Udržování zdraví je trvalý proces, který je ovlivněn formováním nových poznatků a postupů v oblasti zdravotní péče, tak i strategiemi a organizovanými intervencemi pro udržení zdraví. Mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi, tak i mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie panují rozdíly v oblasti zdraví. Projevem toho je rozdílná střední délka života. Podpora zdraví a prevence nemocí zahrnuje širokou oblast a pestrou škálu aktivit, které přispívají ke zdraví lidí.

Česká republika v oblasti zdraví spolupracuje se Světovou zdravotnickou organizací především s Regionálním úřadem SZO pro Evropu. Ta naléhavě doporučuje tuto oblast podstatně posílit personálně a finančně i vybavit potřebným zařízením. Rovněž doporučuje zlepšit a rozvíjet informační systém, odbornou přípravu a výzkum. Ministerstvo zdravotnictví ČR pravidelně podepisuje smlouvu o vzájemné spolupráci a je řídicím orgánem. V České republice je za vytváření podmínek pro rozvoj zdraví zodpovědné ministerstvo zdravotnictví, které jednotlivé činnosti přenáší na Státní zdravotní ústav a krajské hygienické stanice. Podpora a ochrana zdraví jsou zakotveny i v platné legislativě.

Cílem programů a projektů podpory zdraví je ovlivňovat životní podmínky a výchovu ke zdravému způsobu života na celostátní i regionální úrovni. Řešiteli projektů jsou rozpočtové a příspěvkové organizace MZ ČR nebo jiných resortů, organizace v působnosti územních orgánů, občanská sdružení a další.

Projekty podpory zdraví se nejčastěji zaměřují na:

Součástí projektů podpory zdraví je hodnocení současného stavu zdraví cílové populace, stanovení předpokládaných změn a vytýčení aktivit, metod dosažení či hodnocení cílů.

Program byl schválen Regionálním výborem WHO pro Evropu 12. září 2012 na Maltě. Hlavním cílem je zlepšit oblast zdraví zemí tohoto regionu. Členské státy odsouhlasily šest cílů:

Z uvedených cílů vycházela Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence onemocnění v České republice, kterou schválila vláda usnesením č. 23 ze dne 8. ledna 2014. Tato navázala na program Zdraví 21, podpořený vládou ČR v roce 2002, a stala se naplněním požadavků vlády na aktualizaci tohoto strategického dokumentu. Dalším důvodem přípravy Národní strategie byla potřeba stabilizace systému prevence nemocí, ochrany a podpory zdraví, dále nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace.

Národní strategie byla rozdělena do 13 Akčních plánů, které byly připraveny pracovními skupinami z řad zástupců rezortů, odborných společností, soukromého i neziskového sektoru, vzdělávacích institucí a občanské společnosti.

Realizace akčních plánů probíhala v letech 2016 – 2020. V roce 2021 bude vypracována závěrečná hodnotící zpráva. Program byl financován se státního rozpočtu, Evropského strukturálního a investičního fondu EU (Evropské unie)pro zdravotnictví, WHO, Evropského operačního programu Zaměstnanost.

Vláda ČR schválila svým usnesením ze dne 18. 11. 2019 Národní akční plán zdraví do roku 2030. Jmenovaný plán je zaměřen na politiku v oblasti zdraví pro roky 2021-2030. Zdraví 2030 také vychází ze strategických materiálů, jako je Zdraví 2020 ‒ Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, Národní strategie elektronického zdravotnictví a Strategie reformy psychiatrické péče. Program je rozdělen do tří strategických cílů:

Dílčí cíle:

Oblast posilování zdravotní gramotnosti a odpovědnosti občanů za vlastní zdraví, podpora zdraví a primární prevence

Dílčí cíle:

Dílčí cíle:

Oblast sekundární prevence a screeningové programy

Dílčí cíle:

Dílčí cíle:

Dílčí cíle:

Dílčí cíle:

Dílčí cíle:

Dílčí cíle:

Garantem provádění Strategického rámce Zdraví 2030 je Ministerstvo zdravotnictví. Nezbytnou podmínkou úspěšné realizace bude spolupráce s řadou dalších resortů, především s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem financí a dalšími.

Klíčové předpoklady úspěšné realizace Strategického rámce Zdraví 2030:

Program Zdraví 2030 byl v roce 2020 v souvislosti s pandemii Covid-19 revidován a některé dílčí cíle byly poupraveny. Financování je realizované z prostředků Evropské unie, státního rozpočtu, veřejného zdravotního pojištění. [19]

Národní program řešení problematiky HIV/AIDS byl schválen usnesením vlády ČR č. 130 ze dne 11. 2. 2008.

