Základem neurologického vyšetření je podrobná  anamnéza, ve které neurolog shrnuje všechny potřebné údaje o pacientovi. Nutná je pečlivost a kvalita odběru vstupních informací, konečný výsledek se na kvalitě odběru projeví. Anamnéza neboli předchorobí se obvykle získává rozhovorem a pozorováním. Důležité je si všímat způsobu hovoru, výrazu v obličeji, mimiky a intonace hlasu.

Při odběru anamnézy se lékař zaměřuje na nynější onemocnění, zkratka v dokumentaci je NO. Popisují se zde potíže, které vedly nemocného k návštěvě lékaře. Charakter a lokalizace potíží, okolnosti, které vedly ke vzniku jeho stavu, např. onemocnění nebo úraz. Zda se potíže vyskytují poprvé nebo opakovaně apod.

Osobní anamnéza (zkratka OA). Lékař zjišťuje nemoci, které pacient prodělal od narození až do současné doby, včetně operací, doplňuje rok, kdy se nemoci vyskytly, případně věk nemocného. Zjišťuje úrazy, které se přihodily, v jakém věku. Ptá se na množství a pravidelnost konzumace kávy a alkoholu, zda pacient kouří, od kolika let a kolik cigaret denně. Omamné látky většinou pacient nepřizná.

Farmakologická anamnéza (zkratka FA). Dotaz je kladen na léky, které nemocný užívá, jak často a kolik. U žen se ptáme na hormonální antikoncepci.

Alergologická anamnéza (zkratka AA) Lékař zjišťuje, zda se u nemocného vyskytuje jakákoliv alergie, včetně astmatických záchvatů, alergie na pyly, roztoče, potraviny apod. Nezapomíná se optat na antibiotika a jodové dezinfekční preparáty.

U žen se zjišťuje gynekologická anamnéza (zkratka GA). Lékař se ptá na menstruační cyklus, menarché, porody, potraty, případné komplikace. Obtíže během menstruace nebo klimaktéria. Gynekologické operace a zákroky.

Rodinná anamnéza (RA). Dotaz je kladen na věk rodičů, případně věk jejich úmrtí a příčiny. U mladších lidí na děti a prarodiče a také sourozence.

Pracovní anamnéza (PA). Lékař zjišťuje zaměstnání, nynější i minulé. Rizikové faktory, jako např. výskyt škodlivin v pracovním prostředí, záření, vibrace, vynucenou pracovní polohu apod.

Sociální anamnéza (SA). Lékař zjišťuje sociální vazby v rodině pacienta, bydlení apod.

Po odběru anamnézy následuje vlastní vyšetření, během kterého neurolog získá popis stavu nervového systému pacienta. [4]