5.7
Poranění lebky a mozku
Souhrn
Zranění mozku a lebky neboli kraniocerebrální poranění (KCP), se podílí na vysoké morbiditě (nemocnost) a mortalitě (úmrtnost) postižených s traumaty. Léčba poranění, následná péče o nemocné s neurologickým deficitem je závažným medicínským, ekonomickým i etickým problémem. Příčiny jsou různé. Od pádů na rovných cestách přes dopravní nehody a následky sportovní aktivity, až po fyzické ataky, kdy svou roli sehrává opět alkohol a drogy.
Tato poranění můžeme rozdělit na primární a sekundární. U primárního poškození lebky dochází ke zlomeninám, ze kterých jsou nejzávažnější vpáčené zlomeniny (impresivní) a zlomeniny báze lební. Ta se projevuje výtokem světle růžové krve z ucha i nosu a brýlovým hematomem, který se však objevuje až po určité době v řádu hodin. U poranění mozku může docházet buď k otřesu mozku, nebo mozkové kontuzi (zhmoždění). Při otřesu nedochází u mozku k anatomickému poškození. Zraněný si na danou událost nepamatuje, stěžuje si na bolest hlavy či závratě, má pocit na zvracení nebo zvrací. Ke zhmoždění mozku dochází v důsledku prudkého nárazu. Zde již dochází k prokrvácení mozkové tkáně a otoku. Postižený může, ale nemusí být v bezvědomí. Primárním inzultem je poškozená mozková tkáň, která je citlivější k sekundárnímu poškození. Mezi ně řadíme krvácení, které může být epidurální, subdurální nebo intracerebrální. K epidurálnímu krvácení dochází zejména u dětí a mladých lidí. Jedná se o krvácení z mozkových tepen, a pokud není včas rozpoznáno a chirurgicky řešeno, vede k nezvratnému poškození mozku a smrti. Po operativním řešení je však prognóza velmi dobrá. Subdurální krvácení je žilního charakteru mezi kůru a tvrdou plenu mozkovou. Vzhledem k současnému poškození mozkové tkáně je prognosticky horší. Zde dochází k následným neurologickým deficitům a změně osobnosti postiženého. V bílé hmotě mozkové dochází k intracerebrálnímu krvácení. U krvácení do mozku se objevuje anizokorie (nestejně velké zornice), někdy ztráta citlivosti či ochrnutí a snížená pulsová frekvence. Otok mozku je velmi nebezpečný, proto při podezření na KCP je prováděna preventivní farmakologická léčba již v přednemocniční péči. K otoku dochází v důsledku zvýšení nitrolebního tlaku.
Příznaky poranění hlavy se odvíjí podle závažnosti. Může se objevit zmatenost, neadekvátní chování, útěk. Snažíme se vždy zraněného uklidnit slovem. Nepoužíváme násilí.
Laickou první pomoc můžeme shrnout do několika bodů:
  • uklidnit postiženého
  • analyzovat vitální funkce, zejména stav vědomí a zornic
  • vyšetřit hlavu, zda někde nekrvácí a celé tělo, zda nejsou jiná přidružená poranění
  • zjistit okolnosti úrazu, pokud je to možné
  • ošetřit krvácející rány
  • aktivovat záchrannou službu nebo integrovaný záchranný systém dle okolností úrazu
  • při vědomí uložit postiženého do polohy, která mu vyhovuje (intaktní), nebo na záda s vypodloženou hlavou alespoň o 30o a s vypodloženými dolními končetinami
  • zvolit polohu na boku, pokud zvrací
  • uložit do Rautekovy zotavovací polohy, pokud je zraněný ospalý nebo v bezvědomí
  • sledovat průběžně celkový stav, vitální funkce a křečovou pohotovost
  • realizovat protišoková poranění
  • resuscitovat, při zástavě oběhu [3]
Poznámka
V rámci preventivních programů je dobré propagovat povinnost nosit ochrannou helmu u dětí jako cyklistů, převážet děti v autosedačkách, nosit v zaměstnání ochranné pomůcky, zejména přilby na stavbách. Mediálně provádět aktivní osvětu veřejnosti, zejména u chodců pohybujících se v silničním provozu i na chodnících, aby respektovali pruhy vyznačené pro cyklisty nebo nosili reflexní označení.