Kompletní monitoring nemocného na JIP I.
Mgr. Gabriela Trejtnarová
Anotace

Proč právě monitorování nemocného na jednotce intenzivní péče určené pro všeobecné sestry? Odpověď je jednoznačná, i všeobecná sestra pracující na standardním oddělení musí mít přehled o monitorování nemocného, kterého přijímá do péče. To se promítá i do základního kurikula vzdělávání. Tato kapitola objasní základní terminologii používanou ve specializované péči v oblasti deficitu vědomí, kardiovaskulárních funkcí a dýchání. Slovo monitorace, v latině „monitore“, má význam varovati. V 21. století využíváme hlavně nejrůznější senzory, které nám vyhodnocují moderní monitory, respektive počítače. Citlivé přístroje mají tři základní úkoly: změřit požadovanou hodnotu, zobrazit a zaznamenat naměřený údaj a obrazově a zvukově oznámit neboli signalizovat patologickou hodnotu. I přes velmi sofistikované metody víme, že nezastupitelnou roli hraje lidský faktor. Jenom erudovaný personál je schopný správně nastavit horní a dolní hranici alarmu individuálně podle stavu nemocného. Je odborně připravený rozlišit skutečný problém od technické chyby. Tento krátký průvodce základním monitorováním je náhled do intenzivní péče, který je doplněný o fotografie a video.

Cíle

1. Student je schopen vyhodnotit stav vědomí podle předložených škál. Rozlišuje kvantitativní a kvalitativní poruchy vědomí.

2. Student aktivně reaguje na změny srdeční frekvence či tlaku krve v závislosti na akutním stavu nemocného s využitím přímého pozorování i přístrojové techniky.

3. Student zná a je schopen zhodnotit respirační funkce nemocného pomocí pulzního oxymetru, kapnometrie, krevních plynů. Zajistí odsátí dýchacích cest otevřeným či uzavřeným způsobem.

Klíčová slova
Kvantitativní porucha vědomí, kvalitativní porucha vědomí, Glasgow Coma Scale, intrakraniální tlak, mióza, mydriáza, saturace v jugulárním bulbu, elektrokardiografie, neinvazivní měření krevního tlaku, invazivní měření krevního tlaku, tlak v arteria pulmonalis, pulzní oxymetrie, kapnometrie a kapnografie, krevní plyny, ventilační režimy.
Datum vytvoření
12.12.2018
Jazyková verze
česky
Licence
Zdroje
  1. MUMENTHALER, Marco a Heinrich MATTLE. Neurologie. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-7169-545-9.
  1. SLEZÁKOVÁ, Zuzana. Ošetřovatelství v neurologii. Praha: Grada, 2014. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4868-9.
  1. BARTŮNĚK, Petr, Dana JURÁSKOVÁ a kol. Vybrané kapitoly z intenzivní péče. Praha: Grada Publishing, 2016. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4343-1.
  1. TROJAN, Stanislav. Lékařská fyziologie. Vyd. 4., přeprac. a dopl. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0512-5.
  1. VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Praktický slovník medicíny. 10., aktualiz. vyd. Praha: Maxdorf, 2011. ISBN 978-80-7345-262-9.
  1. VACHEK, Jan a kol. Akutní stavy ve vnitřním lékařství. Praha: Maxdorf, Jessenius, 2018. ISBN 978-80-7345-550-7.
  1. TÁBORSKÝ, Miloš. Kardiologie pro interní praxi. Praha: Mladá fronta, Medical Services, 2014. Edice postgraduální medicíny. ISBN 978-80-204-3361-9.
  1. DOSTÁL, Pavel. Základy umělé plicní ventilace. 4. rozšířené vydání. Praha: Maxdorf, Jessenius, 2018. ISBN 978-80-7345-562-0.