1.2
Výukové cíle, metody a formy výuky
1.2.1
Výukové cíle
Definice
Cíl je ideální stav, kterého chceme ve vyučování dosáhnout.
Výukové cíle se dělí dle oblasti rozvoje osobnosti vzdělávané osoby a zaměřují se na stránku:
- Kognitivní (vzdělávací) – vztahují se k osvojování vědomostí a intelektuálních dovedností.
- Afektivní (postojovou) – vztahují se k emocionální oblasti, jedná se o osvojování postojů, vytváření hodnotové orientace.
- Psychomotorickou (výcvikovou) – vztahují se k osvojování dovedností, např. tělesného pohybu, řeči, psaní, kreslení, manipulaci s předměty a nástroji apod. (Zormanová, 2014)
Pro definování kognitivních cílů nám mohou pomoci tzv. aktivní slovesa Bloomovy taxonomie kognitivních cílů (Zormanová, 2014).
Tabulka 1. Bloomova taxonomie kognitivních cílů
Kognitivní cíl | Účel | Slovesa, která charakterizují činnost vzdělávané osoby | Příklad |
Znalost (zapama-tování) | Tato cílová úroveň předpokládá zapamatování a vybavení zapamatovaných informací u edukanta, kterými mohou být např. termíny, fakta, údaje, metody, symboly, trendy, zákonitosti, pravidla | Definovat, doplnit, napsat, opakovat, pojmenovat, popsat, přiřadit, seřadit, reprodukovat, vybrat, vysvětlit, určit,… | Vzdělávaný (edukant) vyjmenuje pomůcky potřebné k aplikaci nízkomolekulárního heparinu. |
Porozumění | Tato cílová úroveň předpokládá schopnost edukanta vyjadřovat se o získaných poznatcích svými vlastními slovy. Vyžadují se již prosté myšlenkové úkony s poznatky, kdy edukanti mají například z informací podaných edukátorem vytvořit jednoduché závěry, toto sdělení shrnout. | Dokázat jinak formu-lovat, uvést příklad, interpretovat, objasnit, vysvětlit, odhadnout, opravit, přeložit, převést, vyjádřit jinak (vlastními slovy, jinou formou), vypočítat, zkontrolovat, změřit, … | Vzdělávaný (edukant) vlastními slovy popíše vliv Warfarinu na lidský organismus. |
Aplikace | Tato úroveň znamená schopnost edukanta užít zobecňování a zevšeobecnění probraného učiva v daných situacích. | Aplikovat, demonstrovat, diskutovat, interpretovat údaje a vztahy, načrtnout, navrhnout, plánovat, použít, prokázat, registrovat, řešit, uvést vztah mezi …, uspořádat, vyčíslit, vyzkoušet,… | Vzdělávaný (edukant) ukáže na inzulinové pumpě tlačítko pro programování bolusu. |
Analýza | Tato úroveň představuje požadavek na schopnost edukanta roztřídit učivo na jednotlivé díly a porozumět vazbám mezi těmito úseky. | Analyzovat, najít princip uspořádání, provést rozbor, rozhodnout, rozlišit, rozdělit, specifikovat. | Vzdělávaný (edukant) vybere z textu nejdůležitější informace. |
Syntéza | Představuje požadavek na vzdělávané, aby vytvořili relativně originální blok na podkladě v minulosti poznaných informací. Syntéza je typická skladbou prvků, jejich vzájemnými souvislostmi i jejich podílem na funkci a existenci celku. | Kategorizovat, klasifikovat, syntetizovat, kombinovat, skládat, modifikovat, napsat sdělení (zprávu), navrhnout, organizovat, shrnout, vyvodit obecné závěry,… | Vzdělávaný (edukant) má vypracovat zprávu o naměřených hodnotách svého krevního tlaku v závislosti na užití antihypertenziv. |
Hodnotící posouzení (hodnocení) | Představuje nejvyšší cílovou úroveň Bloomovy taxonomie. Na této úrovni poznání se od edukanta očekává schopnost zhodnotit vhodnost a praktičnost věcí, jevů, procesů. Vzdělávaný si tvoří vlastní názory, postřehy, úsudky a závěry o sledovaných předmětech poznání. | Argumentovat, obhájit, ocenit, oponovat, podpořit (názory), porovnat, posoudit, provést kritiku, prověřit, srovnat s normou, vybrat, vyvrátit, uvést klady a zápory, zdůvodnit, zhodnotit,… | Vzdělávaný (edukant) má učinit sebereflexi a posoudit kvalitu dodržování dietního opatření ve srovnání s ostatními edukanty ve skupině. |
Kromě Bloomovy taxonomie kognitivních cílů existují i jiné, např. B. Niemierka.
Edukátor by měl mít vždy na zřeteli, že u edukanta by mělo dojít k naplnění všech kognitivních cílů a postupovat od méně náročných cílů ke složitějším.
