1.4
Edukace ve zdravotnickém zařízení
Zpravidla se dělí na 5 fází.
Tabulka 4. Edukace a ošetřovatelský proces
Fáze/kroky
Činnosti v ošetřovatelském procesu
Edukace
Ošetřovatelský proces
počáteční diagnostická diagnostika
zhodnocení/posouzení
získávání informací o klientovi
projektování
stanovení ošetřovatelské diagnózy
stanovení ošetřovatelského problému, stanovení příčiny, projevů a důsledků těchto problémů
plánování ošetřovatelské péče
sestavení plánu ošetřovatelské péče pro vyřešení ošetřovatelských problémů klienta
realizace
realizace ošetřovatelského plánu
realizace intervencí pro uspokojení potřeb klienta a odstranění ošetřovatelského problému
upevňování a pro-hlubování učiva
fáze zpětné vazby
hodnocení
hodnocení výsledků ošetřovatelské péče
(Juřeníková, 2010, s. 22)
První fází edukačního procesu je tedy posouzení klienta (edukanta). Informace získané o klientovi by měly být přesné, komplexní a systematické. Při sběru informací se pro stanovení edukačních potřeb zaměřujeme zejména na:
  • úroveň dosavadních vědomostí, dovedností a návyků;
  • motivaci edukanta;
  • postoje a hodnotový žebříček edukanta;
  • předpoklady pro učení;
  • psychický stav (např. vnímání, paměť, volní vlastnosti, myšlení) a zdravotní stav (např. fáze a charakter onemocnění, poruchy smyslového vnímání);
  • styly učení;
  • sociálně – kulturně – ekonomické zázemí edukanta (Juřeníková, 2010, s. 23 – 24).
Následně stanovíme edukační potřebu.
Definice
Deficit v oblasti vědomostí, dovedností, návyků a pozitivních postojů edukanta ke svému zdraví, kdy tyto nedostatky mohou negativně ovlivnit zdraví edukanta v současnosti i budoucnosti.
Edukační potřebu je nutné přesně definovat a následně zapsat do edukační dokumentace.