Porod (partus, řecky tokos) je děj, při kterém dochází k vypuzení plodového vejce (plod, placenta, pupečník, plodová voda, plodové obaly) porozením z organismu matky.

Porod je narození:

Má-li plod porodní hmotnost menší než 500 g, je klasifikován jako porod novorozence pouze tehdy, projevuje-li alespoň jednu známku života déle než 24 hodin – jinak mluvíme o potratu.

Pro definici porodu živě narozených plodů jsou důležitější jejich životní projevy než ukončený týden těhotenství nebo hmotnost plodu. U vícečetných těhotenství rozhoduje o klasifikaci stav a hmotnost většího (nebo největšího) plodu.

Klasifikace porodu podle ukončeného týdne těhotenství:

Klasifikace podle způsobu vedení porodu:

Na porod se můžeme dívat jako na:

Parita ženy značí kolikátý v pořadí je nynější porod; gravidita ženy, kolikrát byla těhotná.

Př.: I. gravida 0 para (primi gravida, nuli para) – značí, že žena je poprvé těhotná a přichází k porodu – ještě nerodila, II. gravida, I. para (sekundy gravida, primi para) – žena je podruhé těhotná, jednou porodila a přichází k druhému porodu)

Pro prognózu porodu má význam i věk ženy. Maximální schopnost otěhotnění má žena mezi 20. – 30. rokem života. Ideálně by tedy žena měla počít v tomto období, alespoň své první dítě. Dnes ženy početí odsouvají z nejrůznějších důvodů do vyššího věku, bez ohledu na možná rizika.

Vyvolávající příčiny porodní činnosti nejsou zcela objasněny. Proces vedoucí ke spuštění děložní činnosti je postupný a trvá dny až týdny před vlastním porodem. Pokles hladiny progesteronu a zvýšení hladiny estrogenů zvyšuje aktivitu myometria. Oxytocin určuje sílu a trvání děložních kontrakcí.

Prostaglandiny hrají pravděpodobně hlavní roli v aktivaci děložní činnosti. Výrazný nárůst prostaglandinů v plodové vodě před nástupem děložní činnosti vyvolává kontrakce myometria, ovlivňuje působení oxytocinu a působí na hrdlo děložní.

Distenze stěny děložní vyvolává tlak, který působí na nervová zakončení a svaly v oblasti vnitřní branky, a to vyvolá děložní kontrakce.

Člověk, díky své vzpřímené pozici a chůzi po dvou, má oproti ostatním savcům nejsložitější mechanismus porodu. K prvkům porodního mechanismu patří: porodní cesty, plod jako porodní objekt a porodní síly. Porodní mechanismu ozřejmuje interakci těchto složek.

K porodním silám řadíme: děložní kontrakce, břišní lis a zemská gravitace

Nejobjemnější částí plodu je hlavička. Pokud projde hlavička pánevními rovinami je pravděpodobné, že ostatní části projdou. Kosti hlavičky jsou spojeny slabými vazivovými blánami a jsou od sebe poněkud oddálené a tím proti sobě pohyblivé. Zvýšenou pohyblivost umožňují úzké švy (spojení dvou kostí) a fontanely v místě styku 3. a 4. kostí (malá a velká fontanela). Rozměry lebky plodu při porodu (obvody, průměry) viz anatomie.

Trvání porodu je individuální. U prvorodiček obecně trvá porod déle (v průměru 6 – 12 hod) než u vícerodiček (asi 3 – 6 hod). Porod můžeme rozdělit na přípravné období a čtyři porodní doby.

V přípravném období se objevují známky blížícího se porodu. (U prvorodiček během posledního měsíce těhotenství, u vícerodiček těsně před porodem.)

Dolores praesagientes – stahy předzvěstné – poslíčky se objevují v průběhu týdne, který předchází nástupu porodní činnosti. Žena je pociťuje jako bolesti v kříži a v podbřišku, může je mylně pokládat za začátek porodu, za stahy děložní. Tyto stahy jsou však nekoordinované, nepravidelné a nevedou k otevírání branky. Asi měsíc před porodem vznikají děložní kontrakce na palpační podráždění dělohy. V posledním měsíci žena nepřibírá na váze – může i zhubnout. Zmenší se jí objem břicha následkem úbytku plodové vody. Děložní fundus klesá, objevuje se tlak na močový měchýř, děložní hrdlo je zatlačeno sakrálně vlivem hlavičky, která sestupuje do roviny pánevního vchodu. Několik dní před porodem odchází cervikální hlenová zátka (může být s příměsí krve z porušených cervikálních cévek). Je to známka otevírání cervikálního kanálu.