Pro definování cílů afektivních můžeme využít např. taxonomii afektivních cílů dle D. B. Kratwohla či B. Niemierka. Pro definování psychomotorických cílů pak taxonomii H. Daevee (Zormanová, 2014)
Tabulka 2. Taxonomie afektivních cílů dle B. Niemierka
Úroveň | Účast na činnosti | U jedince se jedná o uvědomělé provádění určité činnosti. Jedinec se této činnosti nevyhýbá, ale ani ji nevyhledává. |
Podjímání se činnosti | V tomto stupni se jedná již o samostatné zahájení určité činnosti. | |
Úroveň | Naladění k činnosti | Jedinec již má trvalou vnitřní potřebu činnost konat. |
Systém činnosti | Jedinec tuto činnost provozuje vlastním způsobem. |
ZORMANOVÁ, L., 2014, s. 61
Tabulka 3. Taxonomie psychomotorických cílů dle H. Davea
Imitace (nápodoba) | Jedná se pouze o impulzivní nápodobu, vědomé opakování určité činnosti. |
Manipulace (praktická cvičení) | Jedinec manipuluje podle instrukce, výběru za účelem zpevňování. |
Zpřesňování | Dochází k reprodukci dané činnosti a kontrole správnosti za účelem zpřesňování provádění. |
Koordinace | Dochází ke koordinaci pohybů. |
Automatizace | Dochází k zautomatizování pohybů. Jedinec je schopen rychlého, plynulého, přesného provádění činnosti s minimálním vynaložením energie. |
ZORMANOVÁ, L., 2014, s. 61
Výchovně vzdělávací cíle bychom si vždy měli stanovovat od lehčích a postupovat ke složitějším a náročnějším.
Výchovně – vzdělávací cíle mají být „SMART“:
- Specific = specifické, konkrétní,
- Measurable = měřitelné, kontrolovatelné,
- Achievable = akceptovatelné, dosažitelné, splnitelné (přiměřené),
- Relevant = reálné, důležité z hlediska vyšších cílů,
- Timed = termínované (Cichá et Dorková, 2006, s. 13).
+
Základní vlastnosti výchovně vzdělávacích cílů
1.2.2
Organizační formy a metody výuky
Organizační formy výuky mohou být:
- Formy individuálního vyučování
- Formy hromadného vyučování
- Smíšené formy vyučování – kombinace individuální a hromadné formy, hovoří se o tzv. individualizované výuce, která zmírňuje nevýhody hromadné formy a přihlíží k individuálním odlišnostem edukovaných osob (Obst, 2016).
Definice
Metodu výuky (v našem případě edukace) chápeme jako učitelem (edukátorem) projektovaný model jeho činnosti, který se realizuje vzájemnou interakcí edukátor – edukant, při níž dochází k optimálnímu osvojení soustavy učiva edukantem a k dosažení výukových (edukačních) cílů. Metoda výuky (edukace) je tedy model činnosti edukátora a žáků, směřující k dosažení cílů (Obst, 2016). Obecně znamená pojem metoda algoritmus postupů k dosažení cílů. Pod tímto pojmem rozumíme záměrné, cílevědomé a plánovité postupy, kterými se při uplatňování didaktických principů a účelné volbě forem vzdělávání dospělých uskutečňují výchovně vzdělávací procesy (Bednaříková, 2016, s. 65 - 66).
Třídění výchovně vzdělávacích metod V. Prusákové (podle míry aktivizace a samostatnosti účastníků vzdělávání):
- Výkladově ilustrativní metody – např. přednáška
- Dialogové metody – např. rozhovor, diskuze
- Problémové metody – např. brainstorming (burza nápadů), situační metoda (případová studie), inscenační metoda (metoda hraní rolí) (Bednaříková, 2016)
Podle Juřeníkové (2010) dělíme metody na teoretické (např. přednáška, přednáška s diskuzí, cvičení, seminář), teoreticko-praktické (např. diskuzní metody, problémové metody, programová výuka, projektové metody) a praktické (např. instruktáž, coaching, asistování, exkurze). Zvláštní metodou je pak e-learningové vzdělávání, což je vzdělávání pomocí multimediálních technologií.
Výběr vhodné metody a její následná účinnost závisí na zvoleném cíli edukace, obsahu a konkrétních podmínkách, které edukaci ovlivňují.
1.2.3
Fáze procesu učení
Proces učení probíhá v několika fázích a má své zákonitosti:
- fáze motivační – navození stavu připravenosti k edukaci
- fáze poznávací – přijímaní, porozumění a pochopení informací, utváření vědomostí
- fáze aplikační – uplatnění nově získaných poznatků, jejich procvičování a prohlubování
- fáze diagnostická – zpětná vazba o výsledku edukace a dosažení cíle (Bednaříková, 2016).