2.2
Hodnotící škály a jejich využití v praxi
Pro stanovení ošetřovatelských intervencí může sloužit celá řada standardizovaných nástrojů. V této kapitole zmíníme hodnotící škály obecně, na některé pak odkážeme podrobně v dalších kapitolách. [10,13,16]
Pro hodnocení soběstačnosti pacienta se využívají hodnotící nástroje:
- Aktivity denního života (ADL Activities of Daily Living), který je také označovaný jako Barthelové index a hodnotí soběstačnost
- Instrumentální aktivity denního života (IADL Instrumental Activities of Daily Living), který se používá hlavně pro potřeby sociálního šetření ve vlastním domácím prostředí hodnocené osoby.
- Katzův index nezávislost lze také využít k hodnocení míry závislosti [10,14]
Pro hodnocení bolesti lze využít:
- Mapu bolesti, kdy se na schématickém obrázku lidského těla zaznamená místo a intenzita bolesti
Hodnocení bolesti u pacientů s pokročilou demencí (PAINAD) – na základě neverbálních projevů
Škála bolestivých výrazů obličeje (Facies Pain Scale) – určení intenzity bolesti pomocí výrazů tváře
Pro hodnocení nutričního stavu:
- Index tělesné hmotnosti (BMI), kterým se určuje normální váha, podváha nebo nadváha
- Obvod nedominantní paže je ve vztahu k BMI, používá se pokud nelze seniora zvážit [3]
- Hodnocení nutričního stavu (Mini Nutritional Assessment – MNA), který se využívá ke zhodnocení rizika malnutrice u seniorů
Pro hodnocení kognitivních funkcí:
- Folsteinův test - Test kognitivních funkcí, (Mini Mental State Exam – MMSE) – nejčastěji používaný test ke zhodnocení kognitivních funkcí
- Test kreslení hodin (Clock Drawing Test- CDT) – běžně používaný orientační test, který často doplňuje MMSE)