19.2
PARENTERÁLNÍ VÝŽIVA (PV)
Parenterální výživa (PV) znamená podávání živin přímo do krevního řečiště (mimo trávicí trakt). V dřívějších dobách byla velmi upřednostňována před enterální výživou, ale dnes je již známo, že není fyziologická a může přinášet mnoho komplikací. Navíc je proti enterální výživě finančně nákladnější. Současné indikace tedy omezují parenterální výživu pouze na případy, kdy trávicí trakt není funkční, s výhodou ji lze kombinovat s výživou enterální.
PV je využívána, pokud nelze použít trávicí trakt. Pokud je PV využívána jako jediný zdroj energie, je označována jako „totální PV, neboli celková. Podává se do periferní či centrální žíly. Pokud slouží jako doplňkový zdroj živin k enterální výživě nebo perorální stravě, je označována jako „doplňková PV.
Podávat PV do periferní žíly je vhodné pouze krátkodobě (v řádu několika dní), často způsobuje flebitidy. Navíc je tato cesta podávání limitována osmolaritou podávaného roztoku (lze podávat pouze roztoky do 600–800 mosml/l). Z toho plyne, že pro dostatečné krytí nutriční potřeby pacienta je nutný převod velkého objemu roztoku s nižším energetickým i biologickým obsahem živin.
Z výše uvedeného vyplývá, že výhodnější je podávání PV do centrální žíly (CŽK – centrální žilní katetr). Podávání do CŽK je indikováno u nemocných s minerálovým rozvratem a nefunkčním zažívacím traktem, kde je předpokládaná delší doba intravenózního podávání tekutin a výživy (doba totální PV delší než 8–10 dní). Centrální přístup umožňuje podávat hyperosmolární (koncentrované) roztoky.
Indikace a kontraindikace pro podávání parenterální výživy jsou uvedeny v tabulce č. 8.
Tabulka 8. Indikace a kontraindikace PV
Indikace
Kontraindikace
pankreatitida v akutním stádiu
pacient v terminálním stádiu
parézy střev
 
syndrom krátkého střeva
 
ileózní stavy
 
střevní píštěle
 
malabsorpce (Crohnova choroba, celiakie)
 
některé malignity v období léčby (transplantace kostní dřeně)
 
Komplikace podávání parenterální výživy:
  • komplikace spojené s žilním vstupem (tromboflebitida kanylované žíly)
  • metabolické komplikace: nejčastěji jde o hyperglykémii, hyperhydrataci, minerálovou disbalanci a jiné)
  • komplikace spojené s centrálním vstupem (pneumotorax, srdeční arytmie – po zavedení katétru je nutné ověřit polohu katétru a vyloučit pneumotorax snímkem plic)
Pro parenterální výživu se vyrábějí přípravky v přísně sterilním prostředí. V současnosti se využívá způsob označovaný jako vaky all-in-one, tedy „vše v jednom“. Ve vacích jsou zastoupeny všechny složky výživy (cukry, tuky, bílkoviny, minerály, vitamíny a stopové prvky).
  • vícekomorové vaky – dvou nebo tříkomorové. Jsou vyráběny hromadně farmaceutickými firmami. Před podáním se vnitřní přepážky mezi komorami musí zrušit. Do těchto vaků je možné dle ordinace lékaře přidat další látky (např. inzulín, fosfáty, KCl, MgSO4). Používání takto připravených vaků je častější.
  • v lékárně připravený vak parenterální výživy – takový přípravek je vytvořený tzv. na míru konkrétního pacienta podle ordinace lékaře.
Video 2. Příprava vaku PV
Video 3. Podání vaku pomocí dávkovací pumpy
+
199. Dvoukomorový vak pro PV „all – in – one“
Obr. 199. Dvoukomorový vak pro PV „all – in – one“
Parenterální výživu je možné podávat rovněž v domácím prostředí. Základním předpokladem je spolupracující pacient, který byl během hospitalizace náležitě edukován v péči o žilní vstup. Výhodou je spolupráce s domácí péčí. Indikací pro domácí parenterální výživu je například syndrom krátkého střeva. Pacienti mají pro tento způsob totální PV vytvořen dlouhodobý žilní vstup – tunelizované katetry (Broviac, Hickmann …).
Výhody
Výhody domácí parenterální výživy:
  • finanční – je levnější
  • psychika nemocného – pacient se vždy cítí lépe v domácím prostředí
  • nezávislost nemocného – nemocný si může podávání výživy plánovat dle svých aktivit (např. odpolední, noční)