Životní styl je charakterizován jako systém životních projevů, činností a vztahů jedince. Je to souhrn do jisté míry stálých praktik, způsobů vykonávání činností a chování. Životní styl je možné vztahovat k celé společnosti, sociální skupině nebo k jedinci. Je to funkční část života, kterou si sám člověk volí. Jeho výběr je ovlivňován sociálními podmínkami, jež ho obklopují, kulturou, zvyky, ekonomickou situací a morálními vlastnostmi jedince i společnosti. Na kritéria výběru a výslednou podobu životního stylu působí vnější i vnitřní faktory. Životní podmínky, čili vnější faktory, tvoří přímou vazbu s životním stylem. Vnitřní faktor reprezentuje hlavně hodnotový systém samotného jedince, jeho individuální potřeby a schopnost změnit nebo zachovat kvality faktoru vnějšího. Tradiční životní styl dnešní doby je poznamenán konzumním charakterem společnosti nejen v oblasti módy, sportu nebo kultury, ale i v oblasti zdraví.

Definice zdraví dle SZO (viz kapitola 1) určuje tři základní roviny zdraví. V těchto rovinách lze také nahlížet na zdravý životní styl.

Do roviny somatické (tělesné) patří hlavně problematika výživy. Zdravé stravování, správná výživa je v dnešní době chápána jako jeden z nejzávažnějších ukazatelů zdravého životního stylu. Velký význam pro tělo je v moderní společnosti připisován i fyzickým nebo přímo sportovním aktivitám a způsobu následné relaxace. Všechny tři atributy somatické roviny jsou významně ovlivněny další „dovedností“, tj. zvládáním stresových situací. V rovině duchovní a emocionální jsou za hlavní složky životního stylu považovány schopnost pozitivního myšlení a pozitivní sebevnímání, míra seberealizace nejen v pracovní, ale i osobní sféře. Třetí, sociální rovina se dotýká hlavně kvalit rodinného života, schopnosti zabezpečení ekonomických podmínek pro sebe i rodinu, vytvoření žádoucího sociálního zázemí. Ovlivňováním jednotlivých složek těchto rovin umožňuje přibližovat se ke zdravému způsobu života. [3]. [7], [18], [22], [23]

Pojem civilizace je odvozen z latinského pojmu pro vysokou úroveň materiálního a duchovního pokroku lidstva. Z historického hlediska je spojována civilizace hlavně se vznikem písma, s urbanizací, se zakládáním států, s rozvojem průmyslu i kultury a s technickým pokrokem. Známkou civilizace je také sociální uspořádáni státu a řízení společnosti. Civilizace napříč vývojem člověka měnila i jeho životní styl a zvláště pak pohled na zdravý životní styl. „Vymoženosti“ civilizace změnily klasický způsob života. Změnil se režim dne i týdne, režim aktivity a odpočinku, režim pohybu. S velkým rozvojem průmyslu a moderních technologií v oblasti komunikace a cestování se společnost globalizovala, svět se „zmenšil“. Vynálezy kola, elektrického proudu, žárovky, počítačů, internetu a mnoha dalších ovlivnily hlavně biorytmy, které byly od pradávna formovány cyklickými změnami dne a noci, ročních období, tmy a světla. Biorytmy představují jakési vnitřní hodiny jedince. Zavedením zimního a letního času a směnného provozu jsou biorytmy úplně potlačeny. Lidské vnitřní hodiny se podílejí na určení doby aktivity a spánku, ovlivňují příjem potravy, úroveň tolerance ke změnám a stresovým situacím. Nejhorší útok na biorytmy představuje patologický režim bdění a spánku, kdy dochází k narušení produkce melatoninu. Poruchy v produkci melatoninu oslabují celkovou kondici jedince. Objevují se bolesti hlavy, poruchy krevního tlaku, onkologické problémy atd. Návrat k absolutnímu podřízení se biorytmům je v moderní společnosti nemožný. V rámci zdravého životního stylu se však můžeme přiblížit k dodržování hygieny biorytmů. Základním prostředkem je úprava režimu bdění a spánku, tzn. režimu světla a tmy. [1]. [7], [18], [22], [23]

