie (vyhublost) je známkou nedostatečné výživy, kdy chybí zásobní tuk a přidává se atrofie svalové tkáně. Takový pacient je extrémně vyhublý, má vpadlé tváře, oči, břicho je pod úrovní hrudníku a zvýrazňují se kosterní části.

K poruchám růstu se řadí gigantismus a nanismus. Za nadměrný vzrůst, tedy gigantismus, je považována odchylka od průměrné výšky o 20 %. Za nápadně malou postavu se považuje odchylka o 40 % a hovoříme o nanismu (trpaslictví).

Vzrůst je však jednou z vývojových charakteristik. Těmi dalšími je pak duševní a pohlavní vývoj. U vývojových poruch se často sdružují odchylky růstu, duševního i pohlavního rozvoje. U předčasného pohlavního vývoje, pubertas praecox, bývá disproporcionální malý vzrůst s delším trupem a velkou hlavou oproti krátkým končetinám. U prepubertálního hypogonadismu vede opožděný a nedostatečný pohlavní vývoj k infantilnímu habitu a většímu vzrůstu s eunuchoidními proporcemi.