5.2
Krvácení
Souhrn
Zástava krvácení patří mezi život zachraňující výkony. Snažíme se omezit průtok krve ranou a podpořit tak srážení krve. Toho docílíme působením tlaku na ránu (přímá manuální komprese, neboli přímé stlačení rukou), a pokud to jde, tak jejím zvednutím (elevace) nad úroveň srdce. S krevní ztrátou cca 10% objemu krve se tělo dokáže vyrovnat. Náhlá ztráta jedné třetiny krve vede již k rozvoji šoku. Protětím velké tepny, např. pažní, stehenní, krční lze vykrvácet do 60 – 90 sekund. Celkový objem krve u dospělého je cca 4 – 6 litrů. [3]
Podle vzniku rozdělujeme krvácení na:
- vnitřní, například krvácení do dutiny lební, hrudní, břišní
- zevní, například krvácení z nosu – epistaxe, zvukovodu, dutiny ústní
O vnitřním krvácení, jeho diagnostice a ošetření se budeme podrobněji zmiňovat v kapitole 5.9.2
Při krvácení z nosu je důležité zjistit příčinu. Může být prvotním příznakem vysokého tlaku (hypertenze), nebo vzniká při oslabení cévní stěny z důvodu rýmy, nedostatku vitamínu C, krvácivé choroby či úrazu. V každém případě postiženého vždy posadíme, předkloníme mu hlavu a vyzveme ho, aby dýchal ústy. Je nutné stisknout chřípí, popřípadě udělat zevní tamponádu, například smotaným kosmetickým tamponem. Tamponádu nelze realizovat při traumatu nosu, které zjistíme pohmatem, kdy cítíme úlomky, nebo pohledem, kdy vidíme deformitu nosu. Můžeme přiložit studený obklad za krk. Pokud krvácení nepřestává ani po 10 minutách a je masivní, voláme záchrannou službu.
Pokud při krvácení ze zvukovodu vytéká světle červená krev (krev a mozkomíšní mok), zřejmě se jedná o zlomeninu baze lební. Na zraněném můžeme též zpozorovat brýlový hematom (modřiny okolo očí). V žádném případě zvukovod ničím neutěsňujeme, překryjeme například kapesníkem a zraněného položíme do zvýšené polohy na bok, a to na stranu, ze které je výtok.
Krvácení z dutiny ústí je typické při kousnutí do jazyka, po ráně pěstí, pádu nebo po vytrhnutí zubu. V první řadě musíme zjistit příčinu. Při velkém kousnutí do jazyka či vyražení zubů bývá krvácení masivnější. Opět necháme krev volně vytékat do ručníku, zraněného posadíme, nebo položíme na bok, abychom předešli vdechnutí krve. Doporučujeme mu dýchat nosem. Po lékařské extrakci zubu může dojít také k většímu krvácení. Zde uděláme cíleně tamponádu, a pokud je krvácení většího charakteru, dopravíme ho k lékaři. Bývá to často u lidí, kteří užívají léky na ředění krve, například Anopyrin.
Podle typu rozlišujeme krvácení na:
- vlásečnicové (kapilární)
- žilní (venózní)
- tepenné (arteriální)
- smíšené krvácení
Při žilním krvácení vytéká pomalu tmavě červená krev. Zraněného vždy posadíme, nebo položíme, uděláme přímou manuální kompresi a pevně zavážeme. Při prosáknutí obvazu přidáváme další vrstvy krytí.
Při tepenném krvácení vystřikuje jasně červená krev s pulzací. Ošetření je možno provést třemi způsoby:
- přímou manuální kompresí a následným přiložením tlakového obvazu, který se skládá ze tří vrstev – krycí, tlakové a fixační
- stiskem tlakového bodu
- zatažením končetiny nad místem krvácení, které by nemělo přesáhnout dobu 2 –3 minut.
Poznámka
Poslední možnost by se měla užívat jen ve velmi nutných případech. Výjimku však tvoří zástava krvácení při větším počtu raněných, například při hromadné dopravní nehodě nebo jiné mimořádné události.
Pokud při přímé manuální kompresi dojde k prokrvácení, nikdy vrstvy nesundáváme, ale pouze přidáváme další vrstvy a zvážíme jiný postup k zástavě krvácení.
Tlakové body pro horní polovinu těla jsou na spánku (a. temporalis), na líci (a. facialis), na krku – krkavice (a. carotis), pod klíční kostí (a. subclavia) a na paži (a. brachialis). Pro dolní polovinu těla jsou tlakové body na břiše – bříšní tepna (a. abdominalis), v třísle (a. femoralis) a pod kolenem (a. poplitea).
Vždy stlačujeme tlakový bod NAD místem tepenného krvácení.
Při rozsáhlejším krvácení nikdy nezapomínáme na protišoková opatření. Spočívají ve známých „5 T“ – teplo, ticho, tekutiny, tišící prostředky, transport. Postiženého vždy přikryjeme, uklidňujeme vhodnou komunikací, zvlhčujeme rty, ošetříme, zvolíme vhodnou polohu a zajistíme odvoz do nemocničního zařízení zavoláním záchranné služby vytočení telefonního čísla 155. [3] Podrobněji se o šoku zmíníme v kapitole 5.4
+
Obr. 20. Zevní krvácení