Stravování lidí se se v průběhu let mění. Změnu přináší technický pokrok i změny životního prostředí. Zdravá výživa vychází z potřeb lidského metabolismu. Jednotlivé živiny mohou hrát významnou úlohu při vzniku a průběhu nemocí. Většina lidí se stravuje několikrát denně. Výběr potravin je závislý na znalostech lidí o jejich složení a o potřebách těla. Lidský organismus potřebuje nejen rozmanitost potravy, ale i potřebné množství, které však nemůže být příliš vysoké. V bilionech buněk lidského organizmu neustále probíhají metabolické děje, čili vzájemně se ovlivňující biochemické reakce. Buňky tak získávají energii a z látek jednoduchých i složitých si vytvářejí látky potřebné pro stavbu celého těla. Jednotlivé části organizmu mají odlišné potřeby energie. Přísun této energie musí být zajištěn správnou výživou. Bez vyváženého přísunu jednotlivých látek se buňky organizmu vyčerpávají, degenerují a odumírají. Oslabené buňky nedokáží dostatečně čelit atakům infekce. Orgány mohou být vážně poškozené, urychluje se stárnutí organizmu. Správná výživa je složena ze tří základních elementů. Třemi hlavními živinami jsou bílkoviny, tuky a sacharidy. Dohromady poskytují tělu 100% potřebné energie. Pro správné zpracování hlavních složek tělo potřebuje také vitamíny, které jsou nutné pro činnost enzymů (umožňují metabolické reakce buňky), minerální látky, které podporují činnost řady enzymů a výstavbu tkání. Množství potřebných látek, potažmo potřebné energie, je podmíněno mnohými faktory. Řadíme mezi ně energii bazálního metabolismu, specificko-dynamický účinek samotné potravy, množství energie vynaložené na pohybové aktivity. Významně je energetická potřeba ovlivněna také momentálním stavem organizmu. Vyšší potřeba je v období růstu a dospívání, v těhotenství, v období laktace nebo v období nemoci. Správné složení výživy, množství a hlavně poměry jednotlivých výživových složek, nejpřehledněji mapuje tzv. potravinová pyramida. Základnu pyramidy, první patro, tvoří tzv. základní potraviny, které by se v jídelníčku měly objevovat ve 3 – 6 porcích denně. Řadíme sem obiloviny, rýži, těstoviny, luštěniny, ořechy. Někdy jsou souhrnně nazývány přílohami. Jedná se o skupinu potravin bohatých na vlákninu a vitaminy. Ořechy jsou pak zdrojem vhodných nenasycených mastných kyselin. Druhé patro obsahuje také potraviny, které je možné konzumovat téměř neomezeně. Patří sem ovoce a zelenina. Zdravá výživa dává přednost konzumaci syrových potravin druhého patra. Potraviny druhé skupiny mají velký význam hlavně v tvorbě ochranných látek organizmu, jsou zdrojem vitamínů a antioxidantů. Za den se jejich potřeba pohybuje mezi 2 – 5 porcemi. V jídelníčku by měla převažovat zelenina minimálně o jednu porci. Třetí část pyramidy, čili třetí patro, obsahuje dvě základní skupiny živočišných potravin. Jedná se o méně vhodné potraviny s vyšším obsahem živočišných tuků, jednoduchých cukrů a soli. Do první skupiny řadíme mléčné výrobky, do druhé maso. Mléčné výrobky jsou zdrojem kvalitních bílkovin a významným zdrojem vápníku. Příjem mléčných výrobků by měl být minimálně o polovinu vyšší než příjem masa. Mléčné výrobky 3 – 4 porce, maso 1 – 2 porce. Čtvrté patro, vrchol pyramidy, obsahuje potraviny, které mají být do jídelníčku zařazovány jen výjimečně. Jedná se o méně vhodné potraviny z živočišných tuků, méně vhodných nasycených mastných kyselin, jednoduchých cukrů a soli. Neplatí však pravidlo „Čím méně toků sníme, tím lépe“. Strava bohatá na nasycené tuky, jak ukazují vědecké výzkumy, může zvyšovat hladinu cholesterolu v krvi a způsobovat zdravotní obtíže. Nasycené tuky se nacházejí například v sádle, v kokosovém a palmovém oleji, v kakaovém másle nebo v tučném mase. Naopak strava obsahující nenasycené tuky, obsažené hlavně v  řepkovém oleji, ořeších nebo semínkách, je prospěšná. Pozitivně ovlivňuje mezi jinými  kardiovaskulární systém. Potraviny vrcholu by měly představovat 0 – 2 porce denně. Celá potravinová pyramida musí být v rámci jídelníčku doplněna pitným režimem. Nejvhodnější je neslazená voda. Pro zpestření lze použít minerální vody nebo čaje. Alkoholické nápoje nejsou součástí pitného režimu a jejich konzumace by měla být ojedinělá a přiměřená. Pro děti jsou krajně nevhodné a ohrožují jejich vývoj a růst. Ve snaze vrátit stravování zpět na úroveň zdravého životního stylu se vyvinulo mnoho alternativních směrů stravování, alternativních diet. Vegetariáni patří k nejrozšířenější skupině a mají nejvíce rozličných směrů stravování. Základem je vyloučení masa z jídelníčku. Jsou považování za jednu z nejstarších dietních skupin a jejich historie sahá staletí před náš letopočet. [25], [26]

