Kapitola10
Výživa v období adolescence
Adolescence je období růstu od konce puberty (jsou již zralé reprodukční funkce) do dosažení maximálního vzrůstu (17 až 20 let). Toto období je u chlapců typické nejvyšší energetickou potřebou (prudký rozvoj svalové hmoty).
Dospívání je také obdobím, kdy je utvářena osobnost adolescenta. V tomto věku dochází k postupnému osamostatňování se jedince. Ve výživě tyto skutečnosti mohou znamenat odmítání naučených stravovacích návyků anebo také zkoušení různých alternativních stylů výživy. Monitorace stavu výživy a stravování u adolescentů je velmi významná, zejména pro častý výskyt obezity, mentální anorexie či mentální bulimie.
Stravovací doporučení se řídí změnou velikosti a skladby těla. V dospívání jsou nutriční potřeby mnohem vyšší, odrážejí zvýšené doporučené hladiny, jichž by se mělo dosáhnout zvýšeným příjmem potravin ze všech skupin. Existují doporučení optimálního příjmu potravin pro dospívající mládež:
Složení stravy adolescenta
- Bílkoviny by měly tvořit 10 až 15 % denního energetického příjmu. Z dvou třetin by měly být kvalitní živočišné, ostatní rostlinné. Průměrná denní potřeba je u dívek 46 g a u chlapců 60 g. Problémem bývá kvalita živočišných bílkovin a také příjem rostlinných bílkovin (luštěniny, sója).
- Tuky mají v dospívání tvořit přibližně 30 % energetického příjmu, což je přibližně 80–110 g/den. Živočišné mají tvořit maximálně 1/3.
- Sacharidy slouží jako hlavní zdroj energie a mají být zastoupeny 55–60 % denní příjmu energie (300–400 g / den). Adolescenti obvykle nemají problém se splněním denní dávky, ale spíše s volbou nevhodných sacharidů (bílé pečivo, sladkosti, slazené nápoje).
- Potřeba vlákniny dospívajícího jedince je v rozmezí 20 až 30 g denně.
- Denní dávka vitamínů je pro dospívajícího stejná jako u dospělých jedinců. Vzhledem k nedostatečné konzumaci ovoce a zeleniny bývá obvyklý nedostatek vitamínu C.
- Příjem minerálních látek bývá bez problémů, pouze u dívek se silnou menstruací se lze setkat s nedostatkem železa.
- Pitný režim je problematický zejména vzhledem k výběru nápojů. Obvyklá je konzumace slazených vod a minerálek, kolových nápojů. V důsledku jedinec přijímá nadbytek sacharidů, a pokud nepije dostatečné množství, tak také příznaky nedostatku tekutin (únava, nesoustředěnost, bolesti hlavy).
Tučná a sladká jídla by se měla omezovat a konzumovat pouze s ostatními potravinovými skupinami. Pestrost snižuje riziko vyřazení určitých živin.
Součástí režimových doporučení pro adolescenty je také minimálně 60 minut pohybu denně. Důležitá je také pravidelnost stravy, tedy 4 až 6 porcí rovnoměrně rozvržených, u sportujících je vhodné zařadit druhou večeři.
Hlavní úskalí stravy adolescentů
- nadbytečný příjem jednoduchých cukrů
- nadbytečný příjem nevhodných tuků (uzeniny, smažené)
- absence snídaně
- častý výskyt obezity a dalších poruch příjmu potravy
- nedostatek pohybové aktivity
- zkoušení různých alternativ výživy (nejčastěji vegetariánství, makrobiotika)
Pro utváření výživových návyků a standardů je nejdůležitější období batolecí. Pokud tedy tyto byly vytvořeny, je velká naděje, že se adolescent po odeznění „období vzdoru“ navrátí k původně vytvořeným návykům. I v tomto věku je však nutný zájem rodičů, samozřejmě vhodnou formou.