Přes pokroky dosažené v oblasti terapie HIV/AIDS neexistuje dosud léčba, která by vedla k úplnému vyléčení osob s rozvinutým onemocněním AIDS nebo u HIV pozitivních osob vedla k eliminaci viru. Rovněž není k dispozici účinná vakcína.

Koordinací programu byl v ČR pověřen Státní zdravotní ústav, který vykonává Aktivity v oblastech prevence HIV/AIDS:

Na základě analýzy situace v České republice do roku 2016 byl Ministerstvem zdravotnictví ČR vypracován Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v ČR na období 2018-2022. Hlavním cílem je snížení počtu nových případů HIV/AIDS v populaci o 25% vůči roku 2016. Dílčí cíle se zaměřují na:

Na základě epidemiologické analýzy se program zaměřuje na rizikové osoby, a sice: homosexuálně orientované muže, cizince s dlouhodobým pobytem v ČR (rezidenti), osoby ve výkonu trestu, osoby drogově závislé, osoby poskytující sexuální služby za úplatu. Další zaměření zůstává na dárce tkání, buněk a orgánů, těhotné ženy, adolescenty a osoby se sexuálně rizikovým chováním. [20]

Akční plány v oblasti duševního zdraví v České republice vychází z dokumentu WHO „The European Mental Health Action Plan 2013 – 2020“. Jeho nosnou myšlenkou je podpora kvalitních a lidem bydlištěm dostupných služeb, které respektují lidská práva, funkčnost služeb je zajištěna skrze multidisciplinární týmy v regionech.

Národní akční plán pro duševní zdraví do roku 2030 je vyjádřením implementace tří strategických dokumentů - stanovuje konkrétní postupy Strategie reformy psychiatrické péče 2013—2023, je jedním z implementačních dokumentů Strategického rámce Česká republika 2030 a  rozpracovává konkrétní oblast „Zdraví 2030“. Také navazuje na Strategii reformy psychiatrické péče.

Cíle programu jsou zahrnuty do 5 oblastí:

Řízení programu je zajištěno koordinací veřejné politiky duševního zdraví ve dvou úrovních:

Program je financován ze státního rozpočtu, Evropských strukturálních fondů, rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, MPSV, fondů EHP (evropského hospodářského prostoru), neziskových agentur. [21]

Diabetes mellitus je i v ČR závažným zdravotním, sociálním a ekonomickým problémem. Vědecké poznatky definují možnosti omezení závažnosti dopadů tohoto onemocnění. Posláním NDP 2012–2022 je podpora vzniku opatření pro prevenci, včasnou diagnostiku, léčbu diabetu a prevenci vzniku komplikací diabetu.

Cíle programu:

Iniciátorem a garantem programu jsou Česká diabetologická společnost a Diabetická asociace ČR. Program vznikl ve spolupráci se Společností vnitřního lékařství. Podpořilo jej MZ ČR dopisem ze dne 22. 3. 2013, dále VZP (Všeobecná zdravotní pojišťovna) a Svaz zdravotních pojišťoven ČR, byl odsouhlasen a je podporován dalšími odbornými společnostmi a laickými organizacemi. [22]

Národní onkologický program vypracovala a přijala onkologická společnost ČLS JEP v roce 2003 a aktualizovala ho v roce 2013 WHO. V roce 2017 doporučila doplnit evropským zemím program o monitoring a odpovědnost, což tomuto programu chybí i v ČR. Garance onkologické péče a její dostupnost je na světové úrovni, chybí organizace a určení odpovědnosti za realizaci programu. Problematikou by se měla zabývat vláda ČR.

Program je pod garancí České onkologické společnosti rozesílán institucím, které mohou mít na jeho plnění vliv. Tyto se svým podpisem zavazují ke spoluodpovědnosti za jeho plnění. Celkem se k programu přihlásilo 175 subjektů – statní orgány, pojišťovny, média, školy atd. [23]

Antibiotická rezistence představuje významnou hrozbu veřejnému zdraví. To je bohužel aktuální realita, kdy může nevhodné zacházení s antibiotiky spolu s nekontrolovaným šířením rezistentních mikroorganismů v populaci způsobit ztrátu účinnosti. Antibiotická rezistence způsobuje významné zvýšení mortality a morbidity včetně nákladů na zdravotní péči. Také ohrožuje bezpečí pacientů i finanční udržitelnost zdravotního systému. 

Příčinou vzestupu antibiotické rezistence je časté nadužívání a nesprávné používání antibiotik v medicíně, a také nedostatky v oblasti prevence a kontroly infekcí usnadňující šíření rezistentních mikrobů ve zdravotnických zařízeních i v běžné populaci. 