Další, dnes velmi módní skupinou, je společenství vyznavačů paleo stravy. Základem diety je návrat k potravinám pravěkých sběračů a lovců. Prakticky to znamená vyloučení všeho, co je spojeno se zemědělskou potravinovou produkcí. Základem jídelníčku jsou přirozené, nepěstěné a neupravované potraviny. Paleo potraviny obsahují značné množství bílkovin a tuků a malé množství sacharidů. Velká část společnosti má tento způsob diety spojen s hubnutím, což snížené množství hlavně jednoduchých cukrů v paleo stravě podporuje. Méně známý je alternativní směr stravy podle krevních skupin. Dělí lidi do čtyř skupin (A, B, AB, 0). Pro každou skupiny dle jejich teorie existují vhodné, nevhodné a zakázané potraviny. Vhodné potraviny jsou považovány nejen za energetický a stavební zdroj, ale i za lék. Zakázané potraviny jsou jedem.

Z jednotlivých dietních skupin vznikají většinou módním trendům poplatné stravovací směry, které mají oslovit nějakou část společnosti. Příkladem jsou např. nízko sacharidová dieta, dělená strava, tuková dieta, makrobiotická strava a další. Pro zdravý životní styl zdravého jedince není nutné volit nějakou alternativní výživu, ale je nutné zaměřit se na kvalitu a poměrovou vyváženost stravy. [25], [26]

Kouření jakýchkoliv látek představuje intenzivně probíhající chemické pochody na bázi spalování. Uvolněné částice jsou vdechovány a poškozují dýchací systém a následně celý organizmus. Tisíce karcinogenních škodlivých látek tak vniká do organizmu nejen kuřáků, ale i osob, které jsou v okolí (pasivní kouření). Nikotin, který je obvykle součástí kouřených látek v cigaretách, je vysoce psychoaktivní látkou, vzniká na něj návyk, rozvíjí se závislost. Zdravotní dopady kouření na děti a mladistvé jsou podstatně rozsáhlejší a v rámci zdravé výživy jsou nutná protikuřácká preventivní opatření (antikuřácký zákon, zákaz kouření v restauracích, zákaz prodeje tabákových výrobků mladistvým). Kouření ovlivňuje patologicky hlavně dýchací systém, ale působí vasokonstrikčně (stažení cév) i na srdeční systém. Nejohroženější jsou cévy věnčitého oběhu, který zásobuje srdeční sval živinami a kyslíkem. Poškození tohoto systému má za následek vznik potíží zvaných angina pectoris nebo srdečního infarktu (AIM). Kouření také ohrožuje cirkulaci v periferních částech těla, zejména dolních končetinách. Kuřáci v dnešní společnosti mají mnoho nabídek odvykacích programů a nezávadných náhražek nikotinu. Existuje mnoho organizací a programů, které poskytují poradenství a pomoc při odvykání kouření. Do popředí se dnes dostávají nikotinové náplasti, nikotinové žvýkačky a specializované odvykací programy. Podobný problém představuje nadměrné požívání alkoholických nápojů. Závislost na alkoholu, opilství či též alkoholismus, poškozuje nejen fyziologické funkce organizmu, ale i celou strukturu osobnosti. Problém s nadužíváním alkoholu je v našich zemích značně podceněn. Alkohol je významnou součástí společenských akcí, v rodinách je často tolerován a ve společnosti je běžně dostupným artiklem. Malé množství alkoholu působí na lidský mozek povzbudivě, větší tlumivě. Celkově alkohol vyvolává relaxační pocity, „odbrzďuje“ potlačované psychické mechanismy a zbavuje jedince odpovědnosti. Narušuje koordinační schopnosti organizmu, schopnost rovnováhy a možnosti provedení cíleného pohybu (vyloučení mozečku z funkce). Při pravidelné konzumaci alkoholických nápojů (i piva) dochází k poškození detoxikačních schopností jater a vzniku závislosti. Ze sociálního pohledu dochází k narušení funkce jednotlivce ve společnosti, rodině i na pracovišti. Je tak porušena rovnováha všech tří rovin vymezujících zdraví. Alkohol působí patologicky na krátkodobou paměť (ovlivnění hipokampu). Nadměrné požívání alkoholu vede také k  nezvratnému poškození jater (alkoholická steatóza). Terapie závislosti na alkoholu je dlouhodobá a ne vždy úspěšná. Podílí se na ní hlavně psychoterapie a nutná je kompletní změna životního stylu. Vyléčený alkoholik se musí stát doživotním abstinentem. Ostatní návykové látky, shrnované pod pojmem drogy, jsou dnes vnímány jako významnější ohrožení zdraví. Jedná se o přírodní nebo synteticky vyvinuté látky, které mění chemické reakce mozku. Ovlivňují pohybové schopnosti jedince, jeho emoce i celkové vnímání. V moderní společnosti existuje mnoho kritérií, podle kterých se drogy dělí. Nejběžnější je rozdělení na drogy stimulující a inhibující. [23], [27], [28]

