Kapitola2
Klasifikace nádorového onemocnění
Národní onkologický registr shromažďuje data na základě hlášení s názvem Incidence a léčba zhoubného novotvaru. Díky celopopulačnímu charakteru a dostupnému časovému období se tato databáze zařazuje mezi unikáty evropského i celosvětového měřítka. Umožňuje hodnocení epidemiologie, diagnostiky a výsledky z léčby nádorových onemocnění v dlouhodobém horizontu na národní a regionální úrovni. Jednotné metodické postupy jsou zakotveny v legislativě a pro vyplňování hlášení je důležité vycházet z klasifikací, které jsou v České republice platné.
- Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10) se používá jako kódovací systém podrobného seznamu nemocí, je jednotná pro celý svět.
- Mezinárodní klasifikace nemocí pro onkologii (MKN-0-3) se používá pro kódování místa (topografie) a histologického obrazu (morfologie) nádoru. Vychází většinou z nálezu patologa a je důležitá pro přesný popis rozsahu nádorového onemocnění, specifikuje charakteristické znaky, které jsou důležité pro volbu optimální léčby.
- TNM – klasifikace zhoubných novotvarů tumor size–nodes–metastasis obsahuje uznávaná pravidla, jak klasifikovat a rozdělovat nádorová onemocnění do stádií tzv. staging. Je důležitá pro dosáhnutí shody informací, pomáhá při plánování léčby, hodnocení výsledků léčby. Také přispívá k výzkumu a předávání informací mezi jednotlivými léčebnými centry. Klasifikace se skládá ze tří složek:
Ke stanovení TNM jsou určena přesná pravidla. Stanovuje se podle zdravotnické dokumentace nemocného, a to z diagnostického vyšetření, z operačního protokolu, z histologického/cytologického vyšetření nebo pitevního protokolu.
Tabulka 1. Předléčebná klasifikace TNM – staging
Zkratka | Popis |
T | Primární nádor |
T0 | Bez známek primárního nádoru |
Tis | Carcinoma in situ |
T1, 2, 3, 4 | Postupné zvětšování nádoru nebo jeho místní rozšíření |
N | Regionální lymfatické uzliny |
N0 | Postižení regionálních lymfatických uzlin se nezjistilo |
N1, 2, 3 | Postižení regionálních lymfatických uzlin |
M | Vzdálené metastázy |
M0 | Vzdálené metastázy nebyly zjištěny |
M1 | Prokázané vzdálené metastázy |
Typizace nádorů (typing) je dělení nádorů podle typu tkáně, ze které nádory vznikly:
- Mezenchymové – vznikají z pojivových a podpůrných tkání, jako jsou vaziva, tukové tkáně, chrupavky, cévy, svaly a kosti. Jsou to sarkomy (maligní nádory) např. osteosarkomy (nádory kostí), chondrosarkomy (nádory chrupavek), fibrosarkomy (nádory vazivové tkáně) a liposarkomy (nádory tukové tkáně). Mezi mezenchymové nádory řadíme také leukémie a maligní lymfomy (Hodgkinovy a Non-Hodgkinovy).
- Epitelové – vznikají ve výstelkách vnější části těla nebo vnitřních stěnách orgánů. Epitelové tkáně jsou nejvíce zastoupené v lidském těle, a proto jsou nejčastějším místem vzniku. Mívají vliv na orgány a žlázy, které jsou schopné sekrece. Rozlišujeme adenokarcinomy, které se vyvíjejí v orgánech nebo žlázách a spinocelulární karcinomy, které vycházejí z dlaždicového epitelu.
- Neuroektodermové – nádory vycházející z neuroektodermových buněk, např. meligní melanom.
- Germinální – nádory vycházející z germinálních buněk, postihující převážně gonády, pohlavní orgány (mohou se vyskytovat i extragonádně), např. teratom, embryonální karcinom.
- Smíšené – nádory složené ze dvou a více druhů tkání, např. choriokarcinom vycházející z trofoblastu apod.
- Samostatnou jednotkou je mezoteliom. Tato skupina nádorů, zahrnující zčásti epitelové a zčásti mezenchymální nádory, mohou vznikat v pohrudniční, pobřišniční a osrdečníkové dutině.
Diferenciace nádorů (grading) určuje stupeň zralosti nádoru. Podle tohoto kritéria se nádory dělí do čtyř úrovní:
Tabulka 2. Klasifikace nádorů pomocí grading systému
Zkratka | Popis | |
G1 | Dobře diferencovaný nádor | Nízký stupeň |
G2 | Středně diferencovaný nádor | |
G3 | Málo diferencovaný | Vysoký stupeň |
G4 | Nediferencované |
Obvykle platí, že čím je nádor méně diferencovaný (méně podobný tkáni, ze které vychází), tím je agresivnější, ale zároveň citlivější k léčbě.
Rating je označení pro určení exprese významných proteinů a receptorů v nádorových buňkách. Imunohistologicky se stanovují markery proliferace, hormonální receptory a receptory významné pro terapii. [1, 4]
Příklad
Domácí úkol: V rámci odborné praxe si všímejte histologických výsledků, své poznatky můžete prezentovat ve výuce.