Od roku 2008 je koordinována Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí celoevropská kampaň za omezení užívání antibiotik v situacích, kdy to není nezbytné. Tato akce připadá každoročně na 18. listopad.

Národní antibiotický program byl přijat Usnesením vlády ČR č. 595 ze dne 4. května 2009. Cílem NAP je zajištění dlouhodobě dostupné, účinné, bezpečné a nákladově efektivní antibiotické léčby pacientů s infekčními onemocněními. Národní akční plán navrhuje Centrální koordinační skupina a schvaluje ho Ministerstvo zdravotnictví ČR ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Akční plány definují priority pro období 2-4 let. Poslední Akční plán Národního antibiotického programu schválila Vláda ČR s 28. 1. 2019 na období 2019-2022.

Na koordinaci realizace programu se podílí Centrální koordinační skupina a na regionální úrovni Regionální koordinační skupiny. Aplikaci programu do praxe v oblasti humánní medicíny zajišťují Antibiotická střediska. Veterinární střediska diagnostikují původce infekcí u zvířat a monitorují jejich rezistenci. Subkomise pro antibiotickou politiku České Lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně je expertem v oblasti doporučených postupů nezávislých na farmaceutickém průmyslu. Sekretariát zabezpečuje vzájemnou komunikaci a Národní referenční laboratoře pro antibiotika vyhodnocují laboratorní vzorky. [24]

Národní rozvojový program mobility pro všechny byl vyhlášen dne 16. dubna 2002 za spolupráce Vládního výboru pro zdravotně postižené občany a Národní rady osob se zdravotním postižením. Program je zaměřen na zvyšování bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám se sníženou schopností pohybu a orientace. V roce 2008 byl usnesením vlády novelizován. Cílem novelizace bylo rozšířit okruh stavebních úprav, na které je možno přispívat v rámci dotačních programů. Novelizací došlo ke změně financování, a tak bylo rezortům uloženo vytvořit podprogramy určené k zajištění financování projektů Programu mobility. Vzhledem k tomu, že je potřebné nadále vytvářet bezbariérové prostředí, byl v roce 2014 usnesením vlády přijat nový plán, který zajišťuje financování programu na období 2016–2025.

Hlavním cílem Programu mobility je zajistit svobodný pohyb ve městech a obcích pro všechny skupiny obyvatelstva. Dílčími cíli jsou:

Cíle programu Nemocnice podporující zdraví a zdravotní služby (dále Nemocnice podporující zdraví) byly naformulované v roce 1988. V letech 1996-1997 byly Lublaňskou chartou a Vídeňským doporučením položeny základy pro vznik a rozvoj mezinárodní sítě nemocnic podporujících zdraví. Síť se řídí mezinárodně uznávanými principy, zásadami, doporučeními, standardy. Členy sítě jsou kromě původního silného Evropského zastoupení také mnohé země z jiných světadílů, např. z Afriky, Austrálie, Severní Ameriky. Mezinárodní síť nemocnic sdružených v programu podpory zdraví je možností širší spolupráce a vzájemné výměny zkušeností mezi zdravotnickými zařízeními z různých zemí. K tomuto účelu slouží zejména mezinárodní tematické projekty, mezinárodní konference a semináře.  

Cílem programu je zlepšovat kvalitu poskytované péče cestou integrace strategií podpory zdraví do činnosti a kultury nemocničních zařízení. Zaměřuje se na pacienty a jejich příbuzné, zdravotnický personál a na vztahy v rámci prostředí, ve kterém ZZ funguje. Využívá se prostředí a situace, pacienti jsou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu vnímavější vůči radám a informacím vedoucím ke změně rizikového chování. Program zároveň edukuje zdravotnický personál a přispívá tak k rozvoji lidských zdrojů a kapacit daného zdravotnického zařízení, a ovlivňuje tak i jeho spokojenost.

Program byl zaváděn konkrétními projekty a jako komplexní systém integrovaný do řízení kvality v organizacích poskytujících zdravotní služby. Jeho realizace v praxi je umožněna aplikací pěti mezinárodních standardů podpory zdraví.  

Přínos programu pro veřejnost – osvěta a podpora zdraví jako prevence chronických onemocnění, která jsou zároveň častou příčinou hospitalizace i úmrtí.

Přínos programu pro ZZ – zkvalitnění péče; zkrácení hospitalizace; snížení počtu komplikací, snížení mortality; snížení nákladů.

Konkrétní aktivity ve ZZ – Provádění krátkých či dlouhodobějších intervenčních programů, např. na odvykání kouření, alkoholové závislosti, redukci nadváhy, zvyšování fyzické aktivity, psychosociální podpora.  