Adiktologie, věda o závislostech, rozděluje drogy podrobněji z hlediska škodlivosti, rychlosti vzniku závislosti, působení na organizmus či dostupnosti drogy. Jednou z nejznámějších skupin drog jsou opiáty. Jedná se o látky obsažené v extraktech nezralých makovic. Do této skupiny patří dnes velmi rozšířená droga morfin, silné analgetikum hojně využívané v medicíně pro jeho schopnost narušit přenos signálu boleti v těle. Pro podobné analgetické účinky je znám i další opiát kodein. Obě protibolestivé substance jsou však silně návykové a toxikomani je používají i jako pouliční drogy. K nejnebezpečnějším drogám této skupiny patří bezesporu heroin. Jeho předávkování je relativně snadné a představuje smrtelné nebezpečí. Heroin je nejčastěji aplikován injekční stříkačkou, a proto představuje i velké nebezpečí zanícení místa vpichu a rozšíření infekčních chorob, hlavně hepatitidy (zánět jater). Další skupinou drog jsou stimulující látky s hlavním představitelem pervitinem, metamfetaminem. Celkově stimulují činnost centrálního nervového systému, způsobují zvýšení bdělosti, navozují veselou náladu až ke stavům euforie. Předávkování způsobí svalové křeče a zostřené vnímání barev způsobené drogou vyvolává halucinace. Droga může vyvolat i zástavu srdce. Známou stimulační drogou je také kokain. Je považován za veselou drogu vyvolávající halucinace příjemných obsahů. V somatické rovině je její užívání doprovázeno hlavně změnami v oblasti kardiovaskulárního systému, zvýšením krevního tlaku a zrychlením srdečního tepu. Mezi mladými lidmi je velmi oblíbená značně nebezpečná droga extáze, které se také říká droga lásky. Její účinky jsou silně stimulační, vedou k pocitu ohromující výdrže a jsou spojeny s dehydratací organizmu. Jejich předávkování je smrtelně nebezpečné a časté, neboť se jen těžce odhaduje obsah účinné látky v dávce. Stimulující účinky mají na organizmus také káva a čaj, jejich společenská a zdravotní nebezpečnost je však v porovnání s předcházejícími značně nižší. Třetí známou skupinou jsou halucinogeny. Někdy jsou také nazývané fantastickými pro jejich pronikavé změny nálad, způsobu vnímání reality, emocí i vědomí. Asi nejznámějším halucinogenem je LSD (dietylamid kyseliny lysergové). Jeho působení je ve vytvoření určitého „nadhledu“ nad situací, která se jedince přestává pod jeho vlivem týkat. Uživatel je jako nad tím vším. Podobné pocity vyvolávají i látky obsažené v lysohlávkách čili „houbičkách“.[23], [27], [28]

