Tato poranění můžeme rozdělit na primární a sekundární. U primárního poškození lebky dochází ke zlomeninám, ze kterých jsou nejzávažnější vpáčené zlomeniny (impresivní) a zlomeniny báze lební. Ta se projevuje výtokem světle růžové krve z ucha i nosu a brýlovým hematomem, který se však objevuje až po určité době v řádu hodin. U poranění mozku může docházet buď k otřesu mozku, nebo mozkové kontuzi (zhmoždění). Při otřesu nedochází u mozku k anatomickému poškození. Zraněný si na danou událost nepamatuje, stěžuje si na bolest hlavy či závratě, má pocit na zvracení nebo zvrací. Ke zhmoždění mozku dochází v důsledku prudkého nárazu. Zde již dochází k prokrvácení mozkové tkáně a otoku. Postižený může, ale nemusí být v bezvědomí. Primárním inzultem je poškozená mozková tkáň, která je citlivější k sekundárnímu poškození. Mezi ně řadíme krvácení, které může být epidurální, subdurální nebo intracerebrální. K epidurálnímu krvácení dochází zejména u dětí a mladých lidí. Jedná se o krvácení z mozkových tepen, a pokud není včas rozpoznáno a chirurgicky řešeno, vede k nezvratnému poškození mozku a smrti. Po operativním řešení je však prognóza velmi dobrá. Subdurální krvácení je žilního charakteru mezi kůru a tvrdou plenu mozkovou. Vzhledem k současnému poškození mozkové tkáně je prognosticky horší. Zde dochází k následným neurologickým deficitům a změně osobnosti postiženého. V bílé hmotě mozkové dochází k intracerebrálnímu krvácení. U krvácení do mozku se objevuje anizokorie (nestejně velké zornice), někdy ztráta citlivosti či ochrnutí a snížená pulsová frekvence. Otok mozku je velmi nebezpečný, proto při podezření na KCP je prováděna preventivní farmakologická léčba již v přednemocniční péči. K otoku dochází v důsledku zvýšení nitrolebního tlaku.

Příznaky poranění hlavy se odvíjí podle závažnosti. Může se objevit zmatenost, neadekvátní chování, útěk. Snažíme se vždy zraněného uklidnit slovem. Nepoužíváme násilí.

Laickou první pomoc můžeme shrnout do několika bodů: