3.2
Anatomie a fyziologie
Kůže – cutis, derma
+
Obr. 8. Řez kůží
Je složitý orgán, který kryje zevní povrch těla. Spolu s přídatnými útvary tvoří kožní ústrojí. U dospělého zaujímá 1,2 – 1,85 m2, což je 12% hmotnosti těla (4 - 4,5 kg), tloušťka 0,5 - 4 mm.
Funkce:
- ochrana těla – chrání organismus před zevními vlivy (vysycháním, UV zářením, mikroorganismy);
- udržování stálé tělesné teploty – změnou prokrvení, intenzitou pocení;
- smyslová – zprostředkovává kožní čití díky kožním receptorům, na které navazují dostředivá nervová vlákna;
- skladovací, izolační – je zásobárnou krve;
- vylučovací – kromě vody vydává do potu i malé množství odpadních látek;
- resorpční – dokáže vstřebávat látky z tukových základů mastí a krémů.
Pokožka – epidermis
Je tvořena mnohovrstevným dlaždicovým epitelem a čtyřmi typy buněk.
Keratinocyty leží v nejhlubší vrstvě, mají charakter kmenových buněk, jejich průběžným dělením a vyzráváním vznikají nové keratinocyty.
Melanocyty tvoří a keratinocytům předávají kožní pigment melanin. Melanin pohlcuje škodlivé UV záření a přispívá k zbarvení kůže do hnědého tónu.
Imunitní buňky pomáhají chránit kůži proti pronikajícím mikroorganismům.
Merkelovy buňky slouží k vnímání dotykového čití na bříškách prstů, rtech, zevních pohlavních orgánech.
Škára – dermis
Tvoří dvě vrstvy.
Povrchová vrstva je síť jemných elastických vláken s četnými vazivovými buňkami, do pokožky vybíhá četným bradavkovitými výběžky (papily).
Hlubší vrstva je místy fixována k podkoží, místy volná (na krku), má vazivové a tukové buňky uložené v síti pevných kolagenních vláken.
Podkožní vazivo – tela subcutanea
tukové buňky, tuková tkáň
Přídatné kožní orgány, kožní deriváty
vlasy (capili) a chlupy (pili)
Skládají se z části volné a z části kořenové, jsou uloženy ve vlasovém folikulu. Na dolním konci začíná kořenový vlas vlasovou cibulkou (bulbus pilli), která se skládá se z dřeně, kůry a kutikuly. Vlasy i chlupy jsou zasazeny do epidermis, ta se zde diferencuje ve dvě pochvy.
Typy ochlupení dle ontogenetického vývoje:
- chmýří, lanugo – vlásky jemné, krátké, slabě pigmentované, nemají dřeň, před porodem převážně odpadává a zůstávají vlasy, řasy (cilia), obočí (supercilia);
- po narození vlasy, řasy, obočí sílí, objevují se jemné, krátké chloupky po celém těle;
- pod vlivem androgenů (varlata, kůra nadledvin, malé množství i z vaječníků) se od zahájení puberty objevuje ochlupení v podpaží (hirci), ochlupení ohanbí (crines pubis), chloupky v zevním zvukovodu, v nose, rostou vousy.
Nehty (ungues)
Destičky pokrývající hřbetní část posledních článků prstů ruky a nohy.
Volným okrajem přerůstají přes okraj prstu, mají tělo a kořen, pod kterým je tzv. nehtové lůžko, ze kterého nehet vyrůstá.
Kožní žlázy – mazové, potní, mléčné, apokrinní (pachové)
Mazové žlázy leží poblíž vlasového váčku, na některých místech ústí volně na povrch kůže (rty, zevní pohlavní orgány) a některých místech zcela chybějí (dlaně, plosky nohou), jinde jsou mimořádně velké (kůže tváří a krku). Vydávají maz (ochranná vrstva), který brání vysychání, olupování, bobtnání, zvláčňuje, má antimikrobiální účinky.
Pachové žlázy vylučují aromatické látky, vyskytují se hlavně v podpaží, ohanbí, v kůži zevních pohlavních orgánů, v okolí konečníku, v okolí prsní bradavky. Zahajují sekreci během puberty.
Potní žlázy uvolňují sekret zvaný pot. Vyskytují se po celém těle (s výjimkou rtů, žaludu pohlavního údu). Denně vydávají 500–1000 ml potu.
Mléčná žláza: glandula mammaria
Je složená tuboalveolární žláza, podklad prsu dospělé ženy, je tvořena 15-20 laloky, které jsou uloženy na tukovém polštáři. Z každého laloku vychází vývod, mlékovod (ductus lactifer). Mlékovody se sbíhají k prsní bradavce, kde ústí na jejím vrcholu drobnými vývody.