Užívání drog, jak se dnes zdá, patří k módnímu stylu určitých sociálních skupin obyvatel, není však naprosto v souladu se zdravým životním stylem. Nejnebezpečnější látky jsou na seznamu zakázaných látek, který je dán zákonem. Producenti drog však vynalézáním nových syntetických látek stále zásobují trhy a ohrožují společnost dalším vznikem závislosti. Jedná se o látky, jejichž účinky nejsou zcela prověřené, a proto je jejich působení často překvapivé a nezřídka způsobí těžká zdravotní postižení nebo smrt. [23], [27], [28]

Moderní, civilizační závislosti, vznikají na základě rostoucích tlaků i prostředků technického pokroku ve společnosti. K nejrozšířenějším patří závislost na internetu a sociálních sítích, kult dokonalého těla spojený často i se závislostí na plastikách, shopoholismus čili chorobné nakupování. V důsledku moderních závislostí dochází hlavně k poruchám osobnosti, vůle a k narušení vnímáni sociálních rolí, stejně jako společenských pravidel. Pro společnost jsou ohrožující také dopady ekonomické, které nové závislosti doprovázejí. Příkladem může být závislost na hracích automatech - gambling. Gamblerství je nový druh závislosti, podporovaný rozvojem komunikačních technologií. Patologické hráčství má velké sociální dopady na jedince, rodinu a společnost. Patří k velmi rozšířeným patologiím životního stylu, ovlivňuje negativně ekonomiku společnosti i sociální skupiny. Moderní společnost svým způsobem prostřednictvím různých sázkových podniků a společností hráčství tiše podporuje. Gamblerství se velmi podobá hraní počítačových her, které je rozšířeno hlavně u dětí a mládeže. Patologií hraní her na počítači nebo návykem na internet jsou však dnes nezřídka postiženy i skupiny seniorů. Gamblerství představuje výraznější ekonomickou zátěž rodiny, často i úplnou finanční destrukci, internetové závislosti nesou spíše znaky sociální, osobní, lidské izolace. Oba typy závislosti se neslučují se zdravým životním stylem hlavně v rovině psychické a sociální. [23], [27], [28]

Z fyziologického hlediska je stres obranným, zachraňujícím prvkem organizmu. Vzniká v situacích, kdy jsou na lidský organismus kladeny nadměrné požadavky. Stres je souborem reakcí organizmu, které vedou hlavně ke stimulaci, záchraně, lepšímu výkonu.

Mírná stresová stimulace může být pro organismus prospěšná a dostaví se např. před zkouškou, na startu závodu, před důležitou životní situací. Tato reakce pomáhá jedinci překonat situaci. Nadměrný nebo dlouhotrvající stres organizmus ohrožuje.

Chemické pochody v organizmu vyvolané vyplavením stresových hormonů adrenalinu, noradrenalinu a skupiny glukokortikoidů mohou negativně ovlivňovat zdravotní stav vyčerpáním energetických rezerv. Důsledkem dlouhotrvající stresové situace jsou poruchy v oblasti psychiky jedince i poruchy somatické. Mezi nimi vznikají funkční souvislosti a vytváří se tak začarovaný kruh, který potíže neustálé zhoršuje. Dlouhodobá aktivizace sacharidových rezerv může být příčinou diabetu druhého typu, hypertenze a následného postižení srdce. K nejrozšířenějším psychosomatickým poruchám patří poškození žaludeční sliznice, které může mít za následek zažívací potíže nebo dokonce vznik vředové choroby. Moderní styl života s sebou přináší hlavně psychickou formu stresu. Je nutné čelit sociálním tlakům, množství informací, velkému pracovnímu nasazení. Psychický stres v dnešní společnosti působí na jedince dlouhodobě, čímž dochází k vyčerpání rezerv a postižení organizmu.

Schopnost zvládat stresové situace, čelit jim a nejlépe se jim vyhýbat je základem zdravého životního stylu. Možnosti ovlivnění stresu naznačuje schéma. [22] [23], [27], [28]