Následkem pravidelných děložních kontrakcí dochází k pasivnímu rozvíjení dolního děložního segmentu. Děložní hrdlo se postupně zkracuje a otevírá, až zcela vymizí. Na konci první doby porodní již není bariéra mezi dutinou děložní a pochvou.

První doba porodní končí zánikem branky. Kontrakce děložní bývají po 1 – 2 minutách, jsou silné, může se objevit slabé krvácení jako následek dilatace děložního hrdla. Zvyšuje se intenzita sakralgií (bolestí v kříži). Ke konci I. doby porodní dochází většinou ke spontánnímu odtoku plodové vody.

Začíná zánikem branky a končí porodem plodu. Rodička pociťuje potřebu zapojit břišní lis – následek tlaku hlavičky na nervové pleteně v oblasti pánevního dna. Aktivně se podílí na této fázi porodu tím, že koordinuje své dýchání a břišní lis s kontrakcemi děložními. Ve II. době porodní se kontrakce děložní objevují v intervalu 2 - 3 min. a trvají 60 – 90 s, jejich intenzita je 70 – 80 torrů. Plod prochází porodním kanálem (dolní děložní segment, zašlá branka, pochva a pánevní dno k introitu poševnímu. II. doba porodní by neměla trvat déle než jednu hodinu.

Při průchodu porodními cestami provádí hlavička a plod řadu pasivních pohybů, kterým říkáme porodní mechanismus – pohyb hlavičky se přizpůsobuje tvaru porodního kanálu. Při poloze podélné hlavičkou vykonává základní mechanismus hlavička a poté raménka. Trup se rodí bez zvláštního mechanismu.

Hlavička na začátku porodu naléhá na vchod pánevní:

První fáze:

Maximální flexe hlavičky – bradička se přitahuje k hrudníčku, snižuje se záhlaví, oblast malé fontanely se stává vedoucím bodem na hlavičce. Následuje progrese hlavičky – hlavička prostupuje pánevními rovinami. Porodními cestami hlavička prochází svým nejmenším suboccipitobregmatickým obvodem (32cm), viz anatomie.

Druhá fáze:

Vnitřní rotace – hlavička se za progrese otáčí o 90° z uložení švu šípového v příčném průměru pánevního vchodu do přímého průměru pánevní úžiny. Vedoucí bod hlavičky se dostává za sponu stydkou. V rovině pánevního východu je rotace ukončena.

Třetí fáze:

Deflexe – jakmile se za sponou porodí oblast malé fontanely, opře se hlavička záhlavím o její dolní okraj. Toto místo na záhlaví se nazývá hypomochlion. Je to rozhraní vlasaté části hlavy a šíje. Kolem tohoto místa se hlavička otáčí tak, že se přiklání vzhůru ke sponě a provádí deflexi. Současně s deflexí se rodí přes hráz temeno, čelo, obličej a bradička.

Čtvrtá fáze:

Zevní rotace – porozená hlavička se otáčí záhlavím na tu stranu, kde je hřbet plodu (dle postavení plodu v děloze).

Když je hlavička svým největším objemem v pánevní šíři, vstupují raménka plodu do pánevního vchodu v šikmém nebo příčném průměru. Jakmile vstoupí hlavička do pánevního východu, vstupují raménka do úžiny. Po porodu hlavičky se přední raménko (vedoucí bod – hypomochlion je úpon deltového svalu) opře o sponu a rotací trupu směrem vzhůru kolem tohoto bodu se přes hráz porodí zadní raménko.

Trup a hýždě vyklouznou hladce bez zjevného mechanismu.

Množství plodové vody na konci těhotenství dosahuje průměrně 700 – 800 ml. Po vstupu hlavičky do pánve je plodová voda rozdělená na přední, která je před hlavičkou plodu, a zadní, která zůstává nad obvodem hlavičky vstouplým do pánevního vchodu.