Od roku 2003 národní koordinaci programu zajišťovalo MZ ČR. Od roku 2008 úzce spolupracovalo s agenturou Consult hospital s.r.o. V roce 2012 bylo členem sítě HPH 9 českých nemocnic (VFN, FN Motol, FN Olomouc, Nemocnice Na Homolce, Nemocnice Jihlava, Nemocnice Pelhřimov, Nemocnice Valašské Meziříčí, Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, Nemocnice Šumperk). V letech 2016 –2017 se program zaměřoval na podporu rozšíření Národní sítě Nemocnic a zdravotnických zařízení podporující zdraví v ČR. Byla prováděna školení pro zdravotnické pracovníky v nemocnicích zaměřená na intervence podpory zdraví mezi pacienty a jejich příbuznými, organizované cesty do zahraničních HPH nemocnic s cílem sdílení zkušeností a osvědčených postupů. Pro roky 2018-2019 byl přijat plán kontinuálního rozšiřování Národní sítě Nemocnic podporující zdraví s cílem přenést principy podpory zdraví do oblasti primární péče. V tomto období se konaly i tři konference na téma Rozvoj aktivit na podporu zdraví a kvality péče ve zdravotnických zařízeních. Nyní se program nerealizuje. [26] 

Projekt vycházel z iniciativy WHO – Evropská síť podpory zdraví na pracovišti. Realizace tohoto projektu byla schválena usnesením vlády v roce 1995 a byl jí pověřen Státní zdravotní ústav – Centrum hygieny práce a pracovního lékařství. Projekt je v České republice realizován jako veřejná soutěž. Oblast ochrany zdraví při práci je podrobně upravena legislativou, ale pro oblast provádění podpory zdraví na pracovišti neexistují právní požadavky. Proto byl jako podklad k realizaci vybrán materiál Quality Criteria of Workplace Health Promotion Evropské sítě pro podporu zdraví na pracovišti. Materiál byl přeložen do češtiny. Vznikla tak kritéria kvality podpory zdraví na pracovišti, která spolu s dotazníkem pro sebehodnocení pomáhají zaměstnavateli zhodnotit, naplánovat úroveň péče o zdraví zaměstnanců i aktivity k ochraně a podpoře zdraví zaměstnanců.

Soutěž o podnik roku vyhlašuje každoročně hlavní hygienik. Do soutěže se mohou přihlásit všechny podniky a organizace, které jsou českými právními subjekty. Podniky od roku 2007 soutěží v kategoriích: Velké podniky a Malé podniky.

V rámci soutěže je podnik hodnocen podle výsledků hodnotícího dotazníku, doplněného popisem aktuálního Projektu podpory zdraví na pracovišti. Důraz je kladen na informace získané z osobního auditu. Po provedeném auditu dostává podnik do 30 pracovních dnů zprávu o auditu s hodnocením. Pokud byla splněna hodnotící kritéria, dostává podnik/organizace oprávnění používat titul Podnik podporující zdraví prvního (splnění kritérií na 80 – 90 %), druhého (splnění kritérií na 90 – 95 %) nebo třetího stupně (splnění kritérií na 95 a více procent). Oprávnění je platné pro 3 roky.

Slavnostní udělování certifikátů úspěšným podnikům se odehrává na podzim příslušného roku. Certifikáty předávají zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR. [27]

Projekt vychází z mezinárodního projektu Organizace spojených národů a WHO Zdravé město WHO (Healthy Cities) a byl poprvé představen v roce 1988. V současnosti je do programu zapojeno 30 zemí evropského regionu. Strategie vychází z myšlenky, že zdraví občanů se formuje ve městech, kde žijí. Zaměřena je na formování zdravého způsobu života a na vzbuzování zájmu o vlastní zdraví. Pozornost vyžadují takové otázky, jako je zásobování pitnou vodou, likvidace odpadů, kvalita ovzduší, hluk, sledování dětské populace a její chorobnosti.

Česká republika se k tomuto mezinárodnímu projektu připojila v roce 1989. V roce 1994 vytvořilo 11 aktivních měst asociaci s názvem Národní síť zdravých měst. Tato asociace má v současnosti 131 členů, s regionálním vlivem na 2434 měst a obcí, což je asi 56 % populace. Asociace má certifikát Světové zdravotní organizace jako základna programu Zdravé město v České republice. Celostátní spolupráce umožňuje členům sdílet zkušenosti a dobrou praxi. Zapojení do této organizace je i možností mezinárodní spolupráce po celé Evropě. Členem asociace se mohou stát města, městské části, obce, kraje, mikroregiony.

Strategie je založena na prosazování zdravého způsobu života na rozličných úrovních života města – součást hromadných, školských, kulturních, sportovních činností.