Ošetřování pacientů na chirurgickém oddělení dělíme na předoperační období a období po operaci. Nejprve se zaměříme na obecné ošetřovatelské intervence, které je třeba provést standardně u všech nemocných po této operaci. Poté se budeme věnovat příkladu naší pacientky z kazuistiky, kde si procvičíme stanovení ošetřovatelských diagnóz a následnou péči zaměřenou na individuální problémy pacientky.

V předoperačním období si nemocná ambulantně zajistí u svého praktického lékaře všechna vyšetření dle rozpisu operatéra. Po přijetí pacientky k hospitalizaci proběhne standardní předoperační příprava dle pracoviště. Některá pracoviště provádějí v den příjmu ještě některá speciální vyšetření – např. scintigrafii kostí, nástřik sentinelové uzliny. Proběhne rovněž vyšetření anesteziologem, který naordinuje večerní premedikaci a premedikaci před operací. Nedílnou součástí v předoperačním období je také psychická podpora nemocné, zklidnění a doplnění všech informací ohledně operačního výkonu.

Akutní bolest (00132)

Úzkost (00146)

Strach (00148)

Narušený spánek (00198)

Riziko infekce (00004) [8]

Cílem péče v každém období těsně před operací je zklidnit pacienta, zajistit, aby měl dostatek informací o tělesné přípravě k operaci (např. oholení operačního pole, edukace o lačnění před výkonem). Základem je poučení pacienta o tom, jak vše bude probíhat, co ho čeká. Zajistíme tím zklidnění nemocného. Podáním večerní premedikace navodíme klidný spánek, aby se nemocný cítil odpočatý. Těsně před operací kontrolujeme dokumentaci nemocného – zda jsou splněny všechny ordinace lékaře, zapsané všechny výsledky vyšetření a fyziologických funkcí.

Po operaci jsou pacienti předáni na standardní chirurgické oddělení, případně na jednotku intenzivní péče.

Cílem ošetřovatelské péče v pooperačním období je včasná mobilizace nemocných, prevence pooperačních komplikací, hojení rány per primam intentionem (bez komplikací) a postupná soběstačnost nemocného, aby mohl bez problémů zvládnout domácí rekonvalescenci. K tomu je potřeba odborná ošetřovatelská péče, kterou sestry těmto pacientům na chirurgických pracovištích poskytují.

V bezprostřední pooperační péči monitorujeme pravidelně fyziologické funkce dle ordinace anesteziologa – krevní tlak, pulz, dech, tělesnou teplotu a stav vědomí. Při jakékoliv odchylce od fyziologických hodnot kontaktujeme lékaře. Dále se zaměříme na sledování bolesti a pravidelně dle ordinace lékaře podáváme analgetika a sledujeme jejich účinek. Vše zapisujeme do dokumentace nemocné.

Po každém operačním výkonu je třeba pravidelně monitorovat bolest a podávat předepsaná analgetika. Intenzitu bolesti kontrolujeme a zapisujeme do dokumentace. Tak, jak se bude nemocný po operaci zotavovat, bude ustupovat i bolest.

Ránu pravidelně převazujeme za aseptických podmínek. Kontrolujeme Redonův drén – množství a charakter sekretu – vše zapisujeme. Drén se odstraňuje většinou 2. – 4. den po operaci (záleží na druhu operačního zákroku a množství odváděného sekretu).

Po odeznění anestezie dostane pacientka čaj, pokud nepociťuje nevolnost a nezvrací, může dostat lehkou večeři. 1. pooperační den se vrací ke své dietě před operací.

Sledujeme vymočení pacientky do 6 – 8 hodin po operaci. Odchod stolice 2. – 3. den po operaci. Je důležitá včasná mobilizace nemocných, která napomáhá vyprazdňování tlustého střeva a dostatečný příjem tekutin.

První pooperační dny bude pacientka potřebovat dopomoc v základních úkonech (mytí, česání, oblékání) – důvodem je omezení rozsahu pohybu na operované straně a bolest. Postupně vedeme nemocné k soběstačnosti.

Už od 1. pooperačního dne začíná cílená rehabilitace, která je zaměřena na pohyb horní končetiny na operované straně, pohyb ramenního kloubu, správné držení těla, dechovou rehabilitaci. Rehabilitaci řídí fyzioterapeut, který s pacientkami cvičí každý den do propuštění do domácí péče. Učí je speciální cviky a dává doporučení, jak doma pokračovat v cvičení. Upozorní je také, že nesmí na operované straně nosit těžká břemena. Pokud je pacientce doporučena speciální péče o horní končetinu jako prevence lymfedému (viz. edukace nemocné) – vše jí vysvětlí a předá informační brožury. Mobilizace pacientů začíná 1. dnem po operaci. Zapojujeme pacienty do úkonů sebepéče tak, aby postupně vše zvládali sami.

Sledujeme také kvalitu spánku, případně podáváme léky po konzultaci s lékařem. Důležité je správné tlumení bolesti, abychom nemocným zajistili klidný spánek.

Akutní bolest (00132)

Deficit sebepéče při koupání, oblékání, vyprazdňování (00108, 00109, 00110)

Narušená integrita kůže (00046)

Narušená integrita tkáně (00044)

Narušený obraz těla (00118)

Riziko infekce (00004)

Deficit znalosti v souvislosti s pooperačním režimem (00126)

Strach a úzkost (00148, 00146) v důsledku závažného onemocnění

Snaha zlepšit péči o vlastní zdraví (00162)

Ošetřovatelských diagnóz může být po operaci celá řada (záleží na aktuálním stavu pacienta), uvádím pouze ty, se kterými se nejčastěji setkáváme. [1,3,8]