Funkce plodové vody za porodu:

Po odtoku plodové vody – spontánním nebo umělém – dirupce vaku blan (amniotomie), zesilují kontrakce a tím se zkracuje průběh I. doby porodní.

III. doba porodní je obdobím, kdy dochází k porodu placenty, pupečníku, plodových obalů a retroplacentárního hematomu a dochází k retrakci myometria. Má tři fáze: odlučovací, vypuzovací, hemostatickou.

Po porodu se děloha nápadně zmenší – retrahuje, získá kulovitý tvar – fundus sahá k pupku. Asi po 5 min. se znovu objevují děložní kontrakce, které jsou ale slabší než ve II. době porodní (rodička je často ani nepociťuje) „kontrakce k lůžku“. Děložní stěna se stahuje, ale placenta se nemůže zmenšit a postupně se odloupává od děložní stěny ve spongiózní vrstvě decidui. Dochází k rupturám uteroplacentárních cév, dochází ke krvácení mezi placentu a děložní stěnu, vzniká retroplacentární hematom. Retroplacentární hematom se postupně zvětšuje a mechanicky napomáhá odlučování placenty. Při odlučování placenty vystoupí fundus děložní 2 – 3 prsty nad pupek a palpačně je hmatný jako tuhý útvar.

Při odlučování placenty rozlišujeme tři mechanismy:

Po odloučení lůžka pokračují kontrakce a připojuje se u rodičky nucení na tlačení. Porodí se placenta a blány.

Po odloučení placenty zejí v místě nasedání placenty ke stěně děložní otevřená ústí uteroplacentárních cév, která krvácejí. Na zástavě krvácení se podílí:

IV. doba porodní je tříhodinový interval po porodu placenty, kdy je žena nejvíce ohrožena časným poporodním krvácením. Po porodu placenty a obalů se děloha silně kontrahuje – zmenšuje. Fundus děložní sahá asi 3 prsty po pupek. Palpačně je děloha velmi tuhá. K dobré trombotizaci uterinních cév, které jsou stlačené kontrakcí děložní stěny, jsou zapotřebí asi 3 hodiny. Je to doba, po kterou žena zůstává na porodním sále a její stav je pravidelně sledován (kontrola krvácení, výšky děložního fundu, vitálních funkcí).

Celková délka trvání porodu je velice individuální a ovlivňuje ji mnoho faktorů: věk rodičky, velikost plodu, gestační stáří, stav výživy, psychický stav ženy, medikace… Obecně platí, že porod prvorodičky trvá 6 – 12 hodin, u vícerodičky je to 3 – 9 hodin.

Těhotná žena přichází k přijetí na porodní sál v případě, že u ní došlo k akutní změně zdravotního stavu nebo přichází k plánovanému přijetí. Žena je hospitalizována za účelem diagnostickým nebo terapeutickým v případě, že není možné situaci řešit ambulantně. Těhotné, které již vnímají pohyby plodu, jsou přijímány na porodní sál.

Důvody k přijetí:

Porodní asistentka při příjmu ženy přizpůsobuje všechny činnosti momentálnímu stavu ženy. Přistupuje ke každé ženě individuálně. První kontakt s porodní asistentkou je pro ženu zcela zásadní k vytvoření pozitivního a důvěryhodného vztahu. Rodící žena potřebuje vstřícný, individuální přístup a psychickou podporu.

Úkolem porodní asistentky je zajistit vysoce odbornou, ale i lidskou péči:

Porodní asistentka dále zajišťuje péči o rodičku během celého porodu a v době poporodní. Zajišťuje odbornou péči i psychickou podporu ženě i přítomnému partnerovi.

Během I. doby porodní porodní asistentka kontroluje:

Po porodu plodu, začíná III. doba porodní – doba k lůžku, kdy dojde k odloučení placenty a k jejímu porodu.

Porodní asistentka v této době:

Po porodu placenty začíná IV. doba porodní, která končí za dvě až tři hodiny. Úkolem porodní asistentky v tomto období je:

Pokud nedojde ke komplikacím a stav ženy je uspokojivý, je žena – nedělka přeložena na oddělení šestinedělí.

Jestliže jde o porod koncem pánevním, nebo předčasný porod, porod vede lékař za asistence porodní asistentky.